Gahnit
Gahnit | |
---|---|
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | ZnAl2O4 |
Identifikace | |
Barva | zelená |
Vzhled krystalu | oktaedry, dodekaedry |
Soustava | krychlová |
Tvrdost | 7,5–8 |
Lesk | skelný |
Štěpnost | nedokonalá |
Index lomu | n=1,790–1,800 |
Vryp | šedý |
Hustota | 4,3 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | těžce v H2SO4 |
Gahnit (Moll, 1807), chemický vzorec ZnAl2O4, je kubický minerál ze skupiny spinelidů.[1][2] Pojmenován podle svého objevitele: Johan Gottlieb Gahn (1745-1818), švédský chemik a mineralog
Původ[editovat | editovat zdroj]
- Magmatický – akcesorický minerál v žulách a žulových pegmatitech.
- Metamorfní – ve středně až vysoce přeměněných horninách (skarn, rula, mramor) a v přeměněných ložiscích sulfidů kovů. Rozptýlený v slabě přeměněném bauxitu.
- Sedimentární – úlomky v rozsypech (náplavech).
Morfologie[editovat | editovat zdroj]
Krystaly méně časté, typicky oktaedry, vzácně dodekaedry, o velikosti až 12 cm. Běžně dvojčatí podle {111}. Agregáty zrnité, masivní.
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 8, křehký, hustota 4,3 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {111}, lom lasturnatý.
- Optické vlastnosti: Barva: zelená s namodralým nádechem, tmavě zelená, žlutá do hněda. Lesk skelný, mastný, průhlednost: průsvitný, na hranách opakní, vryp šedý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Zn 35,66 %, Al 29,43 %, O 34,90 %, příměsi Fe, Mg. Těžko rozpustný v horké H2SO4. Před dmuchavkou se netaví.
Odrůdy[editovat | editovat zdroj]
Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]
Parageneze[editovat | editovat zdroj]
- rodonit, franklinit, kalcit, andradit, willemit, korund, pyrhotin, nigerit, flogopit, staurolit, cordierit, pyrit, chalkopyrit, galenit, sfalerit, magnetit
Naleziště[editovat | editovat zdroj]
Řídce se vyskytující minerál.
- Česko – Přibyslavice, Otov , Maršíkov
- Německo – Bodenmais
- Bulharsko – Smilovne
- Švédsko – Falun
- USA – New Jersey
- a další.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Gahnit [online]. [cit. 2023-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Gahnite [online]. [cit. 2023-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Limaite [online]. [cit. 2023-10-23]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gahnit na Wikimedia Commons
- Gahnit na webu mindat.org (anglicky)
- Gahnit na webu Webmineral (anglicky)
- Gahnit v atlasu minerálů (německy)
- Mineral data publishing (PDF)