Jaderná elektrárna Seabrook
| Jaderná elektrárna Seabrook | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Spojené státy americké |
| Umístění | New Hampshire, Seabrook |
| Stav | v provozu |
| Začátek výstavby | 1. července 1976 |
| Zprovoznění | 19. srpna 1990 |
| Vlastník | NextEra Energy Resources |
| Zhotovitel | Westinghouse |
| Provozovatel | NextEra Energy Resources |
| Jaderná elektrárna | |
| Reaktory v provozu | 1 × 1296 MW |
| Typ reaktorů | Westinghouse M412 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 1296 MW |
| Souřadnice | 42°53′56,04″ s. š., 70°51′2,88″ z. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaderná elektrárna Seabrook (anglicky Seabrook Nuclear Power Plant) je provozní jaderná elektrárna ve Spojených státech. Nachází se v blízkosti města Seabrook ve státě New Hampshire, asi 65 kilometrů severně od Bostonu a 16 kilometrů jižně od Portsmouthu. Jediný blok elektrárny má hrubý výkon 1296 MW. Elektrárnu vlastní a provozuje společnost NextEra Energy Resources.[1]
Historie a technické informace[editovat | editovat zdroj]
Počátky[editovat | editovat zdroj]
Společnost Public Service Company of New Hampshire zpočátku hledala lokalitu pro stavbu nové jaderné elektrárny v roce 1966.[2] Původně bylo zamýšleno postavit jadernou elektrárnu v Newingtonu, ale stavební povolení bylo zamítnuto kvůli obavám, že navrhované místo je přiliš blízlo letecké základny Pease.[3] Poté, co bylo vybráno nové umístění u Seabrooku, byly stavební plány dokončeny v roce 1972.[2] Společnost původně chtěla, aby první z bloků byl v provozu již v roce 1979 a druhý v roce 1981 s celkovými náklady do 1 miliardy amerických dolarů.[4]
Původně byl očekáván silný odpor, ale když byly plány výstavby a provozu předloženy městu Seabrook, plány se setkaly s nadšeným ohlasem jak vedení města tak obyvatel a byly jednomyslně schváleny, což je neobvyklé.[3]
Výstavba[editovat | editovat zdroj]
Výstavba prvního bloku byla oficiálně zahájena 7. července 1976.[1] Jedná se o čtyřsmyčkový tlakovodní jaderný reaktor Westinghouse M412. Hrubý výkon dosahuje 1296 MW a čistý, který je odesílán do sítě je 1246 MW.[1]
Výstavba druhého bloku byla zahájena 1. července 1976.[5] Typ, parametry a výkon bloku zůstaly nezměněny.[5]
Výstavba začala ve spolupráci mezi šestnácti energetickými skupinami.[2] Četné problémy však vedly ke zpoždění stavby. Na podzim roku 1976 regionální správce Agentury pro ochranu životního prostředí v Nové Anglii zamítl systém vypouštění chladicí vody, který by znemožnil provoz elektrárny, ale vůči rozhodnutí bylo podáno odvolání a později bylo v roce 1978 zrušeno.[6]
Při výstavbě došlo i přes počáteční nadšení k mnoha protestům a projevům občanské neposlušnosti, z nichž největší byl v roce 1977 a měl přes 1400 zatčených.[2] Havárie v elektrárně Three Mile Island v roce 1979 situaci příliš nezlepšila, naopak protesty byly ještě častější.[3]
V roce 1984, kvůli pokračujícím finančním a regulačním problémům, majitelé po utracených 800 milionech dolarů zastavili výstavbu druhého bloku při 25% dokončení.[2] Výstavba bloku 1 byla nakonec fyzicky dokončena v roce 1986, ale krátce nato v roce 1988 vedl velký dluh k bankrotu hlavního vlastníka společnosti Seabrook PSNH.[7]
Stavba elektárny Seabrook byla dokončena o deset let později, než se očekávalo, navíc s náklady blížícími se 7 miliardám dolarů.
Uvedení do provozu[editovat | editovat zdroj]
První blok poprvé dosáhl kritického stavu dne 13. června 1989. Do sítě byl připojen 29. května 1990 a komerční provoz nastal dne 19. srpna 1990.[1]
Jediný blok elektrárny má od NRC udělenou provozní licenci do 15. března 2050.[8] Původní licence by vypršela v roce 2030, ale byla podána žádost o prodloužené, které NRC vyhovělo.[9]
Incidenty a případy[editovat | editovat zdroj]
V roce 1998 byl propuštěn elektrikář elektrárny krátce poté, co upozornil na bezpečnostní problém ohledně konfigurace systémového vedení. NRC zahájila vyšetřování této záležitosti a rozhodla, že toto jednání bylo porušením zahrnujícím diskriminaci zaměstnance za to, že vzbudil obavy o bezpečnost. Tato událost měla za následek občanskoprávní pokutu 55 000 USD vedení, které elektrikáře propustilo.[10]
V roce 2000 selhal jeden ze dvou nouzových dieselových generátorů stanice Seabrook během kontrolního testu.[11]
V roce 2012 zažilo jižní pobřeží Maine zemětřesení o síle 4,0 během výpadku výměny paliva v elektrárně.[12]
Okolní obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
NRC definuje dvě zóny havarijního plánování kolem jaderných elektráren. První o poloměru 16 kilometrů, která se týká především vystavení radioaktivní kontaminace vzduchu a poté druhou o poloměru 80 kilometrů, jež se zabývá kontaminací potravin a vody.[13][14]
Podle studie NRC zveřejněné v srpnu 2010 byl odhad každoročního rizika zemětřesení dostatečně silného na to, aby způsobilo poškození aktivní zóny reaktoru 1 ku 45 455.[15][16]
Informace o reaktorech[editovat | editovat zdroj]
| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Seabrook-1[1] | Westinghouse M412 | 1246 MW | 1296 MW | 7. 7. 1976 | 29. 5. 1990 | 19. 8. 1990 | |
| Seabrook-2[5] | Westinghouse M412 | 1149 MW | 1199 MW | 1. 7. 1976 | Výstavba zrušena 1. ledna 1988 | ||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kernkraftwerk Seabrook na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d e PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Chronology of Seabrook: Plans, Protests, Building. The New York Times. 2. 3. 1990. Dostupné online [cit. 23. 7. 2020].
- ↑ a b c BUPP, Irvin C. Seabrook: A Case Study in Mismanagement. New England Journal of Public Policy. January 1, 1985, s. 60–71. Dostupné online [cit. August 2, 2020].
- ↑ The Day - 25 years later, Seabrook remains pivotal in nuclear debate - News from southeastern Connecticut. web.archive.org [online]. 2018-12-07 [cit. 2024-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-07.
- ↑ a b c Power Reactor Details - SEABROOK-2. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2024-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04.
- ↑ Seabrook Nuclear Power Plant. web.archive.org [online]. 2003-04-25 [cit. 2024-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2003-04-25.
- ↑ BANKRUPTCY FILED BY LEADING UTILITY IN SEABROOK PLANT - The New York Times. web.archive.org [online]. 2023-01-18 [cit. 2024-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-18.
- ↑ Seabrook Station, Unit 1. NRC Web [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nukes 101: Up close and personal with nuclear power. CNET [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EA-98-165 - Seabrook 1 (North Atlantic Energy Service Corp.) | NRC.gov. web.archive.org [online]. 2023-12-04 [cit. 2024-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-04.
- ↑ HABERMAN, Shir. Nuke Plant Fence was Inoperable [online]. 2005-24-05 [cit. 2018-02-03].
- ↑ 4.0 earthquake shakes Maine, felt in Boston. USA TODAY [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NRC: Backgrounder on Emergency Preparedness for Nuclear Power Plants [online]. [cit. 2013-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-10-02.
- ↑ Bill Dedman, Nuclear neighbors: Population rises near US reactors, NBC News, April 14, 2011 http://www.nbcnews.com/id/42555888 Accessed May 1, 2011.
- ↑ Bill Dedman, "What are the odds? US nuke plants ranked by quake risk," NBC News, March 17, 2011 http://www.nbcnews.com/id/42103936 Accessed April 19, 2011.
- ↑ Archived copy [online]. [cit. 2011-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-25.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaderná elektrárna Seabrook na Wikimedia Commons
