Hrdinové od Rovine
| Hrdinové od Rovine | |
|---|---|
| Eroii de la Rovine | |
| Žánr | opera |
| Skladatel | Nicolae Bretan |
| Libretista | Nicolae Bretan |
| Počet dějství | 1 |
| Originální jazyk | rumunština |
| Literární předloha | Mihai Eminescu: Scrisoarea III |
| Datum vzniku | 1925 |
| Premiéra | 24. ledna 1935, Kluž, Rumunská národní opera |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrdinové od Rovine (v rumunském originále Eroii de la Rovine) je opera o jednom dějství rumunského skladatele Nicolae Bretana na jeho vlastní libreto na námět básně Mihaie Eminesca Třetí dopis (Scrisoarea III), která pojednává o vítězství valašských vojsk nad osmanskými v bitvě u Rovine (10. října 1394 nebo 17. května 1395).[1][2]
Nicolae Bretan ji napsal již roku 1925 – v krátkém čase mezi 15. říjnem a 20. listopadem[3] – a její původní určení bylo jako školní opera, hrát ji měli studenti konzervatoře. Nakonec měla premiéru až 24. ledna 1935 v Rumunské národní opeře v Kluži.[1][2]
Podobně jako v Eminescově básni není předmětem vyprávění ani zájmu tolik samotná bitva jako vnitřní konflikty a vnitřní svět hrdinů. Bitva je představena jako jediné východisko z nouze, kde všechna jednání selhala, a jejím cílem není vítězství samo o sobě, ale záchrana života a lásky.[2]
Operu Hrdinové od Rovine lze na základě historického námětu i etického tématu považovat za jakousi průpravnou práci k Bretanově nejrozsáhlejší opeře Horia (1937).[2]
Osoby a první obsazení[editovat | editovat zdroj]
| Postava | Hlasový obor | Premiéra (24. 1. 1935)[2] |
|---|---|---|
| Mircea Starý | tenor | Octav Arbore |
| Mihail, jeho syn | baryton | N. Demetrescu |
| Sultán Bajezid | basbaryton | Vladimir Siomin |
| Vypravěč | hrdinský baryton | Constantin Huhulescu |
| Dirigent: | Miklós Bródy | |
| Režie: | Nicolae Bretan | |
Instrumentace[editovat | editovat zdroj]
2 flétny, 2 hoboje, 2 klarinety, 2 fagoty, 4 lesní rohy, 2 pozouny, 1 tuba, tympány, harfa, smyčcové nástroje (1. a 2. housle, violy, violoncella, kontrabasy).[2]
Děj opery[editovat | editovat zdroj]
Je rok 1394 a ve Valašském knížectví vládne kníže Mircea Starý. Jeho knížectví však ohrožuje mocná Osmanská říše a turecký sultán Bajezic, který již porazil vojska císaře Zikmunda, věří, že malou zemi snadno ovládne. Mircea se pokouší vyjednat se sultánem mír, ale Bajezid je neústupný a vyžaduje výlučně plné poddanství. To však Mirceovi jeho hrdost nedovolí přijmout a opouští schůzku s Bajezidem s přísahou, že bude bojovat do posledního muže – přestože ve vojsku je i jeho syn Mihail, jemuž tak hrozí pravděpodobná smrt.
[Probíhá bitva (10. října 1394); je reprezentována pouze hudbou a zpěvem sboru, který ji popisuje ze zákulisí.]
Bitva skončila vítězstvím valašských vojsk proti osmanské přesile. V boji se zvláště hrdinsky vyznamenal Mirceův syn Mihail. Ten píše něžný a jímavý dopis své manželce, v němž popisuje vítězství i svou touhu být co nejrychleji doma a setkat se s ní. Valaši oslavují vítězství.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Nicolae Bretan : Compositions [online]. Nicolae Bretan Music Foundation [cit. 2015-05-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f GAGELMANN, Hartmut. Nicolae Bretan. His Life – His Music. Překlad Beaumont Glass. Hillsdale: Pendragon Press, 2000. Dostupné online. ISBN 1-57647-021-0. S. 121–123. (anglicky)
- ↑ Gagelmann, s. 126.