Gisa Picková-Saudková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gisa Picková-Saudková
Rodné jménoGisela Saudková
Narození21. února 1883
Kolín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtíprosinec 1943
Brzezinka
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
PseudonymKarel Vávra
Povoláníspisovatelka, překladatelka, publicistka a dramatička
Národnostčeská
Politická příslušnostnárodně socialistická
Manžel(ka)Richard Pick
DětiJiřina, Pavel
RodičeWilhelm Saudek, Rosa Saudková-Jamnitzová
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Gisa Picková-Saudková[1][2] v matrice Gisela (21. února 1883 Kolín[3]prosinec 1943 Brzezinka, Polsko) byla česká židovská spisovatelka, překladatelka a publicistka.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Rodiče Gisy byli Wilhelm Saudek (1846–1932) a Rosa Saudková-Jamnítzová (1842–1922). Sourozenci: Ignaz Saudek (1875–1930) lékař, Bertha Saudková (31. 3. 1877), Laura Singerová-Saudková (1878–1965), Robert Saudek (1880–1935) významný český grafolog a spisovatel, Paul Saudek (9. 1. 1882) a Martha Bauerová-Saudková (20. 5. 1885).

Gisa Picková-Saudková navštěvovala měšťanskou školu v Kolíně, později studovala v Praze. Roku 1911 se vdala za Richarda Picka – zvěrolékaře a šla za ním do Jaroměřic nad Rokytnou. Zde se setkávala s mnoha významnými osobnostmi československé kultury, např. s Otakarem Březinou, Františkem Xaverem Šaldou, Arne Laurinem, Jaroslavem Kvapilem, Otokarem Fischerem. Byla také společensky činná, působila v místním Sokole a pořádala literárně poznávací akce. Byla členkou Národní demokracie a tajemnicí místní organizace. 11. dubna 1912 se manželům narodila dcera Jiřina, 22. listopadu 1916 syn Pavel.

Po smrti manžela 31. 1. 1925 se s dětmi odstěhovala ke své sestře Martě do Kolína. Gisa v roce 1928 vyhrála Grabowskiho cenu za svou hru Za denním chlebem. V roce 1929 vydala Hovory s Otakarem Březinou. U sestry bydlela až do roku 1942, kdy musela s dalšími kolínskými židy nastoupit na transport do Terezína. Z terezínského ghetta byla v prosinci roku 1943 deportovaná společně se synem Pavlem do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau.

Gisa Saudková se také věnovala publicistické tvorbě. V Jaroměřicích přispívala do Župníku věstníku sokolského a do třebíčského Demokrata. Mezi další periodika patřil Kmen, Lidové noviny, znojemský Moravský list, přerovské Národní noviny a moravskobudějovické Naše noviny. Od roku 1906 přispívala do Ženské revue, Ženských listů a Ženského světa. Po návratu do Kolína spolupracovala s Polabskou stráží, Národním osvobozením, Rozpravami Aventina a Tvorbou. Přispívala i do Prager Presse.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Deník židovské dívky (1897–1910) – rukopis
  • Hovory s Otakarem Březinou – Praha: Mánes: 1929

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • Pan okresní školní inspektor Marhold – rukopis
  • Za denním chlebem: vesnické drama o třech dějstvích – 1928
  • Pane šéf – rukopis
  • Ve starobním útulku – rukopis

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 337. 
  2. ŠŤASTNÁ, Michaela. Gisa a Rudolf Saudkovi. Diplomová práce [online]. Pardubice: Univerzita Pardubice. Fakulta filozofická, 2017 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  3. Badatelna.eu | Národní archiv - Židovské matriky. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2020-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-12. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]