Hořovice (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hořovice
Nádraží v Hořovicích
Nádraží v Hořovicích
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
MěstoHořovice
Souřadnice
Hořovice
Hořovice
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice731349
TraťPraha–Plzeň
Nadmořská výška360 m n. m.
V provozu od14. července 1862
Zabezpečovací zařízeníel. stavědlo ESA 33 (DOZ z CDP Praha)
Dopravní koleje4
Nástupiště (nástupní hrany)2 (3)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaStanoviště autobusů před staniční budovou
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechČekárna pro cestujícíBezbariérové WCVeřejné parkovištěSchodiště
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hořovice je železniční stanice v severní části města Hořovice v okrese Beroun ve Středočeském kraji oddělené od centra srázem k Červenému potoku. Leží na trati Praha–Plzeň. Stanice je elektrizovaná (25 kV, 50 Hz AC).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stanice byla vybudována jakožto součást České západní dráhy (BWB) spojující Bavorsko, Plzeň a nádraží na Smíchově (Praha-Západní nádraží), podle typizovaného stavebního návrhu architekta Ignáce Řechky. 14. října 1861 byl zprovozněn úsek trasy z České Kubice na provizorní nádraží ve Skvrňanech u Plzně (železniční most přes Radbuzu byl dokončen se zbytkem trati až následujícího roku), 14. července 1862 byla s místním nádražím slavnostně otevřena zbývající trasa do Prahy.

Po zestátnění BWB v roce 1894[1] pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.

Elektrický provoz zde byl zahájen 5. června 1987.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Stanicí prochází Třetí železniční koridor, vede tudy dvoukolejná trať. V roce 2011 byla dokončena úprava nádraží na koridorové parametry: nachází se zde jedno kryté vyvýšené ostrovní nástupiště s podchodem, elektronickým informačním systémem a výtahy pro bezbariérový přístup, a jedno nástupiště hranové. Expresní spoje mohou stanicí projíždět rychlostí až 160 km/h, je zde instalováno elektronické stavědlo ESA 33, které je dálkově řízeno z Centrálního dispečerského pracoviště Praha. Na rok 2019 byla ohlášena oprava staniční budovy.

Z nádraží je z plzeňského zhlaví vyvedena vlečka stáčející se do průmyslových objektů ve městě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 138. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]