Jan Hanuš Haugvic z Biskupic
| Jan Hanuš Haugvic z Biskupic | |
|---|---|
.png) Jan Hanuš Haugvic z Biskupic (kresba B. Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593) | |
| vrchni velitel tzv. Černé roty | |
| Ve funkci: ? – 1491 | |
| Panovník | Matyáš Korvín |
| Předchůdce | ? |
| Nástupce | Mikuláš Haugvic z Biskupic |
| Vojenská služba | |
| Služba |  České království |
| Hodnost | vojenský hejtman |
| Bitvy/války | Bitva u Ivanovic Bitva u Tomkowic |
| Narození | okolo 1450 |
| Úmrtí | 19. prosince 1524 hrad Bouzov  Moravské markrabství |
| Místo pohřbení | Katedrála sv. Václava v Olomouci |
| Choť | Kateřina z Lomnice († po 1540) |
| Děti | Václav Haugvic z Biskupic |
| Příbuzní | Petr Haugvic z Biskupic, Kašpar Haugvic z Biskupic, Jindřich (Hynek) Haugvic z Biskupic (bratři) Jan Meziříčský z Lomnice (tchán) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan (Hanuš) Haugvic z Biskupic a na Bouzově (okolo 1450 – 19. prosince 1524 hrad Bouzov) byl slezsko-moravský šlechtic a vojenský velitel z rodu Haugviců z Biskupic. Proslul jako vrchní velitel tzv. Černé roty, vojenského útvaru složeného převážně ze slovanských bojovníků tvořících jádro vojska uherského krále Matyáše Korvína. Po ukončení vojenské kariéry vlastnil rozsáhlá panství na střední a severní Moravě, za služby Korvínovi i českému králi Vladislavu Jagellonskému byl i se svými syny povýšen dědičně do panského stavu.[1]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze šlechtického rodu Haugviců z Biskupic, původem ze Slezska. Byl pravnukem předků rodu Sigmunda a Kiliána Haugviců, kteří přišli do Čech ve 2. polovině 14. století. V pramenech je zpravidla připomínán jako třetí nositel jmen Hanuš Jan Haugvic z Biskupic
Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]
Spolu se svými příbuznými vystupoval od začátku tzv. česko-uherských válek na straně Matyáše Korvína, jakožto člen jeho oddílu tvořeného převážně Čechy, Bavory, Srby, Poláky či Chorvaty. Zde se v 70. letech 15. století postupně stal vrchním velitelem tohoto útvaru,[2] čítajícího až několik desítek tisíc bojovníků. Ten byl posléze nazván Černá rota, údajně dle černého brnění, které měl Jan Hanuš do bitev nosit. Zúčastnil se též Korvínových akcí ve Slezsku a Polsku, účastnil se mimo jiné bitvy u Ivanovic roku 1474.
Na Matyášův rozkaz podnikl roku 1477 vítězný vpád do Rakous proti římskému císaři Friedrichovi až k Vídni, další vojenskou kampaň pak vedl do Rakous roku 1481, konflikt zde skončil až roku 1486 válku v Rakousích. Dva roky nato byl s vojskem poslán proti odbojným slezským knížatům, od nichž po krvavé bitvě u Thomaswalde (Tomkowic) dobyl všechny hlohovské statky. Počátkem roku 1489 se pak s Černou rotou obrátil proti braniborskému markrabství a po donucení olešnického knížete postoupit své území králi Matyáši, vrátil se s vojskem na Moravu.
Spolu s ním v Černé rotě sloužili také jeho bratři Jindřich (Hynek) a Petr,[3] dále pak jejich příbuzný Mikuláš Haugvicové. V čele Černé roty jej vystřídal Mikuláš Haugvic, po Korvínově smrti roku 1490 se však jednotka rozpadla a nakonec byla na jaře roku 1492 po bojových střetech s uherskou armádou rozpuštěna silou.
Vladislav Jagellonský jej pravděpodobně po bratislavském míru roku 1491 jmenoval kapitánem královské české armády (latinsky capitaneus gencium nostrarum Bohemicalium), a poté spolu s vrchním kapitánem Štěpánem Zápolským vyhnal posledního uchazeče o trůn, polského knížete Jana I. Olbrachta, ze země, po rozhodujícím vítězství v bitvě u Eperjes 1. ledna 1492.
Pánem panství[editovat | editovat zdroj]
Roku 1490 pak uherské vojsko opustil a přesídlil na panství Jevíčko na střední Moravě, které získal díky bratru Petrovi. Nadále rozšiřoval rodová panství, roku 1494 zakoupil od Bočka Kuny z Kunštátu panství Bouzov a přesídlil na zdejší hrad, který významně stavebně rozšířil, mimo jiné výstavbou nového hradního paláce. Roku 1502 byl spolu se svými syny povýšen do panského stavu.
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
,_Bouzov_1.JPG)
Zemřel 19. prosince 1524 na bouzovském hradě. Pohřben byl v kapli sv. Stanislava v katedrále sv. Václava v Olomouci, jeho hrob je osazen náhrobkem a datací roku 1526 (patrně rok zřízení náhrobku).
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Jeho manželkou byla od roku 1505 Kateřina z Lomnice, pocházející z moravského rodu pánů z Lomnice, dcera moravského zemského hejtmana Jana Meziříčského z Lomnice. Společně počali několik dětí. Po jeho smrti se sídlem na Bouzově uvádí jeho syn Václav Haugvic, vdova Kateřina pak žila v Olomouci a zemřela po roce 1540. Bratr Jindřich (Hynek) byl manem Jindřicha z Lipé a vlastnil od roku 1510 hrad Ronovec u Německého Brodu. Jeho potomkem byl Hanuš Haugvic z Biskupic (1517–1582), moravský zemský hejtman.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Bouzov Castle. JSEM Z OLOMOUCE [online]. [cit. 2022-07-31]. Dostupné online.
- ↑ POLSKI.WIKI. Haugvicowie z Biskupic (Haugvicové z Biskupic) 2021 - Polski.wiki. polski.wiki [online]. [cit. 2022-07-31]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Profánní mapa. nobilitas.mapy.mzk.cz [online]. [cit. 2022-07-31]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Hlídka: měsíčník vědecký se zvláštním zřetelem k apologetice a filosofii. V Brně: Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, 1911, 28(10). s. 682-690 (příspěvěk Václava Kubíčka) Dostupné online
- PAPROCKÝ, Bartoloměj z Hlohol. Zrcadlo slavného Markrabství Moravského. 1593. Kapitola XIII.
- ZAP, Karel Vladislav. Česko-moravská kronika. Praha: I. L. Kober, 1872. s. 717, 718. Dostupné online