Gustav Kabrhel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
MUDr. Gustav Kabrhel
Gustav Kabrhel (Národní album, 1899)
Gustav Kabrhel (Národní album, 1899)
Narození23. listopadu 1857
Dražkovice Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí12. dubna 1939 (ve věku 81 let)
Chrudim Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
Místo pohřbeníKolín
Národnostčeská
Povolánílékař
ChoťFrantiška Kabrhelová (roz. Ronovská)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav Kabrhel, křtěný Gustav (23. listopadu 1857 Dražkovice[1] u Pardubic12. dubna 1939 Chrudim) byl český lékař, patolog, hygienik, odborný autor a redaktor považovaný za spoluzakladatele oboru veřejné hygieny v českých zemích.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Dražkovicích nedaleko Pardubic v české rodině statkáře Václava Kabrhela a jeho ženy Doroty rodem Teplé z Hostomic.[1] Po absolvování obecné školy a gymnázia v Chrudimi studoval mathematiku na Vídeňské univerzitě u profesorů Emila Weyra a prof. Koenigsbergera, posléze zde přestoupil na obor lékařství. Doktorský titul získal roku 1883, téhož roku byl pak přijat jako asistent do Ústavu pro všeobecnou a experimentální patologii v Praze. Roku 1886 habilitoval z patologie, roku 1889 byl atestován též v oboru hygieny. Roku 1891 se stal mimořádným profesorem na pražské Lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity.

Ve své hygienické badatelské práci se zabýval především rizikem přenosu nemocí týkající se mj. tuberkulózy, dále vlivu trávení na chorobotvorné mikroorganismy, některých otázek z diaetetiky (umělé máslo, porušování cukroví[ujasnit], mléčné kvašení atd.) a hygieny vody (písková filtrace, znečišťování a samočištění řek). Významně se podílel na organizaci Druhé mezinárodní výstavě lékárnické konané v Praze roku 1896. Roku 1897 se stal přednostou hygienického ústavu a přednostou Státního ústavu pro zkoumání potravin. V roce 1899 byl jmenován řádným profesorem UK, v dalších letech pak celkem třikrát působil jako děkan lékařské fakulty. Spolupracoval při řešení otázky zásobování Prahy vodou a následné koncepce napájení z vodního zdroje Káraný u Brandýsa nad Labem.

Řadu let redakčně vedl Zdravotnický Věstník, přílohu Časopisu lékařů českých. Byl členem Nejvyšší státní zdravotní rady rakouské a po vzniku Československa také Státní zdravotní rady Republiky čekoslovenské.[2] Roku 1927 odešel na odpočinek.[3]

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Gustav Kabrhel zemřel 12. dubna 1939 v Chrudimi ve věku 81 let. Pohřben byl na zdejším evangelickém hřbitově. Okolo roku 2020 byla rodinná hrobka přesunuta z Chrudimi do Kolína.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Byl ženatý s Františkou Kabrhelovou, rozenou Ronovskou.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • 1999 Český biografický slovník XX. století (II. díl K-P), Nakladatelství Paseka s.r.o., Praha
  • 2002 Osobnosti Chrudimska (500 osobností chrudimského okresu), Okresní muzeum, Chrudim
  • 2004 Členové České akademie věd a umění 1890 - 1952, Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SOA Zámrsk, Matrika narozených, sbor Českobratrské církve evangelické, Rohovládova Bělá, 1857 v Dražkovicích, Gustav Kabrhel Dostupné online
  2. KABRHEL Gustav | Městská knihovna Chrudim. www.knihovna-cr.cz [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné online. 
  3. TECHNOLOGI, Akademie věd ČR; e-mail: webmaster@cas cz; Marta Macalkova; macalkova@ssc cas cz; Divize informačních. GUSTAV KABRHEL (1857–1939). Akademický bulletin [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné online. 
  4. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné online. 
  5. KŘEN, Karel. Větrání a vytápění škol. [online]. Vídeň: Jos. Šafář, 1903 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. 
  6. KŘEN, Karel. Abstinentismus [online]. Praha: Bursík a Kohout, 1906 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. 
  7. KŘEN, Karel. Po padesáti letech [online]. Praha: Almanach československých lékařů, 1933 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]