Istrie (poloostrov)

Istrie
Stát	Chorvatsko Chorvatsko Itálie Itálie Slovinsko Slovinsko
Souřadnice	45° s. š., 14° v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mapa poloostrova Istrie

Istrie (v jazyce lat Istria, chorvatsky Istra, slovinsky Istra, italsky Istria) je poloostrov vybíhající do Jaderského moře. Nachází se mezi Terstským a Kvarnerským zálivem a je rozdělen mezi Itálii (region Furlansko-Julské Benátsko), Slovinsko (Pobřežně-krasový region) a Chorvatsko (Istrijská župa, Přímořsko-gorskokotarská župa).

Geografie

Rozloha poloostrova činí 3 700 km². Povrch tvoří planina, která se zvedá z jihozápadu na severovýchod od nadmořské výšky 100 m do 600 m. Nejvyšším vrcholem je 1 401 m vysoká hora Vojak.

Geologie

Planina je tvořena převážně mezozoickými vápenci. Důsledkem toho jsou rozvinuté krasové jevy na celém území poloostrova.

Klima

Podnebí je středomořské. Roste zde řídké středomořské rostlinstvo (šibljak, tráva) a dobře se tu daří vinné révě, především odrůdě Teran. Hojně se zde také vyskytují olivovníkové plantáže.

Přístavy a města

Největšími přístavy na pobřeží jsou Terst v Itálii a Pula v Chorvatsku. Dalšími významnými městy jsou Koper ve Slovinsku nebo Poreč a Rovinj na chorvatském pobřeží.

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo Istrie bylo odedávna etnicky rozmanité. Ve starověku a v období Ilyrského království převažoval barbarský kmen Histrů, který dal poloostrovu jméno. Po vítězství Římanů a proměně území v římskou provincii Ilyria se začaly kmeny Iapodů, Liburnů a Histerů mísit s Římany. Během středověkých a novověkých válek na Balkáně se zde usídlili také Dalmatinci, Rumuni, Albánci, Řekové a Osmanští Turci.

Podle rakousko-uherského sčítání lidu z roku 1910 zde žilo 404 309 obyvatel, z toho 168 116 (41,6 %) mluvilo srbochorvatsky, 147 416 (36,5 %) italsky, 55 365 (13,7 %) slovinsky, 13 279 (3,3 %) německy, 882 (0,2 %) rumunsky, 2 116 (0,5 %) jiným jazykem a 17 135 (4,2 %) byli cizinci, jejichž jazyk se nezaznamenával.

Podle chorvatského sčítání lidu z roku 2011 bylo 68,33 % obyvatel Chorvati, 6,03 % byli Italové, 3,46 % Srbové, 2,95 % Bosňáci, 1,15 % Albánci a 1,96 % neuvedlo národnost. Obyvatelé, kteří se prohlásili za Istrijce, tvořili 12,11 %. Regionální identita je tedy dodnes silná a hranice mezi jednotlivými etnickými skupinami na Istrii jsou neostré. Istrijci bez ohledu na jazyk sdílí společnou kulturu.

Na Istrii také existují dva původní ohrožené románské jazyky: istrijština a istrorumunština. Místní albánská komunita až do 19. století hovořila zvláštním dialektem albánštiny.

Historie

• Starověké osídlení kmeny Ilyrů
• Dobytí Římany a kolonizace v provincii Ilýrie
• 1797–1805 – Habsburská monarchie, respektive Rakouské císařství
• 1806–1810 – Italské království za Napoleona po Prešpurském míru
• 1810–1813 – Ilyrské provincie
• 1814–1867 – Rakouské císařství
• 1867–1919 – Rakousko-Uhersko
• 1919–1947 – Itálie (podle Saintgermainské smlouvy)
• 1947–1991 – SFR Jugoslávie (podle Pařížských mírových smluv)
• od 1991 – Chorvatsko a Slovinsko (severní část)

Zajímavosti

Na poloostrově Istrie byl v 90. letech 20. století objeven jediný druhohorní dinosaurus, známý dosud z území Chorvatska. V roce 1998 dostal vědecké jméno Histriasaurus boscarollii ("Histria" byl latinský název pro Istrii). Byl to menší sauropodní dinosaurus s dlouhým krkem, který žil v období spodní křídy (asi před 130 miliony let).

Odkazy

Reference

• V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Истрия“.

Související články

• Učka
• Markrabství Istrie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Istrie na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Istrie ve Wikislovníku

Autoritní data	Biblio: b4c725de-c919-43b6-b6d3-4a19f22cdfa8 NKC: ge128489 GND: 4027824-4 LCCN: sh85068764 NARA: 10045007 NLG: 291672 NLI: 987007565292205171 NSK: 000283315

Portály: Geografie | Chorvatsko