Etické bankovnictví
Etické bankovnictví (nebo etické finančnictví) je soubor alternativních přístupů ve finančnictví zohledňující nejen kritéria ekonomická, ale i kritéria sociální a environmentální (týkající se životního prostředí). Do etického finančnictví lze zařadit jakoukoliv finanční instituci zabývající se finančními službami či správou peněz, která bere v potaz sociální a environmentální dopady fungování finančnictví.[1] Kromě přívlastku etický se často používají názvy jako environmentální, komunitní, odpovědný, trvale udržitelný, ekologický apod.
Východiska vzniku[editovat | editovat zdroj]
Východisky pro vznik etického bankovnictví je především kritika současného stavu. Mainstreamové ekonomie je kritizována za to, jakým způsobem funguje systém úroků, který ze své podstaty rozevírá nůžky mezi chudými a bohatými – chudí chudnou a bohatí bohatnou.[2] Tento systém dále působí tlak na neustálý ekonomický růst jehož důsledkem je vyčerpávání přírodních zdrojů a znečištění životního prostředí.[3] Značná kritika se soustředí na investiční politiku jednotlivých finančních institucí. Tedy to do jakých projektů jsou peníze investovány a jaké mají tyto investice sociální a environmentální důsledky.[4]
Kritéria[editovat | editovat zdroj]
- Environmentální důsledky investic – u jakékoliv investice musí být zkoumány její environmentální dopady. Důležitými tématy jsou například: současná klimatická změna, těžba nerostných surovin, jaderný průmysl, genetické inženýrství, ničení pralesů, dezertifikace apod.
- Sociální důsledky investic – toto kritérium zkoumá, jaký mají investice dopad na sociální témata, jako například práva zaměstnanců, ociální dopady hospodářské činnosti firmy či dopad v místní komunitě.
- Cíl podnikání – cílem etických finančních institucí nebývá primárně zisk. Většinou se zisk (přebytek) reinvestuje zpět do rozvoje. Lze se setkat i s přístupy, kdy hlavním cílem je zlepšení v environmentální či sociální oblasti.
- Vnitřní fungování organizace – sama organizace musí dodržovat sociální a environmentální zásady.
- Vlastnická struktura – důležitým kritériem je, jakým způsobem jsou ve vztahu jednotliví vlastníci organizace. U eticky fungujících institucí musí být v souladu s demokratickými principy.
- Vztah organizace k partnerům – do tohoto kritéria spadá transparentnost a informování organizací o svých krocích.[1]
Vybrané etické banky a instituce[editovat | editovat zdroj]
- Global Alliance for Banking on Values
- GLS Gemeinschaftsbank
- UmweltBank
- Steylerbank
- Ethikbank
- Freie Gemeinschaftsbank
- Banca Ethica
- Ethias, vzájemná pojišťovna
- Banka Triodos
- Rabobanka
- Oikocredit
- Banka JAK
- Ekobanken
- Fórum trvale udržitelných investic
- Družstevní a komunitní finance
- Ekologická stavební spořitelna
- Co-operative Bank – britská družstevní banka
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Diplomová práce Jiřího Jeřábka: Etické finančnictví a možnosti jeho uplatnění v ČR obhájená na Katedře environmentálních studií v roce 2008.
- ↑ DEML, M., MAY, H. Gruenes Geld – Jarbuch für ethisch-ökologische Geldanlagen 2005/2006. Balance Verlag, Stuttgart, 2005. 294 s. ISBN 3-936682-90-9.
- ↑ Naďa Johanisová: Ekologická ekonomie: vybrané kapitoly. Archivováno 8. 2. 2015 na Wayback Machine. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 88 s. ISBN 978-80-210-7116-2.
- ↑ Freinds of the Earth: BriefingTop 100 UK pension funds -how ethical are they? Studie, London 2002. [online] [cit. 1. 5. 2007] Dostupné na WWW: <www.foe.co.uk>
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Tisková zpráva Archivováno 16. 2. 2015 na Wayback Machine. z první konference o etickém bankovnictví v ČR pořádané Katedrou environmentálních studií FSS MU, Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a Trastem pro ekonomiku a společnost
- Článek o etickém bankovnictví nezávislého zpravodajského serveru E-republika.cz