Eduard Fiala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eduard Fiala
Eduard Fiala okolo r. 1915
Eduard Fiala okolo r. 1915
Narození9. dubna 1855
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí7. října 1924 (ve věku 69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Národnostčeská
Alma materČeské vysoké učení technické
Povolánínumismatik, zahradní architekt a stavitel
DětiKamil Fiala[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Fiala (9. dubna 1855 Praha – 7. října 1924 Praha[2]) byl český stavební inženýr, podnikatel, umělecký zahradník, numismatik, sběratel umění a kustod Zemského muzea v Praze.[3][4][5]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině uměleckého zahradníka Josefa Fialy (1816–1884), původem z Poličan u Kutné Hory,[6] a jeho druhé manželky Terezie (1822–1905). Zahradníkem byl rovněž jeho křestní kmotr a strýc Eduard Fiala starší. Vystudoval gymnázium a stavební obor ČVUT v Praze.

V praxi spojil profesi stavitele a stavebního podnikatele s projektováním parků, zahrad a jejich rostlin. Zabýval se například zámeckou zahradou v Libochovicích. Kromě toho se profesionálně věnoval své zálibě v numismatice, a to v mincích i medailích. V letech 1899–1901 cestoval po Evropě. Jako správce a zpracovatel numismatické sbírky pracoval ve Vídni u vévody Ernsta Augusta Hannoverského, vévody z Cumberlandu.[7]. Dále uspořádal soukromé numismatické sbírky knížete Arnošta Windischgrätze a velkoknížete Georgije Michajloviče Romanova v Petrohradu. V Praze a ve Vídni zpracoval numismatickou sbírku Šliků. Zabýval se také mincmistry a úředníky pražské mincovny, ražbami zlatých mincí z pražské mincovny v 16. a 17. století a dalšími tématy. Katalogy těchto sbírek vydával tiskem, zpočátku v německojazyčném vydání, později paralelně také česky.

Zájem o numismatickou sbírku jej přivedl do Zemského muzea v Praze, kde katalogizoval a pro výstavu připravil sbírku mincí Maxe Donebauera a další.

V roce 1919 založil Československou numismatickou společnost se sídlem v Praze a její periodikum Věstník Čs. numismatické společnosti, do kterého také přispíval svými články a redakční prací.

Zemřel 7. října 1924 v Praze. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově.[8]

U příležitosti 50 let od jeho úmrtí mu byla roku 1974 na domě v Plavecké ulici na pražské Výtoni, kde bydlel, odhalena pamětní deska s Fialovou podobiznou.

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

26. května roku 1879 se v kostele sv. Petra v Praze oženil s Marií Peterkovou.[9] Vlastnili dům čp. 1166/II v Půtově ulici, v Petrské čtvrti na Novém Městě pražském. Z manželství vzešli syn Kamil Fiala (1880–1930), pozdější námořní lékař na lodích společnosti Lloyd z Terstu, a dcera Viléma (* 1884).[10] Eduard Fiala zanechal velkou numismatickou sbírku a obsáhlou knihovnu.

Vybrané publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Beschreibung der Sammlung böhmischer Münzen und Medaillen des Max Donebauer, Vídeň, 1888–1890
  • Das Münzwesen der Grafen Schlick, Vídeň, 1890
  • Beschreibung böhmischer Münzen und Medaillen, Praha, 1891[11]
  • Die Goldprägung der Prager Münzstätte im 16. und 17. Jahrhundert, Vídeň, 1899
  • České denáry, Praha, 1895[12]
  • Stručný přehled českého mincovnictví, Praha, 1923[13]
  • Antonio Abondio, keroplastik a medajlér ve službě císařů a králů Maximiliana II. a Rudolfa II., Nákladem vlastním, Praha, 1909
  • Peníze početní, Nákladem vlastním, Praha 1921
  • Do Ottova slovníku naučného přispěl pod značkou Faa jako autor či spoluautor pěti hesly: Händel, Harder, Hema, Ješek a Kandler.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-09-30].
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětější Trojice v Podskalí, sign. TRP Z14, s. 4
  3. ↑ "Národní listy 7.10.1924"
  4. ↑ "Národní listy 9.10.1924", s. 5
  5. ↑ "Památky archeologické", roč. 34, 1924-1925, s. 312
  6. ↑ FIALA Eduard 9.4.1855-7.10.1924 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ "Památky archeologické" 34, 1924-1925, s. 312
  8. ↑ Eduard Fiala – Pražský pantheon. www.prazskypantheon.cz [online]. [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. 
  9. ↑ Sňatek v matrice oddaných fary u sv. Petra v Praze
  10. ↑ Pobytová přihláška pražského magistrátu
  11. ↑ [1]
  12. ↑ [2]
  13. ↑ [3]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Z kulturního života in: Národní listy. 1924-10-7, roč. 64, čís. 277, Dostupné online
  • Dr. Eduard Fiala: Nekrolog in: "Národní listy 9.10.1924", roč. 64, čís. 279, s. 5.
  • Biographica in: Památky archeologické. 1924-1925, roč. 34, čís. 1-2, s. 312. /Dostupné online[nedostupný zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Eduard_Fiala&oldid=22946131“