Emanuel Siblík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Emanuel Siblík
Narození28. listopadu 1886
Nestrašovice
Úmrtí24. srpna 1941 (ve věku 54 let)
Nové Město
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníkritik, středoškolský učitel, teoretik umění, kritik umění, estetik, překladatel a spisovatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob na Městském hřbitově v Příbrami

Emanuel Siblík (28. listopadu 1886 Nestrašovice24. srpna 1941 Praha[1]) byl český taneční a výtvarný kritik a teoretik, překladatel a spisovatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování reálného gymnázia v Příbrami a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze studoval estetiku výtvarného umění a pohybu na pařížské Sorbonně. V letech 1914-1920 byl profesorem gymnázia v Písku. Zasloužil se o zavedení rytmického tělocviku do Sokola. Po roce 1918 byl poradcem francouzského generála Maurice Pellého, v Paříži působil jako publicista a spolupracovník Konfederace duševních pracovníků. V letech 1925-1930 byl československým zástupcem v Mezinárodním ústavu pro duševní práci OSN v Paříži. Již před první světovou válkou byl propagátorem nových tanečních směrů, např. Demenyho metody. Po návratu do Čech byl profesorem francouzštiny na pražském gymnáziu. Byl pohřbený na Městský hřbitov v Příbrami.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Publikoval v Národních listech a Rozpravách Aventina.
  • Překládal do francouzštiny Bezručovy, Máchovy a Tomanovy verše.
  • Autor děl o tanečním umění.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý biografický slovník. 1. vyd. Praha: Academia, 1992, s. 628.
  • Český taneční slovník. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2001, s. 286.
  • Lexikon české literatury. 1. vyd. Díl 4/I. Praha: Academia, 2008, s. 147.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]