František Kotrba (odbojář)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Kotrba
František Kotrba
František Kotrba
Narození4. září 1907
Miličín; Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. července 1942 (ve věku 34 let)
Ouběnice; Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtísebevražda zastřelením
Místo pohřbeníĎáblický hřbitov
Povoláníučitel
Zaměstnavatelškolská správa
ChoťMarie Kotrbová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Kotrba (1907 Miličín[1]21. července 1942 Ouběnice) byl řídicí učitel z Nové Dubče.[1][p. 1] Spolu se svojí manželkou, učitelkou ručních prací[2] Marií Kotrbovou se za Protektorátu Čechy a Morava zapojil do protiněmeckého odboje.[3]

V domácím odboji[editovat | editovat zdroj]

MUDr. Břetislav Lyčka[editovat | editovat zdroj]

V domácím odboji spolupracoval František Kotrba se členem sokolské odbojové skupiny Jindra MUDr. Břetislavem Lyčkou z pražského Karlína.[1] Dr. Lyčka patřil mezi podporovatele parašutistů výsadku Anthropoid. Organizoval ilegální schůzky s parašutisty a obstarával pro potřeby odboje falešné doklady.[4] Léčil zraněné československé vojáky po atentátu na Heydricha (konkrétně Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše). Dr. Lyčka spolu se svojí ženou Františkou Lyčkovou udržoval kontakt se členem téže odbojové skupiny, architektem Vladislavem Čalounem.

Zatčení Františka Kotrby[editovat | editovat zdroj]

Necelý měsíc po Čurdově zradě (16. června 1942) začalo gestapo v Praze hromadně zatýkat odbojáře v Karlíně a ve Vysočanech.[5] Dr. Lyčka byl varován, že se již gestapo dostalo na jeho stopu. Dne 14. července 1942 zanechal večer v úkrytu u Vladislava Čalouna svou ženu Františku a uprchl do jiného bytu. Jeho manželka byla zatčena 15. července 1942 v Praze na nádraží těsně před svým odjezdem na Moravu.[5] MUDr. Břetislav Lyčka se od 16. července 1942 ukrýval mimo Prahu v domku v Ouběnicích u truhláře Ludvíka Vaňka (* 1909 v Ouběnicích).[6] Při opouštění Prahy použil půjčenou občanskou legitimaci jednoho ze členů odbojové skupiny Františka Münzbergera.[6]

A byl to právě František Kotrba, koho Lyčka 19. července 1942 pověřil, aby do Prahy vrátil Münzbergerovi jeho průkaz totožnosti.[6] Tou dobou se ale na četnické stanici v Ouběnicích již nacházel zatykač na MUDr. Břetislava Lyčku včetně informace, že je ozbrojen a vybaven průkazem totožnosti na jméno Münsberger.[5] Kotrba byl ale o den později v Praze v bytě Františka Münzbergera zatčen gestapem.[6] Při osobní prohlídce byl u něj nalezen jak Münzbergerův průkaz, tak i lístek z vlaku z železniční stanice Tomice.[5] Po zatčení gestapem byl při výslechu Kotrba donucen slíbit gestapu, že jeho příslušníky dovede do místa Lyčkova úkrytu.[6]

V Ouběnicích[editovat | editovat zdroj]

Dne 21. července 1942 přivezlo gestapo Františka Kotrbu do Ouběnic, kde musel označit dům, kde se Lyčka ukrýval. Následně gestapo objekt obklíčilo a úředníci gestapa poslali Kotrbu do domku, kde měl vyjednat Lyčkovu kapitulaci.[6] Místo kapitulace se František Kotrba a Břetislav Lyčka ve sklepě domku v obklíčení gestapem v bezvýchodné situaci zastřelili.[6][7]

Tělesné ostatky MUDr. Břetislava Lyčky a Františka Kotrby byly převezeny do Prahy a tajně pohřbeny do společného šachtového (anonymního) hrobu při severní zdi Ďáblického hřbitova.[8] Marie Kotrbová byla po zatčení, výsleších a věznění převezena do koncentračního tábora Mauthausen, kde byla 24. října 1942 v 8.58 hodin zastřelena ranou do týla.[3][9][10]

Dovětek[editovat | editovat zdroj]

  • Manželka MUDr. Břetislava Lyčky Františka Lyčková (rozená Maunová, * 3. března 1899) byla popravena 24. října 1942 v KTM.
  • Odbojář František Münzberger (* 29. ledna 1898) byl popraven 24. října 1942 v KTM.
  • Truhlář Ludvík Vaněk (* 11. září 1909 v Ouběnicích) z Ouběnic byl popraven spolu s dalšími 260 podporovateli parašutistů 24. října 1942 v odstřelovacím koutě bunkru koncentračního tábora Mauthausen.
  • Jeho manželka Josefa Vaňková (rozená Sekáčová, * 18. března 1912 v Tvoršovicích) byla nejprve vězněna v pražské pankrácké věznici.[11] Tady dne 2. listopadu 1942 porodila syna Ludvíka.[11] Poté byla odvezena do koncentračního tábora Mauthausen, kde zahynula spolu s 30 dalšími odbojáři 26. ledna 1943.[11][p. 2]
  • Syn manželů Ludvíka a Josefy Vaňkových druhou světovou válku přežil v kojeneckém ústavu v pražské Krči.[11] Po skončení německé okupace českých zemí se malého Ludvíka ujala jeho babička Anna Sekáčová.[11]

Připomínka[editovat | editovat zdroj]

Na severozápadním okraji Ouběnic (na domě čp. 31 označeném žlutou tabulkou s číslem 0110) se nachází pamětní deska s následujícím textem:[1] MUDR. BŘETISLAV LYČKA / Z KARLÍNA, PŘÍMÝ ÚČASTNÍK / ATENTÁTU NA HEYDRICHA / A JEHO SPOLUPRACOVNÍK / FRANTIŠEK KOTRBA / UČITEL Z DUBČE / ZASTŘELILI SE V TOMTO DOMĚ /21.VII.1942, ABY UNIKLI ZATČENÍ. / ZA PŘECHOVÁVÁNÍ DR. LYČKY / BYLI V MAUTHAUSENU UMUČENI / OBYVATELÉ TOHOTO DOMU: / LUDVÍK VANĚK / BYTOVÝ ARCHITEKT 24.X.1942 / JOSEFA VAŇKOVÁ / 26.I.1943. // VĚRNI ZŮSTANEME.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Nová Dubeč u Prahy se dnes (rok 2023) nachází v západní části Běchovic jako součást administrativního útvaru Praha-Běchovice.
  2. Při exekuci této skupiny byly ženy pod záminkou sprchy popraveny v plynové komoře.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e TEJNECKÝ, Jindřich, Ing.; TEJNECKÁ, Jana, Ing. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (VETS cz), 2019-05-18 [cit. 2023-02-28]. Umístění pamětní desky: Ouběnice, na severozápadním okraji obce, na domě čp. 31, nyní označeném žlutou tabulkou s číslem 0110. Centrální evidence válečných hrobů: CZE2101-36865.. Dostupné online. 
  2. Vzpomínky na naši školu [online]. ZŠ a MŠ Koloděje [cit. 2022-12-20]. Dostupné online. 
  3. a b ČVANČARA, Jaroslav; JANÍK, Vlastislav, Ing. Heydrichiáda v ulicích Prahy 3. Příprava vydání Pavla Víšková; redakce Jindra Svitáková. Praha 3: Městská část Praha 3, 2017. 52 s. S. 16. 
  4. Anthropoid [online]. web: Fórum válka cz [cit. 2023-02-27]. Dostupné online. 
  5. a b c d 70. výročí heydrichiády v Ouběnicích [online]. web: Jiskra Benešov cz, 2012-08-07, rev. 2012-08-07 [cit. 2023-02-28]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f g PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Kotrba František, s. 440, 441. 
  7. Archivovaná kopie. www.jiskra-benesov.cz [online]. [cit. 2017-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-30. 
  8. LOUČ, Michal. Ďáblický hřbitov. Místo paměti druhého a třetího odboje. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2021. ISBN 978-80-88292-96-8. S. 16. 
  9. Marie Kotrbová (1904 - 1942) (Geboren 26.1.1904 in Praha; Gestorben 24.10.1942 in Mauthausen) [online]. web: RAUM DER NAMEN [cit. 2022-12-21]. Dostupné online. (německy) 
  10. JANÍK, Vlastislav, Jaroslav Čvančara (obrazová příloha). Mauthausen - konečná stanice: dějiny koncentračního tábora. 2., přepracované vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2021. 70 s., 200. (Pohled do historie; 11). ISBN 978-80-7264-205-2. Kapitola Rejstřík osob: Kotrbová Marie (rozená Kolcová), s. 75. Inspirováno knihou Hanse Maršálka. 
  11. a b c d e PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Kapitola Praha 4, Praha 11, s. 491. Rejstřík osob: Vaňková Josefa. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • JELÍNEK, Jan. Ludvíček přežil... [online]. web: České národní listy cz [cit. 2023-02-28]. Haló noviny, 3. 5. 2017, str. 11, 13 (Ukázka z chystané knihy Drahokamy domova). Dostupné online.