František Kotrba (odbojář)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Kotrba
František Kotrba
František Kotrba
Narození4. září 1907
Miličín; Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. července 1942 (ve věku 34 let)
Ouběnice; Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtísebevražda zastřelením
Místo pohřbeníĎáblický hřbitov
Povoláníučitel
Zaměstnavatelškolská správa
ChoťMarie Kotrbová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Kotrba (1907 Miličín[1] – 21. července 1942 Ouběnice) byl řídicí učitel z Nové Dubče.[1][p. 1] Spolu se svojí manželkou, učitelkou ručních prací[2] Marií Kotrbovou se za Protektorátu Čechy a Morava zapojil do protiněmeckého odboje.[3]

V domácím odboji[editovat | editovat zdroj]

MUDr. Břetislav Lyčka[editovat | editovat zdroj]

V domácím odboji spolupracoval František Kotrba se členem sokolské odbojové skupiny Jindra MUDr. Břetislavem Lyčkou z pražského Karlína.[1] Dr. Lyčka patřil mezi podporovatele parašutistů výsadku Anthropoid. Organizoval ilegální schůzky s parašutisty a obstarával pro potřeby odboje falešné doklady.[4] Léčil zraněné československé vojáky po atentátu na Heydricha (konkrétně Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše). Dr. Lyčka spolu se svojí ženou Františkou Lyčkovou udržoval kontakt se členem téže odbojové skupiny, architektem Vladislavem Čalounem.

Zatčení Františka Kotrby[editovat | editovat zdroj]

Necelý měsíc po Čurdově zradě (16. června 1942) začalo gestapo v Praze hromadně zatýkat odbojáře v Karlíně a ve Vysočanech.[5] Dr. Lyčka byl varován, že se již gestapo dostalo na jeho stopu. Dne 14. července 1942 zanechal večer v úkrytu u Vladislava Čalouna svou ženu Františku a uprchl do jiného bytu. Jeho manželka byla zatčena 15. července 1942 v Praze na nádraží těsně před svým odjezdem na Moravu.[5] MUDr. Břetislav Lyčka se od 16. července 1942 ukrýval mimo Prahu v domku v Ouběnicích u truhláře Ludvíka Vaňka (* 1909 v Ouběnicích).[6] Při opouštění Prahy použil půjčenou občanskou legitimaci jednoho ze členů odbojové skupiny Františka Münzbergera.[6]

A byl to právě František Kotrba, koho Lyčka 19. července 1942 pověřil, aby do Prahy vrátil Münzbergerovi jeho průkaz totožnosti.[6] Tou dobou se ale na četnické stanici v Ouběnicích již nacházel zatykač na MUDr. Břetislava Lyčku včetně informace, že je ozbrojen a vybaven průkazem totožnosti na jméno Münsberger.[5] Kotrba byl ale o den později v Praze v bytě Františka Münzbergera zatčen gestapem.[6] Při osobní prohlídce byl u něj nalezen jak Münzbergerův průkaz, tak i lístek z vlaku z železniční stanice Tomice.[5] Po zatčení gestapem byl při výslechu Kotrba donucen slíbit gestapu, že jeho příslušníky dovede do místa Lyčkova úkrytu.[6]

V Ouběnicích[editovat | editovat zdroj]

Dne 21. července 1942 přivezlo gestapo Františka Kotrbu do Ouběnic, kde musel označit dům, kde se Lyčka ukrýval. Následně gestapo objekt obklíčilo a úředníci gestapa poslali Kotrbu do domku, kde měl vyjednat Lyčkovu kapitulaci.[6] Místo kapitulace se František Kotrba a Břetislav Lyčka ve sklepě domku v obklíčení gestapem v bezvýchodné situaci zastřelili.[6][7]

Tělesné ostatky MUDr. Břetislava Lyčky a Františka Kotrby byly převezeny do Prahy a tajně pohřbeny do společného šachtového (anonymního) hrobu při severní zdi Ďáblického hřbitova.[8] Marie Kotrbová byla po zatčení, výsleších a věznění převezena do koncentračního tábora Mauthausen, kde byla 24. října 1942 v 8.58 hodin zastřelena ranou do týla.[3][9][10]

Dovětek[editovat | editovat zdroj]

  • Manželka MUDr. Břetislava Lyčky Františka Lyčková (rozená Maunová, * 3. března 1899) byla popravena 24. října 1942 v KTM.
  • Odbojář František Münzberger (* 29. ledna 1898) byl popraven 24. října 1942 v KTM.
  • Truhlář Ludvík Vaněk (* 11. září 1909 v Ouběnicích) z Ouběnic byl popraven spolu s dalšími 260 podporovateli parašutistů 24. října 1942 v odstřelovacím koutě bunkru koncentračního tábora Mauthausen.
  • Jeho manželka Josefa Vaňková (rozená Sekáčová, * 18. března 1912 v Tvoršovicích) byla nejprve vězněna v pražské pankrácké věznici.[11] Tady dne 2. listopadu 1942 porodila syna Ludvíka.[11] Poté byla odvezena do koncentračního tábora Mauthausen, kde zahynula spolu s 30 dalšími odbojáři 26. ledna 1943.[11][p. 2]
  • Syn manželů Ludvíka a Josefy Vaňkových druhou světovou válku přežil v kojeneckém ústavu v pražské Krči.[11] Po skončení německé okupace českých zemí se malého Ludvíka ujala jeho babička Anna Sekáčová.[11]

Připomínka[editovat | editovat zdroj]

Na severozápadním okraji Ouběnic (na domě čp. 31 označeném žlutou tabulkou s číslem 0110) se nachází pamětní deska s následujícím textem:[1] MUDR. BŘETISLAV LYČKA / Z KARLÍNA, PŘÍMÝ ÚČASTNÍK / ATENTÁTU NA HEYDRICHA / A JEHO SPOLUPRACOVNÍK / FRANTIŠEK KOTRBA / UČITEL Z DUBČE / ZASTŘELILI SE V TOMTO DOMĚ /21.VII.1942, ABY UNIKLI ZATČENÍ. / ZA PŘECHOVÁVÁNÍ DR. LYČKY / BYLI V MAUTHAUSENU UMUČENI / OBYVATELÉ TOHOTO DOMU: / LUDVÍK VANĚK / BYTOVÝ ARCHITEKT 24.X.1942 / JOSEFA VAŇKOVÁ / 26.I.1943. // VĚRNI ZŮSTANEME.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Nová Dubeč u Prahy se dnes (rok 2023) nachází v západní části Běchovic jako součást administrativního útvaru Praha-Běchovice.
  2. ↑ Při exekuci této skupiny byly ženy pod záminkou sprchy popraveny v plynové komoře.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e TEJNECKÝ, Jindřich, Ing.; TEJNECKÁ, Jana, Ing. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (VETS cz), 2019-05-18 [cit. 2023-02-28]. Umístění pamětní desky: Ouběnice, na severozápadním okraji obce, na domě čp. 31, nyní označeném žlutou tabulkou s číslem 0110. Centrální evidence válečných hrobů: CZE2101-36865.. Dostupné online. 
  2. ↑ Vzpomínky na naši školu [online]. ZŠ a MŠ Koloděje [cit. 2022-12-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b ČVANČARA, Jaroslav; JANÍK, Vlastislav, Ing. Heydrichiáda v ulicích Prahy 3. Příprava vydání Pavla Víšková; redakce Jindra Svitáková. Praha 3: Městská část Praha 3, 2017. 52 s. S. 16. 
  4. ↑ Anthropoid [online]. web: Fórum válka cz [cit. 2023-02-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d 70. výročí heydrichiády v Ouběnicích [online]. web: Jiskra Benešov cz, 2012-08-07, rev. 2012-08-07 [cit. 2023-02-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f g PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Kotrba František, s. 440, 441. 
  7. ↑ Archivovaná kopie. www.jiskra-benesov.cz [online]. [cit. 2017-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-30. 
  8. ↑ LOUČ, Michal. Ďáblický hřbitov. Místo paměti druhého a třetího odboje. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2021. ISBN 978-80-88292-96-8. S. 16. 
  9. ↑ Marie Kotrbová (1904 - 1942) (Geboren 26.1.1904 in Praha; Gestorben 24.10.1942 in Mauthausen) [online]. web: RAUM DER NAMEN [cit. 2022-12-21]. Dostupné online. (německy) 
  10. ↑ JANÍK, Vlastislav, Jaroslav Čvančara (obrazová příloha). Mauthausen - konečná stanice: dějiny koncentračního tábora. 2., přepracované vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2021. 70 s., 200. (Pohled do historie; 11). ISBN 978-80-7264-205-2. Kapitola Rejstřík osob: Kotrbová Marie (rozená Kolcová), s. 75. Inspirováno knihou Hanse Maršálka. 
  11. ↑ a b c d e PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Kapitola Praha 4, Praha 11, s. 491. Rejstřík osob: Vaňková Josefa. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • JELÍNEK, Jan. Ludvíček přežil... [online]. web: České národní listy cz [cit. 2023-02-28]. Haló noviny, 3. 5. 2017, str. 11, 13 (Ukázka z chystané knihy Drahokamy domova). Dostupné online. 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Kotrba_(odbojář)&oldid=23909641“