Fytovolatilizace

Fytovolatilizace je název pro metodu využívající schopnost organismů poutat těkavé formy těžkých kovů v prostředí a prostřednictvím rostlin je uvolňovat do atmosféry. Jde o fytoremediační techniku. Rostliny, zřejmě pomocí dalších organismů mohou takto poutat arsen, rtuť nebo selen. Předpokládá se, že schopnost zachytávat těžké kovy mají houby nebo bakterie na kořenech rostlin.

Využití

Je testováno využití živých organismů při odstranění nežádoucích příměsí v prostředí. Konkrétně jde například o zeminy kontaminované těžkými kovy. Zatím se projekt potýká s problémy ohledně zachytávání takto uvolněné příměsi v atmosféře, neboť se díky svým fyzikálním vlastnostem rozptyluje do okolí ve formě par.

Nejvíce je prostudováno a používáno poutání a odstranění selenu touto formou.

Gen kódující reduktázu rtuti se podařilo vnést do genomu rostliny huseníček Thalův Arabidopsis thaliana a liliovník tulipánokvětý Lyriodedron tulipifera. Expresí tohoto genu se zvýšila odolnost rostlin vůči koncentraci Hg²⁺ iontů v jejich tkáních a současně se podařilo převést větší část rtuti ve formě Hg⁰ do ovzduší.

Vedle výběru rostlin a klasických šlechtitelských metod jsou genové manipulace technikou, která může výrazně přispět k lepšímu využití rostlin pro fytoremediační účely.

Výhody

Při fytovolatilizaci není třeba rostlinný materiál sklízet a dále zpracovávat.

Rizika

Dochází k uvolňování toxických látek (například rtuť) do ovzduší. V případě použití tohoto způsobu musí být realizováno opatření, které by zamezilo nekontrolovanému rozptylu plynných zplodin.

Literatura

• Vaněk,T., Soudek,P., Tykva,R., Kališová,I.: Možnosti využití fytoremediace pro odstranění kontaminace způsobené toxickými kovy a radionuklidy
• Bioremediační technologie pro odstranění toxických látek z vodného prostředí, Radka Jandeková, Brno 2006

Reference

Portály: Biologie