Internetová jazyková příručka
Internetová jazyková příručka je webová aplikace, která vznikla v rámci projektu Jazyková poradna na internetu. Na jeho realizaci se podíleli pracovníci Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR a Centra zpracování přirozeného jazyka na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity. Příručka se skládá ze dvou částí – slovníkové a výkladové. Server s výkladovou částí byl spuštěn v dubnu 2008, slovníková část byla zpřístupněna v lednu 2009. Od té doby stránky zaznamenaly více než 239 000 000 uživatelských přístupů z více než 4 300 000 různých IP adres (k 31. 12. 2023). Průměrná návštěvnost v roce 2023 přesáhla 68 000 přístupů denně a v pracovní dny dokonce 87 000 přístupů denně.[1] Oproti tištěným příručkám má internetová verze výhodu ve snadné aktualizaci dat, tím je její obsah aktuálnější.
Obsah[editovat | editovat zdroj]
Slovníková část[editovat | editovat zdroj]
Slovníková část obsahuje více než 112 000[2] slovníkových hesel. Databáze hesel byla vytvořena na základě hesláře školního vydání Pravidel českého pravopisu (PČP), Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ), Nového akademického slovníku cizích slov (NASCS), dvou slovníků neologismů Nová slova v češtině (1 a 2) a výrazů z poradenské databáze. Jednotlivá hesla obsahují tabulku skloňování, fonetickou transkripci, poznámky k heslu a hypertextové odkazy na výkladovou část, na hesla v dalších slovnících (ASCS, SSČ, SSJČ) a v korpusu jazyka českého (ČNK).
Výkladová část[editovat | editovat zdroj]
Ve výkladové části jsou zařazeny ty jazykové jevy, na které se uživatelé češtiny ptají opakovaně v jazykové poradně ústavu. Neobsahuje tedy komplexní popis současného systému českého jazyka. Většina výkladů je podložena akademickými Pravidly českého pravopisu a současnou mluvnicí. Krom toho byly použity speciální jazykové příručky, odborné studie v časopisech a české státní normy.
Tvůrci[editovat | editovat zdroj]
Na vzniku Internetové jazykové příručky se podíleli pracovníci Ústavu pro jazyk český Anna Černá, Jan Chromý, Hana Konečná, Hana Mžourková, Markéta Pravdová, Martin Prošek, Kamila Smejkalová, Ivana Svobodová a Ludmila Uhlířová a pracovníci Centra zpracování přirozeného jazyka na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity Dana Hlaváčková, Karel Pala a Pavel Šmerk.[2]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
Za projekt Internetové jazykové příručky obdržel v roce 2009 kolektiv autorů Medaili ministra školství, mládeže a tělovýchovy České republiky 1. stupně.[3]
Knižní vydání[editovat | editovat zdroj]
V únoru 2014 vznikla knižní podoba výkladové části příručky. Publikaci vydalo nakladatelství Academia pod názvem Akademická příručka českého jazyka.[4] Rozšířené vydání Akademické příručky českého jazyka vyšlo v roce 2019.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Návštěvnost [od 14. 1. 2009 do 31. 12. 2023]. In: Internetová jazyková příručka [online] 2008–2024 [cit. 22. 1. 2024]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_stat
- ↑ a b O Internetové jazykové příručce. In: Internetová jazyková příručka [online] 2008–2024 [cit. 22. 1. 2024]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_about
- ↑ PAVLÍKOVÁ, Markéta. Medaile Ministerstva školství. Akademický bulletin [online]. 14.5.2009 [cit. 2010-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-09-23.
- ↑ PRAVDOVÁ, Markéta. Akademická příručka českého jazyka. Academia.cz [online]. [cit. 2016-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-27.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ČERNÁ, Anna et al. Na co se nás často ptáte. 1. vyd. Praha: Scientia, 2002. 168 s. ISBN 80-7183-260-X.
- KRAUS, Jiří a kol. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. 1. vyd. Praha: Academia, 2009. 879 s. ISBN 978-80-200-1351-4.
- KRAUS, Jiří a kol. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. 1. vyd. Praha: Academia, 2005. 879 s. ISBN 80-200-1351-2.
- MARTINCOVÁ, Olga a kol. Nová slova v češtině 2: slovník neologizmů. 1. vyd. Praha: Academia, 2004. 568 s. ISBN 80-200-1168-4.
- MARTINCOVÁ, Olga a kol. Nová slova v češtině: slovník neologizmů. 1. vyd. Praha: Academia, 1998. 356 s. ISBN 80-200-0640-0.
- PRAVDOVÁ, Markéta, ed. a SVOBODOVÁ, Ivana, ed. Akademická příručka českého jazyka. 2., rozšířené vyd. Praha: Academia, 2019. 600 s. ISBN 978-80-200-2947-8.
- PRAVDOVÁ, Markéta, ed. a SVOBODOVÁ, Ivana, ed. Akademická příručka českého jazyka. 1. vyd. Praha: Academia, 2014. 533 s. ISBN 978-80-200-2327-8.
- Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: S Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky: [studentské vydání]. 4. vyd., dotisk. Praha: Academia, 2007. 647 s. ISBN 978-80-200-1446-7.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Internetová jazyková příručka
- Centrum zpracování přirozeného jazyka (CZPJ), Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2001–2024
- Akademická příručka českého jazyka, 2. vyd., 2019
- Akademická příručka českého jazyka, 1. vyd., 2014; s anotací
- Nejobsáhlejší příručka češtiny je na internetu, ČT24, 5. 2. 2009
- Za spisovnou češtinou na web. Václav Drchal a Ondřej Tuček, Lidové noviny, 14. ledna 2009
- Internetová jazyková příručka. Markéta Opálková, Ikaros, 2008, roč. 12, č. 11. ISSN 1212-5075 (2008-11-04)