In illo tempore

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Graduale a začátek evangelia z první neděle adventní katolické mše, uveden slovy "In illo tempore"
Jáhen čte evangelium při asistované mši v římském ritu (forma extraordinaria)

In illo tempore (česky Za onoho času) je latinské zvolání pronášené jáhnem, knězem nebo biskupem během mše svaté nebo Božské liturgie předcházející vlastnímu textu evangelia.[1]

Užití[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolická církev[editovat | editovat zdroj]

Při římskokatolické mši Pavla VI. (forma ordinaria) se toto zvolání před evangeliem neužívá. Při tradičním římském ritu (forma extraordinaria) vždy předchází přímo vlastnímu textu evangelia.[1]

Pravoslaví[editovat | editovat zdroj]

V Pravoslaví se při Božské liturgii používá stejného zvolání, a to církevně slovansky, nebo v národním jazyce v podobě: Za onoho času...[p 1][2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Případně v církevní slovanštině.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku In illo tempore na španělské Wikipedii.

  1. a b In illo tempore... [online]. stleosonoma.org [cit. 2021-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Svátek Bohozjevení, Křtu Pána Ježíše Krista v Jordánu [online]. pravoslavi.info [cit. 2021-12-15]. Dostupné online.