Har Adar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Har Adar
הר אדר
Pohled z Har Adar do okolní krajiny
Pohled z Har Adar do okolní krajiny
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška880 m n. m.
StátIzraelIzrael Izrael
distriktJudea a Samaří
Har Adar
Har Adar
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel3 776 (2014[1])
Správa
StarostaAviram Cohen[2]
Vznik1986
Oficiální webwww.har-adar.muni.il
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Har Adar (hebrejsky הַר אֲדָר, podle původního místního názvu גִּבְעַת הָרָדָאר: Giv'at ha-Radar – „Radarový vrch“, který byl upraven na Har Adar – „Vrch Adar“, v oficiálním přepisu do angličtiny Har Adar[3]) je izraelská osada a místní rada (malé město) na Západním břehu Jordánu v distriktu Judea a Samaří.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Obec je situována v Judských horách v nadmořské výšce 880 metrů, cca 10 kilometrů severozápadně od historického jádra Jeruzalému, cca 45 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu. Východně od města začíná tok vádí Nachal Ksalon.

Nachází se na dotyku se Zelenou linií, která odděluje Izrael v mezinárodně uznaných hranicích a okupovaná palestinská území, přičemž část jejího území leží uvnitř jižně od této linie a tedy v mezinárodně uznaných hranicích státu. Obec je součástí vnějšího prstence izraelských předměstí Jeruzalému, přičemž ale není administrativně součástí izraelské metropole. Počátkem 21. století byl Har Adar na severu oddělen od okolních arabských vesnic pomocí Izraelské bezpečnostní bariéry.[4]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Har Adar byl založen roku 1986.[3] 1. června 1987 se konala oficiální inaugurační slavnost nové osady. Byla zřízena na místě tzv. Radarového vrchu (Radar Hill, Giv'at ha-Radar – גִּבְעַת הָרָדָאר), který hrál důležitou roli v arabsko-izraelské válce v letech 19481949, kdy se izraelské jednotky opakovaně a neúspěšně pokoušely o jeho dobytí. V roce 1995 získala obec status místní rady.[5]

Skutečnost, že Har Adar byl zahrnut do izraelské strany bezpečnostní bariéry, naznačuje, že Izrael si hodlá osadu podržet i po případné mírové dohodě s Palestinci.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – cca 3700 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 3800 osob).[1] Mezi populací v Har Adar převažují sekulární obyvatelé (90 %), zbylých 10 % patří mezi stoupence náboženského sionismu.[5]

Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 3776 lidí. Populační růst se počátkem 21. století zrychlil (2000–2009 – 132 %), roce 2014 vzrostla populace o 0,5 %.[1] Výhledový počet obyvatel obce je stanoven na 5 000 – 6 000.[5]

Vývoj počtu obyvatel Har Adar do r. 2000[6]
Rok 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
Počet obyvatel 1 100 1 420 1 430 1 478 1 430 1 430 1 467 1 500 1 500
Vývoj počtu obyvatel Har Adar od r. 1999[1][7]
Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 1 380 1 420 1 570 1 730 1 839 2 074 2 260 2 438 2 743 3 115 3 211 3 426 3 622 3 701 3 757 3 776

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky) 
  2. המועצה [online]. הַר אֲדָר [cit. 2009-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-29. (hebrejsky) 
  3. a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky) 
  4. Israel´s Security Fence - Route [online]. Ministry of Defence [cit. 2009-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-25. (anglicky) 
  5. a b c המקום ותושביו [online]. הַר אֲדָר [cit. 2009-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-22. (hebrejsky) 
  6. Settlement Populations in the Occupied Territories, 1972-2000 [online]. The Foundation for Middle East Peace [cit. 2009-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-18. (anglicky) 
  7. Settlements in the West Bank [online]. The Foundation for Middle East Peace [cit. 2009-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-04. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]