Diskuse:Wolfgang Amadeus Mozart

Seznam úkolů pro článek Wolfgang Amadeus Mozart, priorita 1:

• Je vítána jakákoliv pomoc s opravou odkazu na rozcestník: Tyfus (revize 10969549 | rozdíl). -- 23. 11. 2013, 20:27 (UTC)

---

Editovat – Historie – Sledovat –

Kolik měl tedy Mozart dětí? 3 nebo 4, nemůžu se dopočítat.

můj názor

Měl dvě děti ...

Ne....měl jich šest, čtyři zemřeli (Raimund Leopold - zemřel, Karel Tomáš, Johann Leopold - zemřel, Anna - zemřela, Terezie - zemřela, Franz Xaver)

Neni tu nic o pobytu v Praze je to blby.

Máte pravdu, pobyt v Praze by měl mít samostatnou kapitolu ** --MiroslavJosef 12. 5. 2009, 17:11 (UTC)

Kvalita

Jako Dobrý článek by měl vykazovat více encyklopedický styl (věta "jeden z největších hudebních géniů všech dob" může být uvedena pouze jako ozdrojovaný citát někoho hodně autoritativního, jinak je to jasně mimo), delší úvod, měl by obsahovat lepší kapitolu o Mozartově díle a stručný rozbor několika nejdůležitějších skladeb (Don Giovanni, Figarova svatba, Requiem...). Měl by citovat více prací, o Mozartovi se už napsaly hory papíru. Sloh. ("Obě opery byly s velkým úspěchem uvedeny v Praze, čemuž byl Mozart osobně přítomen a snížilo to jeho finanční problémy.") --Ioannes Pragensis 18:40, 30. 5. 2007 (UTC)

Souhlas.--Juan de Vojníkov 25. 8. 2008, 05:02 (UTC)

Poslední léta

Ten odstaveček o Mozartových posledních letech je nějaký divný: V září roku 1790 uvedl Mozart operu Così fan tutte ve Frankfurtu nad Mohanem a podnikl další koncertní turné. Rovněž složil několik desítek symfonií a menších komorních děl a také zpěvohru Kouzelná flétna, která byla provedena v periferním divadle „Na Vídeňce“ krátce před Mozartovou smrtí. Ačkoli se Kouzelná flétna na první pohled jeví jako pouhá pohádka, obsahuje řadu radikálních a zednářských motivů.

Určitě nesložil během posledního roku několik desítek symfonií, jak z odstavce vyplývá. Řekl bych, že v té době nesložil ani jednu. Svou poslední, 41., dokončil 10. srpna 1788 (viz en:Symphony No. 41 (Mozart)).

Mozart byl Rakušan?

Jen malá noticka, nejsem si jistý, resp. nemyslím si, že byl Mozart Rakušanem, i když ho tak sami Rakušané prezentují. Jak známo byl narozený roku 1756 v Salcburku, který již od roku 1278 byl centrem suverénního salcburského arcibiskupství v rámci Svaté říše římské. Tedy nijak propojen s Rakouskými zeměmi. Sám Mozart byl ve službách salzburského arcibiskupa. --Kacir 22. 1. 2009, 15:20 (UTC)

Pokud nebyl Rakušanem, co tam chcete napsat? Salcburčan? Já osobně si myslím, že Rakušanem byl, žil na území dnešního Rakouska, jeho mateřským jazykem byla němčina a pocházel z německé rodiny, takže Rakušanem IMHO byl. --Váš Mostly Harmless 22. 1. 2009, 19:58 (UTC)

Rakušanem nebyl, to je zřejmé. Jak jsem napsal výše, salcburské arcibiskupství tehdy nemělo přímou vazbu s rakouskými zeměmi (Horními a Dolními Rakousy). Bylo suverénem ve Svaté říši. To, že se až po jeho smrti stalo součástí Rakouského císařství, přece neznamená, že v době jeho života bylo součástí také. O člověku narozeném např. na Podkarpatské Rusy v roce 1910, který zemře r. 1944, také neřekneme, že to byl sovětský občan, když se tato země stala součástí SSSR až po jeho smrti v roce 1945. Argument s mateřským jazykem také není přiléhavý, vždyť ne všichni, kdo mají za rodný jazyk němčinu, musí být Rakušany. Švýcaři, Němci mluvící němčinou přece nejsou Rakušané. A jen dodám, že německá rodina nerovná se rakouská. Faktem je, že se všeobecně mluví o Rakušanovi, což ovšem vychází z historické neznalosti.
Já jsem jen chtěl upozornit na tuto věc. Mně osobně nevadí, že je tam napsáno rakouský, není to věc důležitá z hlediska hesla. Ptáte se, co tam chci napsat? Nezáleží na tom, co já bych chtěl, ale co by tam přece správně mělo být. Příznačné je, že ani německá, ani anglická verze hesla nemá v úvodu napsáno "rakouský skladatel", ale jen skladatel. Byl to Solnohraďan, tedy Salcburčan. [1] --Kacir 23. 1. 2009, 05:22 (UTC)

Souhlasím s kolegou Kacirem. Nejlépe je otázku národnosti u Mozarta obejít. Byl klasicistním skladatelem, tečka. --Zbrnajsem (diskuse) 25. 5. 2013, 17:50 (UTC)

Pro případ, že by začala vznikat revertační válka okolo v době Mozartova života nedůležité věci: Kdybychom národnost neuvedli, našli by se opět zlepšovatelé, kteří by ji doplňovali. Doporučuji text "byl německý (podle jiných zdrojů rakouský)" a za to vysvětlující poznámku se zdrojem, podobnou té, kterou jsem tam ve snaze o kompromis dal. --Svenkaj (diskuse) 2. 3. 2017, 21:51 (CET)

Kdo to je Řakušan? Angličan mluví anglicky, Francouz francouzky, Rus rusky, Bavor německy Sas německy Prus německy, Rakušan německy. Mám v tom maglajs. Existuje něco, jako německý národ? --2A00:1028:96D3:C9A2:CDE5:CED4:AFD8:7F4A 17. 3. 2021, 12:10 (CET)

@2A00:1028:96D3:C9A2:CDE5:CED4:AFD8:7F4A, 2A00:1028:96D3:C9A2:CDE5:CED4:AFD8:7F4A: Není to tak jednoduché. Kdybychom soudili jen podle jazyka, byli by frankofonní Belgičané a Kanaďané Francouzi. Jak je dobře zdůvodněno výše, je vhodné se umělému určování národnosti u Mozarta (a mnoha dalších) vyhnout, jeho doba se takovými věcmi nezabývala. (V článku čtu "rakouský" jako "působící převážně v Rakousku", nikoliv jako určení národnosti.)--Svenkaj (diskuse) 17. 3. 2021, 12:21 (CET)

Jenom na dokreslení. Rodným městem Mozartovým byl Salzburg/Salcburk. Tam se ale nacházel víceméně suverénní stát, o kterém psal již 23. ledna 2009 kolega @Kacir:. Po roztržce s tamějším arcibiskupem odešel Mozart do de facto hlavního města Svaté říše římské, tedy do Vídně. Mnozí Němci dodnes mluví/píší o „Svaté říši římské národa německého“, to ale není z dějinného hlediska třeba akceptovat. Tato říše zanikla pod Napoleonovým tlakem v roce 1806. Již v roce 1803 zanikl ve své dlouholeté podobě její „členský“ stát Salcburské knížecí arcibiskupství, který existoval od roku 1328. Habsbursko-lotrinský císař byl pak jen císařem rakouským. Tehdy však Mozart již nežil. Proto by normálně bylo lepší se národnosti u Mozarta raději vyhnout. Ale jak to zhruba napsal kolega @Svenkaj:, tento geniální skladatel žil (kromě svých delších cest) převážně na územích, která vnímáme jako Rakousko. Odkud pocházel jeho otec Leopold Mozart, to nehraje prakticky žádnou roli. --Zbrnajsem (diskuse) 17. 3. 2021, 13:25 (CET)

626

S těmi 626 skladbami bych byl opatrný. I když má Köchelův seznam 626 položek, u některých jsou podpoložky a), b), c)..., jiná čísla jsou zase neobsazená. Ta informace je v podstatě zbytečná, nakonec u skladatelů počet jejich skladeb uváděn nebývá. Už proto, že něco se ztratilo, něco autor spálil, něco se teprve objeví. Klidně bych tu větu smazal bez náhrady.--Jarba (diskuse) 26. 1. 2021, 23:29 (CET)

@Jarba: A co zpřesnit úvod na Je uznáván jako geniální hudebník; Köchelův seznam uvádí 626 jeho děl... a druhou informaci v textu o 626 dílech smazat jako nadbytečnou? Zdraví--Svenkaj (diskuse) 27. 1. 2021, 12:23 (CET)

Ta informace je prostě nadbytečná. U Bacha taky není údaj, kolik děl uvádí BWV, počet děl se nedozvíte u Dvořáka, Smmetany ani Gershwina. Kromě toho není ani pravdou, že KV uvádí 626 děl. Někde jsou podpoložky a), b), c)..., jiná čísla jsou neobsazená, resp. odkazují na jiné číslo KV. KV obsahuje i symfonie, u nichž je Mozartovo autorství sporné nebo bylo již vyvráceno (K 17, K 18, K 84, K 444). Někdy je sborník drobných skladeb pod jedním číslem, někdy je v obdobném případě očíslována každá drobná skladba zvlášť. Argument, že záleží na autorovi, co označí za dílo, by se dal brát, kdyby KV sestavoval Mozart a ne Köchel. Prostě informace, že KV obsahuje 626 skladeb, je nejen zjednodušující, ale i bych si troufl tvrdit nepravdivá.

V úvodu bývají u skladatelů spíš vyjmenovány nejznámější, nejdůležitější skladby. Pokud v článku bude, že Smetana napsal jednu symfonii, nebo že napsal osm oper a devátou nedokončil, nemám problém - to jsou snadno spočitatelné i doložitelné věci. Tohle se mi zkrátka nezdá jako potřebná informace. Navíc, jak jsem už říkal, má k pravdě hodně daleko.

Nemám nic proti tomu, když bude Mozart označen za geniálního hudebníka, jenže bez zdroje informace se za slovem uznáván objeví šablona kým?. --Jarba (diskuse) 27. 1. 2021, 20:03 (CET)

@Jarba:No nic, snažil jsem se jen najít kompromisní formulaci, která by uspokojovala jak zájemce o rozsah Mozartova díla, tak ty, kteří vědí, že číslo 626 není zákon. Netrvám na ní.

Ani mně se poznámka o genialitě (nesporné) nelíbí, ale spíš pro to, že je přímo následována počtem děl, který o genialitě nevypovídá vůbec nic. Jste zkušený wikipedista a o Mozartovi víte jistě víc, než já. Editujte s odvahou, Mozart si zaslouží, aby byl článek trvale vylepšován. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 27. 1. 2021, 20:17 (CET)

Já bych tam jen doplnil před údaj 626 podle Köchelova seznamu. Ta informace mi přijde zajímavá. --Zolwikcz (diskuse) 27. 1. 2021, 20:29 (CET)

Jenže ono to není 626 ani podle Köchelova seznamu. Znovu tedy: ano, první položka má číslo 1 a poslední má číslo 626. Ale jak už jsem psal, mnoho čísel v KV obsahuje více položek, některá čísla chybí, resp. odkazují na jiné číslo KV, některé skladby uvedené v KV nejsou Mozartovým dílem. Navíc je tam nejednotnost v posuzování toho, co je jednotlivým dílem. Až to nějaký muzikolog spočítá a určí, že podle KV zkomponoval Mozart 589, 626 nebo 714 děl, rád tady ozdrojovanou informaci uvidím. --Jarba (diskuse) 28. 1. 2021, 01:27 (CET)

Známe i termín přibližně. --Zelenymuzik (diskuse) 17. 3. 2021, 15:46 (CET)