Hostín (Úvaly)
| Hostín | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Škvorecká, Úvaly - okres Praha-východ,  Česko |
| Souřadnice | 50°3′57,79″ s. š., 14°44′14,86″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hostín (Hostýn, Hostyně) je bývalý poplužní dvůr s tvrzí a místní část města Úvaly v okrese Praha-východ, který se nachází v jižní části Úval při cestě do Škvorce.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dvůr náležel roku 1441 Petrovi ze Škvorce. Po něm jej od roku 1448 držel Jan ze Stežova, předek Hostynských ze Stežova. Ten se patrně při prodeji dalšího majetku dostal do dluhu a právo na Hostyni vedl Bohuslav z Chlumu, který toto právo prodal roku 1461 Janovi Vepřkovi z Přívory. Když se Jan z dluhu dostal, držel Hostyni do své smrti. Jeho synové byli Mikuláš (zemř. 1473, držitel Hodova), Vácslav pán na Letkách, Oldřich, Heřman a Jindřich; tři poslední pak drželi Hostyni ještě v roce 1473 společně, později Jindřich sám. Jindřich vystavěl most v Úvalech, ke kterému získal roku 1489 právo vybírat clo. V roce 1509 mu bylo toto právo potvrzeno a ponecháno do konce jeho života i do konce života všech jeho synů. Ze čtyř synů jej přežili Diviš, Jan a Prokop; Prokop se psal ještě v roce 1525 seděním na Hostyni. [2]
V letech 1514 a 1516 držel Hostyni Zikmund Holec z Květnice, po něm následoval rod ze Vchynic. V roce 1560 koupil tvrz Hostyni a příslušný majetek Albrecht ze Smiřic a od té doby patřila k panství Škvoreckému.[2]
Arnošt z Pardubic[editovat | editovat zdroj]
Má se za to, že se zde narodil Arnošt, první arcibiskup pražský. Toto tvrdí jeho nejstarší životopisci Vilém z Lestkova a Beneš Krabice z Veitmile.[2] Otec arcibiskupa, také Arnošt (zemř. 1341), se psal z Hostyně. Deset let před svou smrtí bydlel v Pardubicích a při své smrti zůstavil pouze Pardubice a Starou.[2] Z Hostyně se psal také jeho příbuzný Kuník, který byl v roce 1346 purkrabím na Kyšperce.[2] Jeho narození zde je ale sporné.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Stručná historie města. Město Úvaly. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online
- ↑ a b c d e SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. Dostupné online. S. 228–229.
- ↑ Arnošt z Pardubic se nenarodil v Úvalech. Úvalsko.cz. © Úvalsko.cz 2014. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl 15, [Kouřimsko, Vltavsko a J.-Z. Boleslavsko.]. 1. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927. 348 s. Digitalizovaný titul. Tvrze v okolí Škvorce. S. 228–229. Dostupné online.
- BERÁNEK, Michal. Vesnické osídlení v zázemí vrcholně a pozdně středověké Prahy. Sídelně-historický vývoj a zemědělství v příměstských oblastech. Diplomová práce, vedoucí Klír, Tomáš. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav pro archeologii, 2013. Dostupné online.
