František Koukal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Koukal
Osobní informace
Datum narození11. dubna 1949 (75 let)
Místo narozeníPraha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
StátČeskoslovensko
Výška190 cm
Hmotnost82 kg (závodní)
Přezdívka„Fany“
Sportovní informace
KlubTJ Slavia VŠ Praha
TrenéřiJiří Střelák (zač.)
Josef Vršecký (osob.)
Postojpravý
Disciplínašerm fleretem
Účast na LOH1972, 1976, 1980
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2021

František Koukal (* 11. dubna 1949, Praha) je bývalý československý a český sportovní šermíř, který se specializoval na šerm fleretem. Účastník tří olympijských her v letech 1972, 1976 a 1980.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Je rodákem z pražského Žižkova. Šermu se věnoval od 11 let na doporučení rodinné známé Vilmy Vincencové v pražském klubu Slavia VŠ (dnešní USK) pod vedením Jiřího Střeláka. Od počátku se specializoval na šerm fleretem. Jeho osobním trenérem byl Josef Vršecký.[1] V československé reprezentaci se pohyboval od konce šedesátých let dvacátého století. V roce 1970 při své premiéře na mistrovství světa v Ankaře seniorů překvapil postupem mezi 24 nejlepších šermířů (čtvrtfinále). Tento výsledek se mu dlouhodobě nedařilo na velkých turnajích zlepšit. Po výborných výkonech ve skupinách v prvních kolech nenacházel způsob, jak postoupit do závěrečných bojů o medaile.

V roce 1972 startoval na olympijských hrách v Mnichově. Ve druhém kole skupiny B porazil pozdějšího vítěze Poláka Witolda Woydu 5-4 na body, ale Polák mu ve 3. kole porážku vrátil a se třemi porážkami ve skupině nepostoupil mezi 12 nejlepších. V roce 1974 mu opět dvanáctka nejlepších utekla na mistrovství světa v Grenoblu. Na své druhé olympijské hry v Montréalu odjížděl s ambicemi na bodované umístění do 6. místa.[2] První a druhé kolo zakončil ve skupinách s celkovou bilancí 9-1, ale ve třetím kole (top 24) se psychicky zablokoval a s jednou výhrou a čtyřmi porážkami ve skupině nepostoupil mezi 16 nejlepších. Obsadil konečné 19. místo.

V roce 1978 na červencovém mistrovství světa v Hamburku prolomil smůlu předchozích let postupem mezi šest nejlepších fleretistů. Ve vyrovnané finálové skupině obsadil se dvěma výhrami a třemi porážkami výborné 5. místo. S velkou nadějí tak vyhlížel olympijský rok 1980. Infekční žloutenka mu však na konci února vzala několik týdnů přípravy.[3] Když v červenci odlétal na olympijské hry v Moskvě, ironicky do tisku poznamenal "jedu tam s fyzičkou jak ligový fotbalista".[4] V prvním kole skupiny C prohrál úvodní dva duely. Ve třetím porazil neznámého Kuvajťana al-Mutavu a v závěrečném souboji o postup ze skupiny nastoupil proti východnímu Němci Klausi Kotzmannovi. Prohrával již 1-4 na body, dokázal vyrovnat na 4-4, ale vítězný pátý bod věnoval svému soupeři a nepostoupil do dalších bojů.[5] Po olympijských hrách ukončil sportovní kariéru. V lednu 1981 přijal nabídku šéftrenéra (tehdy ústředního trenéra) československé reprezentace.[6]

Výsledky v jednotlivcích[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980
20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
fleret
Olympijské hry 17. 19. 29.
Mistrovství světa 22. úč. 49. 21. 25. 5. 13.
Mistrovství světa juniorů 16.

Olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Olympijské hry
Kolo Výsledek Bilance Soupeř Výsledek Zbraň Datum Turnaj Místo
1980 Olympijské hry v šermu fleretem
1. kolo, sk. C prohra 20-14 Východní Německo Klaus Kotzmann (GDR) 4 – 5 Fleret 22.-23. července 1980 Olympijské hry Sovětský svaz Moskva, Sovětský svaz
1. kolo, sk. C vítězství 20-13 Kuvajt Kifáh al-Mutava (KUW) 5 – 3
1. kolo, sk. C prohra 19-13 Belgie Stéphane Ganeff (BEL) 1 – 5
1. kolo, sk. C prohra 19-12 Francie Didier Flament (FRA) 3 – 5
1976 Olympijské hry v šermu fleretem
3. kolo, sk. A prohra 19-11 Rumunská socialistická republika Petru Kuki (ROU) 4 – 5 Fleret 20.-21. července 1976 Olympijské hry Kanada Montréal, Kanada
3. kolo, sk. A vítězství 19-10 USA Edward Ballinger (USA) 5 – 3
3. kolo, sk. A prohra 18-10 Polsko Marek Dąbrowski (POL) 3 – 5
3. kolo, sk. A prohra 18-9 Západní Německo Klaus Reichert (FRG) 2 – 5
3. kolo, sk. A prohra 18-8 Austrálie Gregory Benko (AUS) 3 – 5
2. kolo, sk. B vítězství 18-7 USA Martin Lang (USA) 5 – 3
2. kolo, sk. B vítězství 17-7 Spojené království Robert Bruniges (GBR) 5 – 3
2. kolo, sk. B vítězství 16-7 Západní Německo Harald Hein (FRG) 5 – 4
2. kolo, sk. B vítězství 15-7 Švýcarsko Patrice Gaille (SUI) 5 – 2
2. kolo, sk. B vítězství 14-7 Sovětský svaz Vladimir Děnisov (URS) 5 – 2
1. kolo, sk. F vítězství 13-7 Švédsko Göran Malkar (SWE) 5 – 1
1. kolo, sk. F vítězství 12-7 Belgie Thierry Soumagne (BEL) 5 – 1
1. kolo, sk. F prohra 11-7 Maďarsko Lajos Somodi (HUN) 3 – 5
1. kolo, sk. F vítězství 11-6 Spojené království Graham Paul (GBR) 5 – 4
1. kolo, sk. F vítězství 10-6 Švýcarsko Patrice Gaille (SUI) 5 – 3
1972 Olympijské hry v šermu fleretem
3. kolo, sk. C vítězství 9-6 Japonsko Hiroši Nakadžima (JPN) 5 – 4 Fleret 29.-30. srpna 1972 Olympijské hry Západní Německo Mnichov, Německo
3. kolo, sk. C prohra 8-6 Maďarsko Sándor Szabó (HUN) 3 – 5
3. kolo, sk. C prohra 8-5 Sovětský svaz Vladimir Děnisov (URS) 2 – 5
3. kolo, sk. C vítězství 8-4 Argentina Guillermo Saucedo (ARG) 5 – 0
3. kolo, sk. C prohra 7-4 Polsko Witold Woyda (POL) 2 – 5
2. kolo, sk. B vítězství 7-3 Spojené království Barry Paul (GBR) 5 – 2
2. kolo, sk. B vítězství 6-3 Polsko Witold Woyda (POL) 5 – 4
2. kolo, sk. B prohra 5-3 Francie Daniel Revenu (FRA) 0 – 5
2. kolo, sk. B vítězství 5-2 Argentina Omar Vergara (ARG) 5 – 1
2. kolo, sk. B prohra 4-2 Izrael Dan Alon (ISR) 4 – 5
1. kolo, sk. H vítězství 4-1 Kanada Magdy Conyd (CAN) 5 – 2
1. kolo, sk. H prohra 3-1 Rumunská socialistická republika Mihai Țiu (ROU) 0 – 5
1. kolo, sk. H vítězství 3-0 Japonsko Ičiró Serizawa (JPN) 5 – 2
1. kolo, sk. H vítězství 2-0 Argentina Omar Vergara (ARG) 5 – 2
1. kolo, sk. H vítězství 1-0 USA Carl Borack (USA) 5 – 3

Trenérská a funkcionářská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po skončení sportovní kariéry v roce 1980, přijal nabídku svazu ústředního trenéra československé reprezentace. Pod jeho vedením se preferovanou zbraní v českém šermu stal kord, na Slovensku fleret. Zcela upozaděn byl šerm šavlí.

Tato sázka na úzkou specializaci jedné zbraně nesla brzy své plody a český kord se pomalu zabydlel mezi širší světovou špičkou. Jeho největším trenérským úspěchem je stříbrná medaile Jaroslava Jurky z mistrovství světa v Barceloně v roce 1985.

Prožil však i několik zklamání. Jedním byl bojkot olympijských her v Los Angeles roce 1984 a bezesporu neúčast žádného československého šermíře na olympijských hrách v Soulu v roce 1988 zaviněnou nešťastnou shodou náhod – dva tahouni reprezentace byli z reprezentace v roce 1988 vyřazeni, Roman Ječmínek ml. (disciplinární trest) a Martin Rubeš st. (dlouhodobé zranění) a zbylé šermíře odmítli funkcioníři na olympijské hry nominovat z důvodu nedostatečné výkonnosti.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • [1] Československý sport
  • [2] Rudé Právo
  • [3] Lidová demokracie

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1] 15.2.1972 str. 6
  2. [3] 21.2.1976 str. 8
  3. [2] 15.7.1980 str. 8
  4. [1] 22.7.1980 str. 6
  5. [1] 23.7.1980 str. 2
  6. [3] 30.1.1981 str. 8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]