Jahvista
Jahvista je jedním z několika hypotetických autorů 5 Knih Mojžíšových a některých dalších biblických knih. Žil pravděpodobně kolem 10.-9. století př. n. l. v jižním judském království.
Vznik teorie[editovat | editovat zdroj]
Některé teorie o vzniku Tóry zastávají názor, že 5 Knih Mojžíšových nebylo napsáno Mojžíšem, nýbrž jde o kompilaci mnoha různých textů od rozličných autorů.
Nazývají se:
- Jahvista
- Elohista
- Deuteronomista
- Kněžský kodex
Nejranějším z těchto autorů je údajně "jahvista", který žil v 10.-9. století př. n. l. Získal své označení podle častého užívání Božího jména JHVH (čte se většinou jako Jehova nebo Jahve).
Charakteristika jahvisty[editovat | editovat zdroj]
Jahvistický autor má údajně několik hlavních charakteristik, které vychází ze základních premis:
- Autor žil v určité době, která se odráží v jeho textu
- Autor psal některé texty na základě starších ústních či písemných pramenů
- Autor psal text s určitým záměrem a účelem
Pomocí těchto premis lze zpětně zrekonstruovat, kým jahvista byl a které biblické texty napsal.
Jahvistická škola[editovat | editovat zdroj]
Podle složení jahvistického textu se zdá, že jahvista byl silně spojen se školou proroka Samuela, Nátana a Gáda vidoucího, a to nejdříve ve spojeném a později judském království. Někteří tradiční autoři se domnívají, že základ tohoto textu byl napsán výše zmíněnými proroky. Jiní badatelé však soudí, že jde o spisovatele, který pouze pocházel z judské prorocké školy a příběhy buďto znal od aktérů děje nebo přímo vlastní zkušeností.
Jahvistický text není v dnešní Bibli kompletní. Nacházíme ho pouze v delších a kratších fragmentech.
Jahvistické prvky[editovat | editovat zdroj]
Užívání jiných jmen a názvů[editovat | editovat zdroj]
Jahvista používá pro některé osoby nebo místa odlišné jméno než elohista. Příkladem může být Mojžíšův tchán Reúel, kterého jahvista nazývá Jetro, nebo hora Horéb (také Choréb), která je v jahvistickém textu pojmenovává mnohem známějším označením - hora Sínaj.
Lidský Bůh[editovat | editovat zdroj]
Jahvista je údajně autorem těch textů, které popisují Boha s antropomorfními, tedy lidskými rysy. Jeho hlavní charakteristikou je milosrdenství. Člověk je souzen podle záměrů srdce.
Pasáže v Tóře, kde Bůh vdechne život do Adama, kráčí v zahradě, zhotoví oděv pro Adama s Evou, dohaduje se s Abrahámem o zkáze Sodomy, mluví tváří v tvář s Mojžíšem nebo napíše Desatero přikázání vlastním prstem na desky, jsou typickými literárními obraty, které jahvista používá.
Jahvistický Bůh rád debatuje s člověkem. Chce s ním být v interakci a netouží po slepé poslušnosti. Vysvětluje svoje pohnutky člověku a "není záhadný". Má lidskou podobu, sedí na trůnu, má vlasy a také hlas.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FINKELSTEIN, I.; SILBERMAN, N. A. Objevování Bible: svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie. Praha: Vyšehrad, 2007. 329 s. ISBN 978-80-7021-869-3
- WISEMAN, P. J.: Vznik knihy Genesis. Havířov: JAMI 1993. 113 stran
