Fredy Hirsch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fredy Hirsch
Rodné jménoAlfred Hirsch
Narození11. února 1916
Cáchy
Úmrtí8. března 1944 (ve věku 28 let)
Auschwitz-Birkenau, Koncentrační tábor Osvětim nebo Osvětim
BydlištěPraha II
Düsseldorf
Alma materCouvenovo gymnázium
Povolánípedagog, odbojář a vychovatel
Partner(ka)Jan Mautner[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Fredy Hirsch, vlastním jménem Alfred Hirsch (11. února 1916, Cáchy – 8. března 1944, KT Osvětim) byl židovský pedagog, sportovec, sionista a vůdčí osobnost výchovy a vzdělávání dětí v koncentračních táborech Terezín a Auschwitz-Birkenau.

Mládí v Německu[editovat | editovat zdroj]

Fredy se narodil v roce 1916 v německých Cáchách do německé emancipované židovské rodiny. Otec mu zemřel, když bylo Fredymu pouhých 10 let. Již od raného dětství byl zapáleným sportovcem a skautem, působil v židovských spolcích Makabi Hacair a Jüdischer Pfadfinderbund Deutschland (Německé židovské skautské hnutí).

Po nástupu Hitlera k moci v roce 1933 se části jeho rodiny (bratrovi a matce s novým manželem) podařilo emigrovat do Bolívie, zatímco Fredy zůstal v Německu a začal se angažovat v sionistickém hnutí, které mělo za cíl dostat co nejvíce Židů do Palestiny. Působil postupně v Düsseldorfu a Frankfurtu nad Mohanem, až byl v roce 1935 nucen emigrovat do Československa.

Emigrace a působení v Československu[editovat | editovat zdroj]

V Československu se podílel na organizaci sionistického hnutí, sportovní výchově a práci s mládeží a na přípravě pro vycestování do „země zaslíbené“. Působil zejména v Praze, Brně a Ostravě. V Brně, kde tři roky pracoval jako cvičitel rytmiky pro Makabi, se také seznámil se svým partnerem, medikem Janem Mautnerem.[2] Spolu s ním vedl různé skautské tábory, také s dětmi secvičoval divadlo a různá kulturní představení.

Hirsch byl také členem mládežnické sionistické organizace Hechaluc, v níž se mladí Židé připravovali na emigraci do Palestiny, seznamovali se s hebrejštinou a získávali základy řemesel a zemědělské výroby, které měli později uplatnit v izraelských kibucech. Po okupaci ČSR nacisty a nastolení diskriminačních opatření bylo Židům zakazováno se zdržovat na veřejných prostranstvích. Jednou z mála výjimek bylo v Praze-Strašnicích hřiště Hagibor (hebrejsky „hrdina“), kde Hirsch denně organizoval oázu „normálního“ života pro diskriminované děti.

Ghetto Terezín[editovat | editovat zdroj]

Fredy byl poslán transportem Aufbaukommando II 4. prosince 1941 spolu se dvěma desítkami pracovníků židovské obce do ghetta Terezín, aby připravili toto pevnostní město na nápor příchozích transportů Židů z celé Evropy. Jejich úkolem bylo vybudovat ghetto a vypracovat jeho organizační strukturu, Fredy Hirsch měl za úkol práci s dětmi a mládeží. První děti začaly přicházet do Terezína na konci listopadu 1941 a Fredy byl v mnoha případech první osobou, s níž se vyděšené po příjezdu setkaly a která je dokázala uklidnit, povzbudit a případně jim zařídit lékařské ošetření. Po dětech vyžadoval naprostý pořádek a čistotu a trval na každodenním cvičení, přičemž jim opakoval, že úzkostlivá osobní hygiena a udržování fyzické kondice jsou jedinou cestou k přežití. V ghettu organizoval i kulturní život. Hrál na flétnu a každý páteční večer s ním děti nacvičovaly písničky. Pod jeho vedením byly vyráběny loutky a děti s nimi hrály oblíbené stínové divadlo.

Osvětim[editovat | editovat zdroj]

Do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau byl Fredy Hirsch přepraven 6. září 1943. V tzv. Terezínském rodinném táboře se stal kápem v ženské části tábora. Díky jeho sebejistému vystupování a odvaze ho do určité míry respektovali dokonce i někteří příslušníci SS, a to i přesto, že byl Žid a homosexuál.[3] V Osvětimi se mu podařilo zřídit dětský blok pro asi 500 dětí. Jakmile začalo odbojové hnutí v táboře dostávat informace o tom, že všichni Židé ze zářijových transportů mají být zplynováni, určilo jako vůdce pro případné povstání právě Fredyho Hirsche.

Poté, co bylo 7. března 1944 celkem 3 791 mužů, žen a dětí přeloženo z rodinného tábora do tábora karanténního (BIIa), pověřilo osvětimské odbojové hnutí Rudolfa Vrbu, aby Hirsche kontaktoval a snažil se jej přesvědčit o nutnosti vyvolat povstání, k němuž by se přidali také členové Sonderkommanda.[4] Ráno 8. března se Vrba znovu sešel s Hirschem a potvrdil mu, že likvidace Židů z zářijových transportů v plynových komorách je jistá. Fredy Hirsch si vyžádal hodinu na rozmyšlenou, a když se Vrba vrátil, našel jej umírajícího na otravu. Přivolaný dr. Kleinmann (francouzský Žid polského původu) Vrbovi sdělil, že se pravděpodobně otrávil barbituráty a že by sice bylo možné jej zachránit, ale nebyl by schopen se několik týdnů postavit na nohy. Vzhledem k situaci považoval dr. Kleinmann za nejlepší nepokoušet se Hirsche zachraňovat.[5]

Okolnosti Hirschovy smrti ale stále nejsou úplně vyjasněny, někteří přeživší holokaustu, kteří Hirsche osobně znali, verzi o sebevraždě popírají.[6]

Terezínská iniciativa, sdružení českých přeživších holokaustu, dodnes považuje tematizaci Hirschovy sexuální orientace za „znevažování jeho památky“.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ HÁJKOVÁ, Anna. Utajená láska v době holokaustu. Lidové noviny. 8. září 2018, roč. 2018, s. 23. 
  3. ↑ TV dokument Krotitel esesáků z cyklu Neznámí hrdinové-pohnuté osudy, režie: O. Sommerová, ČT 2011
  4. ↑ Fiedler, E., Siebertová, B., Kilian, A.: Svědkové z továrny na smrt, Praha 2007, ISBN 80-87067-64-9, s. 203-206.
  5. ↑ viz výpověď R. Vrby v dokumentárním filmu C. Lanzmanna Shoah, 1985.
  6. ↑ viz rozhovor s Ditou Krausovou pro Rádio Wave, 10. 10. 2013, http://www.rozhlas.cz/radiowave/rozhovory/_zprava/knihovnice-z-osvetimi-verila-jsem-ze-preziju--1266872
  7. ↑ HÁJKOVÁ, Anna. Utajená láska v době holokaustu. Lidové noviny. 8. září 2018, s. 23. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ONDŘICHOVÁ, Lucie. Příběh Fredyho Hirsche. Praha: Sefer, 2001. 113 s. ISBN 80-85924-32-3. 
  • KÄMPER, Dirk. Fredy Hirsch a děti holocaustu: Příběh zapomenutého německého hrdiny. Praha: Academia, 2022. ISBN 978-80-200-3357-4.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fredy_Hirsch&oldid=22341239“