Hausberk (okres Most)
| Hausberk | |
|---|---|
 Hradní jádro (pohled z druhého předhradí) | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotická architektura |
| Výstavba | 2. polovina 13. století |
| Zánik | 1. polovina 14. století |
| Poloha | |
| Adresa | Ostroh na jižní straně Černického vrchu, Horní Jiřetín,  Česko |
| Souřadnice | 50°33′50,65″ s. š., 13°30′45,26″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 42321/5-316 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hausberk (též Alberk, Hansberg nebo Neznámý hrad u Albrechtic) je zaniklý hrad v Krušných horách asi 750 metrů jihozápadně od vsi Černice v okrese Most. Jeho zbytky se nachází na ostrožně, která vybíhá na jižní straně Černického vrchu, v nadmořské výšce asi 380 metrů. Dochovaly se pouze terénní relikty a drobné zbytky zdiva. Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
V novodobé historii pozůstatky hradu objevil Petr Plachý v roce 1977. Plán zříceniny, vyhotovený v roce 1934 J. Machleidtem a uložený ve sbírkách Oblastního muzea v Mostě, dokládá znalost hradu v první polovině dvacátého století. Ztrátu povědomí o jeho existenci způsobilo vysídlení Němců a osídlení oblasti novými obyvateli, přičemž došlo ke ztrátě historických kořenů a informací o krajině.[2]
Nejsou známy žádné písemné materiály, které by se k hradu vztahovaly.[3] V literatuře někdy bývá ztotožňován s renesanční tvrzí Alberkem, jak prý nazývali zbytky hradu obyvatelé zaniklých Albrechtic. Lokalizace tvrze Alberk, která zanikla po třicetileté válce, není jasná a předpokládá se, že stála někde v Albrechticích.[4] Jméno Hausberg je pouze historickým názvem hradního vrchu.[5]
Archeologické nálezy datují vznik hradu do druhé poloviny 13. století a zánik do první poloviny 14. století,[3] pravděpodobně v souvislosti se založením sousedního hradu Eisenberka před rokem 1365,[6] jehož zakladatelem byl Nevlas ze Rvenic.[7] Podle Milana Sýkory hrad existoval ještě na počátku 15. století a jeho zakladateli mohli být Hrabišici, kteří jím zabezpečili západní hranici svého panství.[6]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Prostor před hradem byl poničen při budování lesních cest, takže není možné zjistit, kudy vedla přístupová cesta. Ta pravděpodobně obešla první předhradí, které zřejmě sloužilo k oddálení prvního kontaktu s případným nepřítelem,[3] a vstoupila do druhého předhradí. To bylo opevněno ze tří stran níže ve svahu postavenou hradbou o síle asi 160 centimetrů dochovanou do výšky asi 50 centimetrů. Z opevnění a zástavby vlastního předhradí nezůstalo nic.[8]
Hradní jádro je od předhradí odděleno širokým příkopem. V čele jádra stál okrouhlý bergfrit o průměru asi deset metrů (síla zdiva 3–4 metry) obklopený plášťovou hradbou, která pravděpodobně chránila celé jádro. Pod věží, ze které zůstal jen nízký kužel zvětralého zdiva, se na východní straně nacházela brána. Prostor jádra je dnes beze stop zástavby, ale kromě dvouprostorového paláce na konci ostrohu zde stály další dvě budovy. Nejzřetelnějším objektem v hradním jádře je do skály vytesaná prohlubeň, která pochází z doby po zániku hradu.[8] Na východní straně byl hrad v celé délce navíc zajištěn příkopem a valem.[3]
Vzhledem k brzkému zániku hradu představuje hrad u Albrechtic čistou ukázku hradu bergfritového typu.[3]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Nejsnazší přístup k hradu vede po modré turistické značce z Černic nebo ze zámku Jezeří. Od rozcestí Albrechtická štola stoupá proti proudu Černického potoka cesta. První odbočka doprava z této cesty vede asi po 250 metrech přímo kolem prvního předhradí.[9]
Přímo pod hradem vede skrz hradní ostroh Albrechtická štola, která svádí vodu Šramnického a Černického potoka do umělého koryta a dále do Loupnice.[10]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
První předhradí -
Druhé předhradí -
Opevnění druhého předhradí na západě -
Příkop mezi hradním jádrem a druhým předhradím -
Příkop na východní straně hradu -
Torzo bergfritu
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-06]. Identifikátor záznamu 42321/5-316 : hrad Hansberg. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Pyšná sídla mocných. Příprava vydání Ivan Lehký, Milan Sýkora. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2014. 202 s. ISBN 978-80-86531-14-4. Kapitola Zapomenuté hrady, s. 79. Dále jen Lehký, Sýkora (2014).
- ↑ a b c d e DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Neznámý hrad u Albrechtic, s. 378–379.
- ↑ LYSÁK, Jakub. Neznámý hrad u Albrechtic [online]. Krušné hory na Mostecku [cit. 2014-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-08.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. S. 240.
- ↑ a b Lehký, Sýkora (2014), s. 77.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Jezeří – zámek, s. 181.
- ↑ a b HEFNER, Zdeněk. Hrad Alberk. Hláska. 1994, roč. V, čís. 2, s. 17–18. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Topografické mapy ČÚZK [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2018-06-03]. Dostupné online.
- ↑ LYSÁK, Jakub. Novodobé štoly u Jezeří [online]. Krušné hory na Mostecku [cit. 2018-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-08.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DURDÍK, Tomáš. Povrchový průzkum zaniklého hradu neznámého jména u Albrechtic na Mostecku. Ústecký sborník historický. 1983, s. 31–44.
- DUSIL, Marek. Kde vlastně stála tvrz Alberk?. Hláska. 2004, roč. XV, čís. 3, s. 47. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hausberk na Wikimedia Commons - LAIBLOVÁ, Lada. Na 3D modelech archeologů ožívají zaniklé hrady a tvrze Krušných hor. iDNES.cz [online]. 2014-09-21 [cit. 2018-06-24]. Dostupné online.
- Hrady a zříceniny v Krušných horách. Díl 1. – Neznámý hrad u Albrechtic [online]. Historie v terénu – Litvínovsko, 2016-05-19 [cit. 2018-09-28]. Video s komentářem Milana Sýkory. Dostupné online.
