Industrieverband Fahrzeugbau
| IFA | |
|---|---|
 Logo | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | konglomerát |
| Datum založení | 1948 |
| Datum zániku | 1991 |
| Adresa sídla | Saská Kamenice, Německo |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | automobilový průmysl |
| Produkty | kamion |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Industrieverband Fahrzeugbau, zkráceně IFA (Průmyslové sdružení pro stavbu vozidel), bylo sdružení automobilových firem v NDR. IFA kromě osobních a nákladních automobilů vyráběla i autobusy, motocykly a jízdní kola.
IFA se skládala z 65 průmyslových firem, které byly na příkaz sovětské vojenské správy v Německu (SMAD) spojeny do jedné. Byla založena v roce 1948.
Automobilová produkce[editovat | editovat zdroj]
Automobily IFA byly založeny na základě předválečných vozidel DKW a byly vyráběny v továrně ve Zwickau. Typ F8 používal dvouválcový a typ F9 tříválcový motor. Design karoserie čerpal z předválečných modelů. Celkem bylo vyrobeno kolem 56 tisíc osobních vozidel. Nástupcem vozů IFA F8 a F9 byly automobily Wartburg.
Kromě nich automobilka produkovala nákladní typ IFA W50 a lehčí nákladní automobily Robur. Pod sdružení IFA patřily i značky Trabant, EMW, Multicar, Barkas, Robur, Simson, MZ (motocykly) a další.
Struktura sdružení[editovat | editovat zdroj]
Jednotlivé podniky sdružené do uskupení byly rozčleněny do jednoho ze tří kombinátů.[1]
IFA-Kombinat Nutzfahrzeuge Ludwigsfelde[editovat | editovat zdroj]
Hlavní závod Ludwigsfelde, okres Postupim.
- Automobilwerke Ludwigsfelde
- předchůdcem byl v roce 1936 postavený závod na letecké motory Daimler-Benz Motoren GmbH.
- produkce: po roce 1945 byl v Ludwigsfelde jen opravárenský závod, v letech 1954 až 1956 se zde vyráběl motor 20 KVD 25 (původem lodní motor Mercedes-Benz zde o výkonu 2500 koní) a vzniklo i 1420 kusů vozidel Multicar DK 2002. Následovala výroba skútrů (Pitty, Wiesel, Berlin a Troll a přívěsů za skútry Campi. Od roku 1965 byly ve výrobním programu nákladní vozy IFA W50 a IFA L60 (od roku 1970).
- nástupcem je od roku 1995 Mercedes-Benz Ludwigsfelde GmbH
- Robur-Werke
- předchůdcem byl v roce 1888 založený podnik na výrobu textilních strojů, později jízdních kol, motocyklů i automobilů, po roce 1917 známý jako Phänomen Werke Gustav Hiller,
- produkce: vyráběly se zde autobusy a nákladní vozy Robur, speciální vozidla a nástavby (např. hasičské) a také tříkolová vozítka pro invalidy DUO.
- Fahrzeugwerk Waltershausen (dnes Multicar)
- předch§dcem byl ADE-Werk od roku 1920 vyrábějící zemědělské stroje.
- produkce: od roku 1956 zde byly vyráběny motorové a elektrické vozíky. Univerzální vozíky Multicar byly vyráběny ve Waltershausenu.
- nástupcem je Hako GmbH
- Lokomotivbau Karl Marx Babelsberg (od roku 1984): výroba autojeřábů ADK 125
- Motorenwerk Cunewalde
- Schlepperwerk Nordhausen
- slévárna Lipsko od roku 1988
- Getriebewerk Brandenburg
- produkce: převodovky pro IFA W50 a IFA L60
- nástupcem je ZF Friedrichshafen AG Betrieb Brandenburg
- Getriebewerk Pirna
- Gelenkwellenwerk Stadtilm
- Gelenkwellenwerk Halberstadt
- IFA Ingenieurbetrieb Hohenstein-Ernstthal
- produkce: zvláštní stroje a projekční kancelář
- nástupce: firma Drauz
- Fahrzeuggetriebewerk Joliot Curie
- Fahrzeuggetriebewerk „Wilhelm Friedel“ Karl-Marx-Stadt
- Metallgusswerk Wernigerode
- Automobilwerk Heidenau
- Fahrzeugwerk Lübtheen
- Zwickauer Eisenwerk
- Kfz-Zubehörwerk Meißen
- produkce: vahadla, písty, brzdové bubny, automatické brzdy, ale i spotřební zboží (modelářské motory)
- pobočka: Justizvollzugsanstalt Torgau
- nástupce: UKM Meißen
VEB IFA-Kombinat Pkw Karl-Marx-Stadt[editovat | editovat zdroj]
Mateřský závod působil v Karl-Marx-Stadtu (dnes Chemnitz).
- VEB Barkas-Werke Karl-Marx-Stadt
- produkce: ve Frankenbergu vozidla Framo, později Barkas (mj. B1000).
- Automobilwerke Zwickau (AWZ)
- předchůdcem byly firmy VEB Sachsenring Kraftfahrzeug- und Motorenwerke Zwickau (Horch) a VEB Automobilwerk Zwickau (Audi) spojené s Schumann Anhängerbau ve Werdau. V roce 1958 vznikl sloučením VEB Automobilwerk Zwickau (AWZ).
- produkce: po druhé světové válce se zde vyráběly nákladní vozy a traktory. Koncem 40. let se opět rozběhla výroba osobních vozů (IFA F8, AWZ P70, P 240 Sachsenring). Od poloviny padesátých let se zde vyráběly automobily Trabant.
- VEB Automobilwerk Eisenach (AWE)
- předchůdcem byl BMW Werk Eisenach (v roce 1945 vyvlastněn a spojen s německo-sovětským podnikem Awtowelo)
- produkce: BMW/EMW 327, EMW 340 a motocykly BMW/EMW R 35. Následovaly vozy IFA F9 a Wartburg.
- VEB Wissenschaftlich-Technisches Zentrum Automobilbau. (WTZ)
- VEB Achsen-, Federn- und Schmiedewerke Roßwein.
- VEB Karosseriewerk Dresden (KWD)
- předchůdce: Gläser-Karosserie GmbH
- VEB Karosseriewerk Halle (KWH)
- VEB Karosseriewerk Meerane (KWM)
- předchůdce: Gustav Hornig Wagenfabrik Meerane
- produkce: karoserie pro vozy IFA F9 Cabriolet, Wartburg 311 Coupé, Framo Bus, různé nástavby pro Barkas B1000 a v období 1959 až 1991 všechny karoserie pro Trabant Kombi a Trabant Kübel
VEB IFA-Kombinat für Zweiradfahrzeuge[editovat | editovat zdroj]
Mateřský závod v Suhlu.
- VEB Simson Suhl také VEB Fahrzeug- und Gerätewerk Suhl
- VEB Motorradwerk Zschopau
- předchůdcem byl závod DKW společnosti Auto Union.
- produkce: zpočátku zde byly vyráběny předválečné stroje DKW/IFA RT 125, poté nově vyvinuté motocykly BK 350 (Boxermotor, Kardanwelle, 350 cm³). Později to byly modelové série ES- (Einzylindermotor, Schwingenfahrwerk), ETS- (Einzylindermotor, Teleskopgabel vorn, Schwinge hinten), TS- (Teleskopgabel vorn, Schwinge hinten) a ETZ (Einheits-Typ Zschopau) produziert.
- VEB MIFA Fahrradwerke Sangerhausen
- produkce jízdních kol
- VEB Elite-Diamant Fahrradwerke Karl-Marx-Stadt
- produkce jízdních kol
Další závody[editovat | editovat zdroj]
- VEB IFA-Kombinat Spezialaufbauten und Anhänger
- VEB Kraftfahrzeugwerk „Ernst Grube“ Werdau: do roku 1965 výroba nákladních vozů H6, H3, G5 a S4000, poté byly ve Werdau vyráběny speciální nástavby a přívěsy HW 80.
- VEB Spezifa Berlin, přidružen od roku 1984
- VEB Feuerlöschgerätewerke Luckenwalde – FLG sloučen s VEB Spezifa v roce 1984
- VEB Feuerlöschgerätewerke Görlitz – FLG
- VEB IFA-Kombinat für Kfz-Teile, dodavatel náhradních dílů
- VEB IFA-Vertrieb, pro prodej automobilů (i dovezených) obyvatelstvu, obdoba československé Mototechny
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KOŘISTKOVÁ, Iva; LEŚNIĘWSKI, Michał. Velké sdružení. Kultovní autobusy minulé éry. 2019, čís. 14, s. 12. ISSN 978-88-334-2244-2.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu IFA na Wikimedia Commons - Před 30 lety skončila éra vlastních vozů NDR
- Stručná historie východoněmeckých automobilů IFA
