Jan Šmikouský ze Žďáru
| Jan Šmikouský ze Žďáru | |
|---|---|
| Vojenská služba | |
| Hodnost | vojenský hejtman |
| Bitvy/války | Bitva u Zbraslavi |
| Narození | asi závěr 14. století |
| Úmrtí | po roce 1442 |
| Děti | Jindřich Šmikouský ze Žďáru |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Šmikouský ze Žďáru (asi závěr 14. století – po roce 1442) byl český šlechtic, vojenský hejtman a válečník z rodu Žďárských ze Žďáru. Proslul zejména jako účastník bojů husitských válek proti husitům, následně se pak stal husitským hejtmanem a působil mj. v Horních Uhrách.
Život[editovat | editovat zdroj]
Byl majitelem drobného (již zaniklého) statku a tvrze Šmikousy u Jesenice na Rakovnicku, kde se patrně také narodil. Přídomek tedy nebyl odvozen ze zranění, jak se dříve někteří badatelé domnívali.
V době husitských občanských válek byl dlouho na královské katolické straně. Po boku pánů Habarta z Aldaru a na Týřově, Fridricha z Donína a 154 jezdci[1] svedl 23. dubna 1429 tzv. bitvu u Zbraslavi/Modřan, kdy tento oddíl na brodu přes Vltavu přepadl voj novoměstských pražanů. Před úplnou porážkou novoměstské zachránily posily staroměstských pražanů, ale i tak získali katolíci tučné výkupné.
V první polovině třicátých let se stal vojenským hejtmanem druhé – husitské strany. Husité jej zlákali do svých služeb pro jeho vojenské schopnosti, což mj. prokázal jako velitel posádky významného kolovratského hradu Libštejna při obléhání husity v létě roku 1430. Posléze se, i na základě dohody po ukončení obléhání Libštejna, pak stal jedním z vojenských představených radikálního křídla husitů – tzv. sirotků, s nimiž vytáhl do Slezska a do Uher. Tam několik let do podzimu roku 1434 spravoval husitské město Topoľčany. Na Slovensku se stal jedním z postrachů nejen uherské šlechty. Po vyplacení určité částky od císaře Zikmunda se navrátil do Čech, kde opět přešel pragmaticky na stranu císaře a po jeho smrti roku 1437 do služeb jeho zetě krále Albrechta Rakouského. V té době bojoval za zájmy jejich dynastií.
Poslední přímé zmínky o Janovi Šmikouském jsou z počátku čtyřicátých let patnáctého století, kdy byl jednou z vojenských opor královny-vdovy Alžběty Lucemburské, v jejíchž službách bojoval v Uhrách za dosazení legitimního krále Ladislava Pohrobka na trůn.
Zemřel někdy mezi lety 1442 až 1450.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Jeho syn Jindřich Šmikouský ze Žďáru se stal vojevůdcem hornouherských bratříků. Kolem roku 1461 nechal postavit dobře opevněný tábor ve Velkých Kostoľanech u Piešťan. Zde byla v roce 1467 svedena rozhodující bitva, znamenající definitivní zánik bratříků na Slovensku. Jindřich však zemřel již roku 1465, kdy byl na jedné své výpravě zastřelen v Berchstoldorfu ve Štýrsku.
Janovými dalšími potomky – vnukem Stanislavem a Janem – se rod rozštěpil na dvě hlavní linie: na linii nekatolickou, tzv. všetatskou, která dodnes existuje v Německu pod jménem Sahrer von Sahr von Schönberg a na linii středočeskou – kladenskou neboli katolickou, která byla nejvýznamnější.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ www.husitstvi.cz • Zobrazit téma - Jan Šmikouský ze Žďáru. www.husitstvi.cz [online]. [cit. 2023-06-12]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Časopis Musea království Českého. Praha: Matice česká, 1867, 41(2), s. 131. ISSN 1210-9746. Dostupné online
- FRIDRICH, Hynek. Jan mladší Žďárský ze Žďáru, Listy z Unhošťska 39. [s.l.]: [s.n.], 2005. S. 16-20.
- HOFFMANN, Ladislav. Bratříci: slavní protifeudální bojovníci 15. století: příspěvek k dějinám husitství na Slovensku. Ze slovenského rukopisu přeložil Emil Charous. Vydání I. Praha: Naše vojsko, 1959.
- ZAP, Karel Vladislav. Česko-moravská kronika. Kniha třetí. Praha: I.L. Kober, 1868, s. 1099,1100. Dostupné online