Hipparion

Hipparion
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	lichokopytníci (Perissodactyla);
Čeleď	koňovití (Equidae);
Rod	Hipparion;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hipparion byl blízký příbuzný dnešního koně, který žil v miocénu a pliocénu. Ze své pravlasti v Severní Americe se rozšířil přes Beringii do Asie, Evropy a Afriky. Dosahoval výšky v kohoutku 140 cm a vážil až 120 kg. Hipparion žil ve velkých stádech v otevřených stepích. Měl tři prsty, ale došlapoval pouze na prostřední, zakončený kopytem. Charakteristickým znakem byla klabonosá hlava. Vyhynul zhruba před 800 000 lety.

Fosilie tohoto kopytníka byly po staletí využívány v čínské tradiční medicíně jako lék (většinou byly roztloukány na jemný prášek) a byly považovány za kosti draků.^[1]