Hanuš Karlík

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Křtitel Hanuš Karlík
Narození23. března 1850
Rokycany
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí10. ledna 1927 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Povolánípodnikatel
OceněníČestné občanství města Nymburka (1909)
RodičeFrantišek Václav Karlík
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec František Václav Karlík
syn Václav Karlík
dcera Ludmila Jeřábková
syn Leopold Karlík
vnučka Olga Karlíková
švagr Leopold Dostal
švagrová Marie Horská-Kallmünzerová
synovec Adolf Bohuslav Dostal
neteř Marie Dostalová
neteř Leopolda Dostalová
neteř Hana Dostalová

Hanuš Karlík (23. března 1850, Rokycany[1] – 10. ledna 1927, Praha[2]) byl český chemik, podnikatel, vůdčí osobnost českého cukrovarnictví.

Život[editovat | editovat zdroj]

socha, Národní technické muzeum v Praze

Narodil se jako čtvrté ze sedmi dětí kantora a hudebního skladatele Františka Václava Karlíka a Kateřiny rozené Corvínové (1820-1857), dcery Petra Corvína, purkmistra v Horažďovicích. Studoval v Rokycanech (čtyřtřídka, nižší reálka), Plzni (vyšší reálka) a v Praze (Polytechnický ústav Království českého).

Po absolvování pracoval postupně v cukrovarech v Úvalech (1870), Velimi (1870), Dolním Cetně (1871), Mělníce (1872) a Záboří (1874-1881). Právě v Záboří uplatnil všechny teoretické znalosti i praktické zkušenosti a krachující podnik přivedl k nevídané prosperitě. Jeho mimořádné úspěchy neunikly členům správní rady cukrovaru v Nymburce, který se právě potýkal s velkými problémy. Hanuš Karlík nabízené místo ředitele přijal a v Nymburce pak strávil podstatnou část svého aktivního života (1881-1909). V Nymburce se proslavil jako výborný cukrovarník a schopný ředitel, z tamní továrny se stala škola cukrovarnictví. Kromě řady technologických vylepšení zavedl v cukrovaru ve spolupráci s Františkem Křižíkem elektrické osvětlení. Angažoval se i mimo cukrovar - zasloužil se mj. o zřízení reálného gymnázia, obecní plynárny a vodárny. K ukončení jeho působení v Nymburce přispěly nepokoje, které mezi dělníky inicioval revolucionář, pozdější komunistický politik a předseda Slovenské republiky rad Antonín Janoušek, otec důstojníka NKVD a brutálního vyšetřovatele StB Jaroslava Janouška.

V roce 1909 se vzdal řady svých funkcí (od vedení cukrovaru po spolkový život v Nymburce a okolí) a přesídlil s rodinou do Prahy, kde strávil zbytek života ve vlastním domě v Chotkově ulici na Malé Straně (zbořen v 60. letech 20. století). V těchto letech zastával mnoho funkcí celostátního významu a byl vyznamenán řadou ocenění, včetně čestného doktorátu. U příležitosti jeho 75. narozenin byla založena Cena dra Hanuše Karlíka ("československá Nobelova cena") - jejím první laureátem se v roce 1927 stal František Křižík.

Zemřel roku 1927 v Praze kde se konal i pohřeb, pochován byl pak poté v rodinné hrobce na hřbitově v Nymburce.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V době svého působení v Mělníce se seznámil a posléze oženil s Ludmilou Kallmünzerovou, dcerou okresního přednosty v Mělníce Adolfa Kallmünzera a sestrou ředitele cukrovaru v Dolním Cetně Bohuslava Kallmünzera. (Další dcerou Adolfa Kallmünzera byla herečka Marie Horská-Kallmünzerová (1847-1917), provdaná za ředitele a spolumajitele cukrovaru v Poděbradech Leopolda Dostala (1835-1907), matka básníka Adolfa, malířky Marie, herečky Leopoldy, režiséra Karla a malířky Hany.)

Z manželství uzavřeného 14. května 1873 v Mělníce se narodilo postupně 10 dětí, z nichž se 6 dožilo dospělosti. Nejstarší syn Václav vystudoval chemii v Praze a v roce 1906 se stal ředitelem cukrovaru v Poděbradech. Nejmladší syn Leopold mj. založil dopravní společnost Karlík & spol. a byl otcem malířky Olgy Karlíkové. Zetěm dcery Ludmily byl stavitel přehradních nádrží Libor Záruba (1909–2004), syn architekta a politika Josefa Záruby-Pfeffermanna.

Členství a funkce (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Obchodní a živnostenská komora v Plzni: stříbrná medaile (1888)
  • Obchodní a živnostenská komora v Praze: zlatá medaile
  • rytířský řád Františka Josefa (1905) řfj1
  • čestný doktorát (1906)
  • čestný občan Nymburka (1909)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Rokycany
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Tomáše, sign. TO Z6, s. 209

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hanuš_Karlík&oldid=23810014“