Jan Olivetský z Olivetu starší

Přidat odkazy
V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o Janu Olivetském z Olivetu starším. O tiskaři kancionálů pojednává článek Jan Olivetský z Olivetu mladší.
Jan Olivetský z Olivetu
Narození?
Úmrtí20. září 1547
Olomouc
Příčina úmrtípopraven
Povolánítiskař
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
manželka Kateřina Olivetská
syn Albrecht Olivetský
syn Šebastian Olivetský ml.
otec Pavel Olivetský
matka Bonuše Olivetská
bratr Šebastian Olivetský st.
sestra Anna Olivetská
sestra Markéta Olivetská
švagr Alexandr Oujezdecký

Jan Olivetský z Olivetu starší , též zvaný Olivetský z Heřmani, Hans Olivecensis vulgaliter Grosskopf - Hlaváč, nebo Hans ab Oliveto (? – 20. září 1547, Olomouc) byl protikatolický tiskař působící v Olomouci v letech 1538 – 1546 a v Prostějově 1543 - 1544. Za své protikatolické a posměšné tisky byl v Olomouci popraven. Stal se tak prvním mučedníkem ze všech moravských tiskařů, v souvislosti s politickými důsledky šmalkaldské války.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem tiskaře Pavla Olivetského z Meziříčí, který působil a tiskl v Litomyšli v letech 1506–1532 a v Praze v letech 1523–1532. Také jeho mladší bratr Šebestian byl tiskař.[1] Jan přijal jméno Olivetský z Olivetu pravděpodobně v roce 1516, a to podle otcova přídomku, tj. podle lokality, kde žili – litomyšlské hory Olivetské. Jan Olivetský z Olivetu založil první tiskárnu v Olomouci, kde si postupně zakoupil dva domy a to v ulici Vodární a druhý na předhradí. Domy si pravděpodobně neudržel, protože jeho tiskárna sídlila v ulici Pekařské v pronajatém domě Jorga Jense.[2] Veřejnou tiskárnu povolil Ferdinand I. v roce 1538. Janův první přesně datovaný olomoucký tisk byl ze dne 12. července 1538. Šlo o německé znění starobylé apokryfní četby známé jako Poručenství. V letech 1543 - 1544 měl knihtiskárnu ve mlýně v Drozdovicích nedaleko Prostějova kam se nakrátko přesídlil. Dnes se podle něj jmenuje jedna z drozdovických ulic.[3] Do Olomouce se vrátil údajně proto, že nedokázal odolat konkurenci Jana Günthera který tam přišel z Norimberku. 25. srpna 1547 poslal podkomoří markrabství Moravského Přemek z Víckova radě města Olomouce list o činnosti Olivetského. Opatřil si výtisky traktátů a předložil je králi. Král Ferdinand dal Olomouckým rozkaz k uvěznění Olivetského. Za tuto protimonarchistickou agitaci byl vsazen do městské šatlavy a 20. září v Olomouci popraven. Dle tamější kroniky byl sťat v sedě na stolici.[4]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jan byl synem Pavla Olivetského knihtiskaře z Litomyšle a jeho manželky Bonuše Olivetské. Měl tři sourozence Šebastiána, Annu a Markétu (posléze provdanou za knihtiskaře Alexandra Oujezdeckého). Jan se oženil s Kateřinou s níž měl dva syny Albrechta a mladšího Šebastiána.

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Prawa Manska. Letha Pana nasseho Gezukrysta Syna Božy ho (Olomouc, 1538)[5]
  • Dyalog. To gest. Dwau Formanuo Rozmlauwanij. Petrky a Walaucha. pře potřebne (Prostějov, 1543)[6]
  • Knijha tato gest o Prawem Naboženstwij Křestianskem. Skrze Bratra Benesse Baworynskeho dobre paměti (Prostějov, 1543)[7]
  • Prawa a Zřijzenij Margrabstwij Morawskeho (Olomouc, 1545-46)[8]
  • Almanach (Prostějov, 1544) - s pranostikú Mijstra Petra z Probosstowicz
  • Kázání o večeři Páně (Prostějov 1544) - k žádosti Mr. Jana, lékaře v Mladém Boleslavi sepsané od Martina Michalce

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ FRANTIŠEK, Koželuha. Knihtiskařství v Prostějově v době XVI. a XVII. století. 1. vyd. Prostějov: J.Vrla Prostějov, 1900. 21 s. 
  2. ↑ MIRJAM, Bohatcová. Knihtiskařská linie Olivetských. 1. vyd. Praha: Časopis Národního muzea, 1982. 129 - 160 s. 
  3. ↑ PAVEL, Moš. Na Moravě vyšla první česká kniha v Prostějově. 1. vyd. Prostějov: Prostějovský deník, 2011. 1 s. 
  4. ↑ NÁDVORNÍKOVÁ, Marie. Výrazné osobnosti olomouckého knihtisku 15. a 16. století. www.vkol.cz [online]. Vědecká knihovna v Olomouci [cit. 2016-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. ↑ Archivovaná kopie. ustc.ac.uk [online]. [cit. 2016-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-17. 
  6. ↑ Archivovaná kopie. ustc.ac.uk [online]. [cit. 2016-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-17. 
  7. ↑ Archivovaná kopie. ustc.ac.uk [online]. [cit. 2016-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-17. 
  8. ↑ Archivovaná kopie. ustc.ac.uk [online]. [cit. 2016-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-17. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BOHATCOVÁ, Mirjam. Knihtiskařská linie Olivetských. Časopis Národního muzea. 1982, roč. 151, čís. 3–4, s. 129–160. ISSN 1214-0627. 
  • FABIÁNOVÁ, Jiřina. Smutný konec tiskaře Jana Olivetského z Olivetu. Valašsko : vlastivědná revue. 2001, čís. 2, s. 9–10. ISSN 1212-3382. 
  • KOŽELUHA, František. Knihtiskařství v Prostějově v době XVI. a XVII. století. 1. vyd. Prostějov: J.Vrla Prostějov, 1900. 21 s. Dostupné online. 
  • MOŠ, Pavel. První česká kniha vyšla na Moravě v Prostějově. Prostějovský deník. 11. 2011, čís. 250, s. 3. Dostupné online. ISSN 1801-9846. 
  • NÁDVORNÍKOVÁ, Marie. Výrazné osobnosti olomouckého knihtisku 15. a 16. století. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska : lidé okolo knih. (Autor - tvůrce - recipient). Sborník z 13. odborné konference Olomouc, 23. - 24. listopadu 2004. Brno: Sdružení knihoven České republiky, 2005. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-16. ISBN 80-86249-34-4, ISBN 80-7053-267-X. S. 37–46. Archivováno 16. 9. 2016 na Wayback Machine.
  • PETRŮ, Eduard. Tematika olomouckých a prostějovských tisků první poloviny 16. století. In: HLOBIL, Ivo. Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska. 1400-1550. Olomouc: Moravská galerie v Brně - Muzeum umění Olomouc, 1999. ISBN 80-85227-34-7. Svazek 3 - Olomoucko. S. 502–512.
  • SDRUŽENÍ KNIHOVEN ČR. Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 2004. 1. vyd. Brno: Vědecká knihovna v Olomouci, 2004. 301 s. 
  • VOIT, Petr. Knižní pozůstalost olomouckého tiskaře Jana Olivetského z Olivetu jako literárněhistorický a bibliografický pramen. Sborník Národního muzea. 1984, čís. 4, s. 197 – 214. ISSN 0036-5351. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Encyklopedické heslo Olivetský v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Olivetský_z_Olivetu_starší&oldid=23056038“