Frauenstein (Sasko)
| Frauenstein | |
|---|---|
 Pohled na místní náměstí s radnicí a zámkem v pozadí v zimě | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°48′7″ s. š., 13°32′17″ v. d. |
| Nadmořská výška | 650 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC +1 |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Sasko |
| Zemský okres | Střední Sasko |
| Administrativní dělení | 4 místní části |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 59,0 km² |
| Počet obyvatel | 2 714 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 46 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Reiner Hentschel |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Markt 28 09623 Frauenstein |
| Telefonní předvolba | 037326 |
| PSČ | 09623 |
| Označení vozidel | FG, BED, DL, FLÖ, HC, MW, RL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Frauenstein je malé město v německé spolkové zemi Sasko na jihu zemského okresu Střední Sasko. Má přibližně 2 700[1] obyvatel. Nachází se ve východní části německých Krušných hor v Přírodním parku Erzgebirge/Vogtland 20 km jihovýchodně od Freibergu, 30 km jihozápadně od Drážďan a zhruba 15 km severozápadně od hranic s Českem u Moldavy. Ve městě se nachází stejnojmenný zámek a zřícenina hradu.
Název[editovat | editovat zdroj]
V prvním písemné zmínce o obci z roku 1218 je zmiňován místní kněz „Heinricus de Vrounsten“, tedy Heinricus z Frauensteinu.[2] Místní hrad je pak zmiňován v listině z roku 1272 jako „Castrum Vrowenstein“. Následně se objevují tvary Vrouwenstein v roce 1321, Vrowinstein roku 1385, Frauwinstein roku 1405, Frawenstein v roce 1424 a pozdějšímu názvu bližší ffrauwenstein v roce 1439. Název pochází ze středohornoněmeckého slova „Vrowe“, což lze přeložit zhruba jako dáma, paní, žena, konkrétněji vyššího postavení.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka pochází z roku 1218 a zmiňuje místního kněze.[2] O místním hradě pochází pozdější zmínka z roku 1272. Hrad byl postaven na příkaz míšeňského markraběte a jeho stavba souvisela s první fází kolonizace Krušných hor. Na rozdíl od jiných hradů poblíž hranice (například Königstein) měl kromě funkce obrany hranic markrabství dále chránit i obchodní cestu z Freibergu do Teplic přes Hrob, pozdější poštovní cestu. Původní osada byla ve 14. století z důvodu nedostatku místa pro další rozvoj přemístěna do současné lokality. Obec se dále rozvíjela a v roce 1411 získala titul města a s ním i právo pořádat trhy, vařit vlastní pivo a právo soudní. Mezi lety 1585 až 1588 si poslední hradní pán Heinrich von Schönberg nechal postavit vedle hradu renesanční palác, který sloužil jako jeho dočasné sídlo. V pozdějších dobách bylo město třikrát postiženo velkými požáry. Ten v roce 1728 zničil velkou část města včetně místního hradu, který následně nebyl obnoven a zachoval se tedy pouze jako zřícenina. Další tragický požár vypukl v říjnu roku 1869 a připravil o střechu nad hlavou polovinu obyvatel, dále zničil tehdejší budovu radnice i městského kostela včetně varhan zhotovených saským varhanářem a místním rodákem Gottfriedem Silbermannem po dříve zmíněném městském požáru. Nová budova radnice byla dostavěna v roce 1871 a budova kostela v roce 1873.[4]
K samotnému městu byly postupně připojovány některé okolní obce. Konkrétně se jedná o pozdější místní části Kleinbobritzsch v roce 1974 a místní části Burkersdorf, Dittersbach a Nassau v roce 1994.[5]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1300 | 1550 | 1772 | 1801 | 1813 | 1834 | 1871 | 1890 | 1910 | 1925 | 1939 | 1946 | 1957 | 1962 | 1977 | 1990 | 1998 | 2000 | 2005 | 2010 | 2015 | 2020 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 300 | 496 | 612 | 757 | 814 | 1 029 | 1 405 | 1 269 | 1 281 | 1 193 | 1 477 | 1 568 | 1 335 | 1 285 | 1 528 | 3 751 | 3 575 | 3 518 | 3 285 | 3 082 | 2 936 | 2 733 |
Správní členění[editovat | editovat zdroj]
Město lze rozdělit do 5 částí, z nichž jedna je samotné původní město a ostatní tvoří připojené obce[5], politicky se pak člení na čtyři místní části[11]:
- Frauenstein a Kleinbobritzsch
- Burkersdorf
- Dittersbach
- Nassau
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Městem prochází spolková silnice (Bundesstraße) B 171 vedoucí z Wolkensteinu do Dippoldiswaldu, odkud se dá pokračovat po dalších spolkových silnicích směrem na jih do Altenbergu a dále k českým hranicím nebo na sever do Drážďan. Státní silnice S 184 pak město spojuje s Freibergem a českou Moldavou. Tato cesta částečně kopíruje původní poštovní trasu z Freibergu do Teplic.
Do města vedla od roku 1898 úzkokolejná trať z Klingenbergu (části Colmnitz), kde bylo napojení na trať z Drážďan do Freibergu. Snahy o zřízení trati do Frauensteinu existovaly od 60. let 19. století a původně se počítalo s napojením na tratě v Čechách. Toto propojení však nebylo realizováno. Po druhé světové válce trať trpěla nízkou údržbou, která snižovala její výkonnost. 20. října 1971 na trati vykolejil osobní vlak při vjezdu do stanice Oberbobritzsch a i vzhledem k dříve plánovanému ukončení osobní dopravy zde již provoz nebyl obnoven. Oficiálně byla trať zrušena na jaře roku 1972, kdy začaly práce na její demontáži trvající do roku 1978.[12]
Kromě této úzkokolejky prochází katastrem obce také trať z Freibergu do Holzhau, tedy německý zbytek trati z Freibergu do Mostu, která byla po druhé světové válce rozdělena.[13] Na této trati se nachází stanice místní části Nassau (Erzgeb) obsluhovaná místní společností Freiberger Eisenbahn. Společně s autobusy jsou integrovány do systému Verkehrsverbund Mittelsachsen (VMS).[14]
Pamětihodnosti a kultura[editovat | editovat zdroj]
- Budova radnice - historizující budova z roku 1871, která nahradila původní radnici shořelou při požáru města v roce 1869.[4]
- Hřbitovní kaple „Zum heiligen Kreuz“ - původní hlavní městský svatostánek z roku 1348 významně přestavěný v roce 1616
- Městský evangelický kostel - současná podoba pochází z roku 1873, kdy bylo třeba městský kostel znovuvybudovat po velkém požáru města v roce 1869.[15]
- Muzeum Gottfrieda Silbermanna
- Poštovní sloup (milník) na náměstí
- Zřícenina hradu Frauenstein - Hrad postavený kolem roku 1200 sloužil většinu historie saským kurfiřtům. V roce 1728 společně s městem vyhořel a nebyl znovu obnoven.
- Zámek Frauenstein - renesanční palác postavený v letech 1585 až 1588 vedle hradu[4]
-
Budova radnice -
Městský kostel -
Poštovní milník na náměstí -
Zřícenina hradu -
Místní zámek
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Andreas Silbermann (1678–1734) - barokní varhanář
- Gottfried Silbermann (1683–1753) - barokní varhanář, bratr předchozího
- Albin Müller (1871–1941) - architekt, designér a pedagog
- Thomas Schönlebe (1965) - olympijský reprezentant NDR v lehké atletice
- Maik Meyer (1970) - amatérský astronom se specializací na komety
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Zell am Harmersbach, Německo (1991)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frauenstein (Erzgebirge) na německé Wikipedii.
- ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
- ↑ a b Codex Diplomaticus Saxoniae Regiae: Urkunden Der Markgrafen von Meissen 1196 - 1234 [online]. codex.isgv.de [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. (německy, latinsky)
- ↑ EICHLER, Ernst; WALTHER, Hans. Historisches Ortsnamenbuch von Sachsen. Svazek 1. Berlín: [s.n.], 2001. ISBN 3-05-003728-8. S. 272. (německy)
- ↑ a b c Stadt Frauenstein: Zur Geschichte Frauensteins [online]. Stadt Frauenstein [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Die Stadteile und ihre Geschichte [online]. Stadt Frauenstein [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Werte der deutschen Heimat: Östliches Erzgebirge. Svazek 10. Berlin: Akademie Verlag, 1966. (německy)
- ↑ BLASCHKE, Karlheinz. Das Städtewesen vom 12. bis zum 19. Jahrhundert. Beiheft zum Atlas für Geschichte und Landeskunde von Sachsen.. Leipzig, Dresden: [s.n.], 2003. (německy)
- ↑ SCHIFFNER, Albert. Handbuch der Geographie, Statistik und Topographie des Königreiches Sachsen. Svazek 2. Leipzig: [s.n.], 1840. (německy)
- ↑ Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen. Bevölkerung der Gemeinden Sachsens am 31. Dezember 2020 – Fortschreibung des Bevölkerungsstandes auf Basis des Zensus vom 9. Mai 2011 (Gebietsstand 01.01.2021). [online]. Kamenz: 2022 [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen. Regionalisierte Bevölkerungsvorausberechnung für den Freistaat Sachsen 2019 bis 2035. Datenblatt Gemeinde Frauenstein, Stadt [online]. Kamenz: [cit. 2022-08-04]. S. 8. Dostupné online. (německy)
- ↑ Gremien der Stadt: Ortschaftsräte [online]. Stadt Frauenstein [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Eisenbahnen in Sachsen: Klingenberg-Colmnitz — Frauenstein [online]. Sachsenschiene.net, 2022-07-24 [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Historie trati Most - Moldava [online]. Klub přátel krušnohorské železnice Most-Dubí-Moldava v Krušných horách [cit. 2022-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Tarifzonenplan [online]. Verkehrsverbund Mittelsachsen [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Frauensteiner Stadtkirche "Zu unserer lieben Frau", Friedhofskapelle Frauenstein [online]. Stadt Frauenstein [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. (německy)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ZEILER, Martin. Topographia Superioris Saxoniae, Thuringiae, Misniae et Lusatiae ( = Topographia Germaniae). Svazek 12. Frankfurt am Main: Matthaeus Merians Erben, 1650. Dostupné online. S. 82. (německy)
- Östliches Erzgebirge (= Werte der deutschen Heimat). 10. vyd. Berlin: Akademie Verlag, 1966. (německy)
- Heimatmuseum Frauenstein. Frauenstein. Burg und Stadt. Heimat des Orgelbauers Gottfried Silbermann. Frauenstein: [s.n.] (německy)
- HERZOG, Steffen; AURIG, Rainer. Burg/Schloß, Stadt und Museum „Gottfried Silbermann“ Frauenstein. Schnell Kunstführer. Regensburg: 2010, čís. 2334. (německy)
- SCHLESINGER, Walter; LÖSCHER, Hermann. Handbuch der historischen Stätten Deutschlands. Svazek 8. Stuttgart: Kröner, 1965. Kapitola Frauenstein, s. 98–99. (německy)
- SCHLEINITZ, Oswald. Chronik des Amtsgerichtsberizkrs Frauenstein. Schmiedeberg: Wolf, 1887. Dostupné online. (německy)
- STECHE, Richard. Beschreibende Darstellung der älteren Bau- und Kunstdenkmäler des Königreichs Sachsen. Dresden: C. C. Meinhold Dostupné online. Kapitola Frauenstein, s. 26. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Frauenstein na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
