Francesco Maria Scalderone
| Ctihodný Francesco Maria z Lagonegra | |
|---|---|
| kněz | |
| Narození | 3. března 1717 Lagonegro, Neapolské království |
| Úmrtí | 2. ledna 1804 (ve věku 86 let) Neapol, Neapolské království |
| Svátek | 2. ledna (připomínka) |
| Řád | kapucíni |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Atributy | řeholní oděv |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Francesco Maria Scalderone (světským jménem: Giacomo Antonio Scalderone; 3. března 1717, Lagonegro – 2. ledna 1804, Neapol) byl italský římskokatolický kněz a člen Řádu menších bratří kapucínů. Katolická církev ho uctívá jako ctihodného.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se 3. března 1717 v Lagonegru do šlechtické rodiny.[1][2]
Studoval u Jezuitů a 13. listopadu 1733 přijal v Casertě kapucínský hábit.[1][2]
Byl známý pro svou poslušnost, milosrdenství pro chudé, kterým dával to, co sám potřeboval. Byl velkým ctitelem eucharistie a Panny Marie. Vynikal v kazatelské činnosti a byl vyhledávaným zpovědníkem. Pobýval v klášteře svatého Efréma v Neapoli. Snažil se také přivést zpět jezuity do Království obojí Sicílie. Jezuité se vrátili šest měsíců po jeho smrti. K tomuto návratu pomohl státní ministr Ludvík Medicejský, který byl díky přímluvě otce Francesca zproštěn trestu smrti.[2]
Za vlády dynastie Bourbonů a napoleonské okupace vyzýval k míru a víře v Boha.[1][2]
Zemřel 2. ledna 1804 v pověsti svátosti.[1][2]
Proces svatořečení[editovat | editovat zdroj]
Proces byl zahájen 27. února 1873 v arcidiecézi Neapol.[3] Dne 26. března 1874 byl vydán dekret o nevytvořeném kultu. V současné době je proces pozastaven.[1]