EE-11 Urutu
| EE-11 Urutu | |
|---|---|
.jpg) EE-11 Urutu | |
| Typ vozidla | obrněný transportér |
| Země původu |  Brazílie |
| Historie | |
| Výrobce | Engesa |
| Období výroby | 1974 – 1990 |
| Ve službě | od r. 1975 |
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 2+11 |
| Délka | 6,1 m |
| Šířka | 2,85 m |
| Výška | 2,12 m |
| Hmotnost | 14 t |
| Pancéřování a výzbroj | |
| Hlavní zbraň | kulomet M2 Browning |
| Pohon a pohyb | |
| Motor | Detroit Diesel 6V-53T |
| Max. rychlost | 90 km/h |
| Dojezd | 850 km |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
EE-11 Urutu je brazilský obojživelný obrněný transportér.
Vývoj[editovat | editovat zdroj]
Na počátku 60. let zahájila brazilská vláda program revitalizace zbrojného průmyslu jako reakci na neochotu Spojených států poskytnout brazilským ozbrojeným silám vojenskou techniku a technologie tolik potřebné pro nasazení ve Vietnamu. Z toho důvodu začaly brazilské zbrojovky pracovat na nových obrněncích. Jednou z nich byla i Engesa, jejíž návrhář José Luiz Whitaker Ribeiro vyvinul průzkumné vozidlo, jež by nahradilo stárnoucí M8 Greyhound. V návaznosti na nové vozidlo EE-9 Cascavel vznikl i obrněný transportér postavený na stejném podvozku jako EE-9. Sériová výroba transportérů se rozběhla v roce 1974 a následující rok zavedla vozidlo pojmenované EE-11 Urutu brazilská armáda. Od roku 2014 je EE-11 nahrazován novějším VBTP-MR Guarani.
Design[editovat | editovat zdroj]
Pancéřování a výzbroj[editovat | editovat zdroj]
Transportéry Urutu by měly být odolné palbě ze zbraní do ráže 7,62 mm včetně. Vyzbrojeny mohou být velkorážovým kulometem M2, kanóny ráže 20/25 mm, nebo protitankovými řízenými střelami MILAN, resp. HOT. Obrněnce mohou přepravovat i minomet ráže 81/120 mm.[1]
Varianty[editovat | editovat zdroj]
Kromě klasické verze se vyráběly i obrněnce s protiletadlovými děly, bojová vozidla pěchoty s 25mm kanónem a PTŘS[1], ambulance, velitelské vozidlo, vyprošťovací vozidlo s jeřábem a navijákem[2] nebo vozidlo palebné podpory s 90mm kanónem.
Uživatelé[editovat | editovat zdroj]
Současní[editovat | editovat zdroj]
Angola - 24
Bolívie - 12
Brazílie - 223 kusů, postupně nahrazovány VBTP-MR Guarani
Ekvádor - 32
Gabon - 11
Guyana
Irák - 148
Írán
Jordánsko - 82
Kolumbie
Kypr - 10
Libye
Nigérie
Paraguay - 12
Senegal
Spojené arabské emiráty
Surinam - 15
Tunisko - 18
Uruguay - 18
Venezuela - 38
Zimbabwe - 7
Bývalí[editovat | editovat zdroj]
Chile - 37
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku EE-11 Urutu na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Engesa EE-11 Urutu (Pit Viper). www.militaryfactory.com [online]. [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ENGESA - slavná brazilská zbrojovka :: Militarybox. www.militarybox.cz [online]. [cit. 2021-08-22]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu EE-11 Urutu na Wikimedia Commons - Obrněná technika společnosti Engesa na palba.cz
