Jakob Stabernak
| Jakob Stabernak | |
|---|---|
 Jakob Stabernak | |
| Narození | 20. červenec 1847 České Budějovice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 13. listopadu 1932 (ve věku 85 let) České Budějovice  Československo |
| Místo pohřbení | Hřbitov svaté Otýlie (48°59′55″ s. š., 14°29′7″ v. d.) |
| Povolání | stavitel |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jakob Stabernak (20. července 1847 České Budějovice[1] – 13. listopadu 1932 tamtéž) byl český[zdroj?] stavitel působící na jihu Čech. V Českých Budějovicích postavila Stabernakova stavební firma celou řadu zásadních budov z přelomu 19. a 20. století.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil jako syn tesařského tovaryše a vysloužilého vojáka s rentou („patentálního invalidy“) Adalberta Stabernaka a jeho ženy Rosalie rozené Lukschové, na Pražském předměstí v Českých Budějovicích.[1] Poprvé se oženil ve svých 26 letech dne 15. listopadu 1873 v českobudějovické katedrále u sv. Mikuláše s 23letou Veronikou Steinhäuslovou[2]. Veronika však za necelý rok podlehla tehdy rozšířené tuberkulóze. Podruhé se oženil znovu u sv. Mikuláše 12. února 1876 s devatenáctiletou Katharinou Wortnerovou[3] s niž měl pět dětí: syny Josefa (*1877), Ottu (*1878), Gustla (*1883) a Adolfa (*1886) a dceru Idu (*1880).
Profesní kariéra[editovat | editovat zdroj]
Jako stavební praktikant vstoupil 18. srpna 1861 do učení do firmy stavitele Josefa Kneissla. Po třech letech dne 21. srpna 1864 toto studium úspěšně ukončil. V Kneisslově kanceláři pracoval dále jako kreslič a od 1. ledna 1871 jako zástupce (jednatel) společnosti. Dne 10. března 1876 mu byla po 15 letech praxe udělena místodržitelstvím koncese.[4] Téhož roku odešel od firmy Kneissl a založil vlastní stavební firmu, kterou aktivně vedl až přibližně do roku 1920. V té době postavil řadu staveb za některé obdržel v roce 1889 rytířský kříž Řádu svatého Silvestra se zlatou ostruhou od papeže Lva XIII. Od císaře Františka Josefa obdržel roku 1895 briliantovou jehlici s jeho podpisem. Byl činný i ve veřejném životě, když 25 let byl předsedou sdružení podnikatelů ve stavebnictví (Genossenschaft der Baugewerbe). Více než 50 let byl členem Sdružení vojenských vysloužilců (Militär-Veteranen-Verein), z toho 35 let předsedou, dále pak čestným předsedou. Mezi lety 1886 a 190 byl členem obecního výboru (Gemeindeausschuß), poté až do 1918 působil jako radní. Stal se čestným občanem Německého Benešova, Hodějovic, Homolí, Dobré Vody a Čtyř Dvorů. Je pochován na hřbitově u svaté Otýlie u jižní ohradní zdi.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
_01.jpg)
- Činžovní dům v historizujícím stylu v Žižkově ulici v Českých Budějovicích (1885–1886)
- Kostel svaté Rodiny (České Budějovice) a přilehlý sirotčinec sester boromejek (1886–1888)
- Kostel Panny Marie Růžencové (České Budějovice) kostel a klášter bratří Nejsvětější Svátosti (petrinů) (dnes Žižkova ulice) (1899–1900)
- Kostel Božského srdce Páně (České Budějovice) v Rudolfovské ulici (1903–1904)
- kostel a starobinec boromejek na Lannově třídě (dnes budova policie)
- městský chudobinec (dnes budova Krajského úřadu v ulici Boženy Němcové)
- kostel a klášter U sv. Josefa na Sadech
- přestavba ústavu hluchoněmých na Mariánském náměstí
- městský hřbitov s kaplí sv. Otýlie
- škola ve Štítného ulici
- chudobinec v Německém Benešově
- v Mladém místní kaple (na Náměstí Švabinského)
- hřbitovní kaple v Mladém
- přestavba biskupské rezidence v Biskupské ulici
- a různé jiné budovy továren, nádraží, místních kaplí apod.
Spolu se stavitelem Josefem Hauptvoglem[editovat | editovat zdroj]
- Justiční palác (1902–1903)
- Tepelná elektrárna (dnes areál českobudějovické teplárny) (1907–1908)
- Německé gymnázium v České ulici (dnes Gymnázium Česká 64) (1902–1903)
- okresní úřad i blízký Stegmannův závod (obojí dohromady je dnešní Krajský úřad)
Spolu se staviteli Johannem Stepanem a Josefem Hauptvoglem[editovat | editovat zdroj]
- Německá obchodní škola (v dnešní Dukelské ulici)
- Dívčí lyceum (dnes budova Jihočeské univerzity v Dukelské ulici)
- Městská spořitelna v Krajinské ulici (1913)
- rozšíření dělostřeleckých kasáren na Pražském předměstí.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakob Stabernak na Wikimedia Commons - Životopis a obrazová příloha na stránce Kohoutí kříž
- Soubor regionálních autorit - Jihočeská vědecká knihovna
- Činžovní dům v Žižkově ulici na webu pamatkovykatalog.cz
- Jakob Stabernak v encyklopedii města České Budějovice
- Josef Hauptvogel v encyklopedii města České Budějovice
- Historie teplárny (dříve tepelné elektrárny)
- Historie Gymnázia Česká (dříve Německé gymnasium)
