Diskuse:Varnsdorf

Článek byl 5. 8. 2008 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 10. 9. 2008 ukončena s výsledkem nezařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek byl 12. 2. 2009 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 26. 2. 2009 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek týdne

Tento článek byl v 13. týdnu 2009 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Z hesla Varnsdorf byla v období od 30. prosince 2013 do 5. ledna 2014 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … ve Varnsdorfu byli již pár týdnů po skončení 2. světové války zatčeni němečtí profesoři a učitelé a odvezeni do Německa?“

Kategorizace

Nevidím důvod, proč by měl být Varnsdorf kategorizován jinak, než ostatní města. Je zde dost článků, aby byl kategorizován přes vlastní kategorii a není nutné to i zde duplikovat. --Cinik 17:21, 17. 1. 2008 (UTC)

Zdá se, že jsem měl zastaralou púředstavu o kategorizaci měst, ale IMHO minimálně kategorie Okres Děčín tu být rozhodně nemusí. --Cinik 17:26, 17. 1. 2008 (UTC)

Hlavní článek kategorie se zařazuje i do nadřazených kategorií - viz např. Znojmo. --Petr Adámek 17:27, 17. 1. 2008 (UTC)

Ano, vlastní kategorii si možná zaslouží, ale rozhodně není důvod ho vyřazovat z kategorií obcí s rozšířenou působností a pověřeným OÚ, a dále by měl patřit do kategorie měst a okresu (i když je nejspíš v brzké době sloučíme).

Pakliže je nějaký článek hlavní v kategorii, měl by být zařazen i do nadřazené kategorie. Viz hypotetický příklad, kategorie:Abeceda, v seznaamu článků by byla všechna písmenka, ale chybělo by S, které by bylo pouze nahoře v separátním sezanmu? JAn 17:36, 17. 1. 2008 (UTC)

Předrecenze

• celkově je třeba hodně vylepšit sloh
• sekce historie a obyvatelstvo potřebují pořádně rozšířit a prorefovat
• je třeba udělat něco s obrázky (v sekci geografie rozhodně neočekávám obrázky kostela a radnice) s obrázky ale ještě budu pracovat
• v úvodu chybí věci, které by tam měli být (starokatolická církev), naopak přebývá množství přepodrobných geograficko-statistických údajů
• je třeba rozšířit sekci politika a vyhodit z ní nepatřičné (symboly i partnerská města, to obojí patří IMHO zvlášť)
• kultura je IMHO zbytečně roztříštěná a stručná
• Kostely je třeba prolinkovat na místo, kde je/bude článek, ne na svaté
• divadlo a muzeum zmenšit a vyhodit do nějakého specializovaného článku, jde to příliš do podrobností vzhledem k účelu a stavu článku
• Dřívější Biskupské gymnázium Varnsdorf se dnes už jmenuje Gymnázium Varnsdorf (ale pořád je zřizované biskupstvím)

Obecná rada: Jako příklad vyvážené struktury a obsahu článku bych viděl zhruba článek České Budějovice, byť i ten chce ještě rozšířit, upravit a prorefovat. Konkrétnější rady IMHO nemá cenu teď dávat. Tohle je jen návod na hrubé přetesání, skutečné recenze doporučuji až později. --Cinik 30. 7. 2008, 16:59 (UTC)

Většinu věci jsem splnil, historii prorefuji (na to musí být nálada) a sloh prosím o spolupráci.--Mirek256 4. 8. 2008, 06:07 (UTC)

Druhá předrecenze

Něco jsem opravil, jinde to nechám na vás:

• Kapitola Přírodní poměry, přeformulovat větu Varnsdorf je na návětrné straně
• Kapitola Středověk, sic červený, ale přece odkaz Šlejnicové. Všechny rody tu mají odkazy
• Kapitola Novověk, opakují se slova firma Frolich. Spíš bych spojil do jedné věty. A poslední větu s Beethovenem dal jinam, do povídání o rozvoji průmyslu se to nehodí
• Doba industrializace – zdroj k údaji největší obec Rakousko-Uherska
• tamtéž, dole u popravy uvést datum a kdo ho popravil (Němci, my, Rusové?) to asi škrtnu, samotný Fiala jednou uvádí rok 1944, pak 1945, literaturu nemám
• Kapitola Po roce 1945, po 1 a 2 odsunu by měl být odsun zbývajícího obyvatelstva. Nebo nějak upřesnit počty lidí počty lidí taky nemám, zkusím najít
• Kapitola Náboženský život, opakování tvaru Varnsdorf však tehdy setrval v katolické víře. V katolické víře setrval Varnsdorf
• tamtéž upravit větu byla zničena vyhnáním většiny věřících tvořili Němci
• Kap.Členství ve sdruženích, upřesnit existenci Staškovy školy (vznik, zánik či trvá-li ještě) dopíšu, mám literaturu
• Kap.Divadlo a Museum, pár slov k zaměření musea (městské, regionální) muzeum má heslo
• Kap.Kulturní život – hrozně stručná, určitě zdvojnásobit počet slov
• Kap.Spolky – nemají u svým názvů vždy velké písmeno? Navíc také příliš stručné, kde působí, data atd.
• Kap.zdravotní péče, přeformulovat: Dále jsou dva domy s Varnsdorfu dům s pečovatelskou službou, Ubytovna azylového typu a ubytovna pro matky s dětmi. Pečovatelák bývá ofic.název s velkým písmenem. A ten druhý dům v sobě skrývá jak azylanty, tak maminy? dva domy s pečovatelskou službou ale nevím jak se píšou, zda s malým, nebo velkým písmenem

--Zákupák 4. 8. 2008, 16:36 (UTC)

• V stále ještě nevelké kapitole Kulturní život se slovo Knihovna objevuje 7x. V té střední části kapitoly doporučuji redukci, z dvou a dvou vět udělat souvětí. --Zákupák 6. 8. 2008, 16:21 (UTC)

diamomity

Ahoj, není tam překlep? Diamomity neznám, co třeba diatomity? --Vojtech.dostal 11. 8. 2008, 14:58 (UTC)

Překlep to byl, nejsem geolog, bohužel.-:)))--Mirek256 11. 8. 2008, 15:28 (UTC)

Další připomínky

Našly se drobné chybičky, co jsem věděl, jsem opravil sám, něco jsem však raději nechal na autorovi textu: * V prvním odstavci v sekci Historie - středověk by bylo dobré dodat zmínku, kdy to bylo, tj. časový údaj, kdy zde žili Markomani napsal napřelomu letopočtu

* ref 108: „...S. 107 až 107“ - někde je chyba opraveno, má být strana 104

*„Lichtenhain 1. Ant.“, - za tím Ant má být tečka nebo je to překlep? není překlep, Němci Anteil (česky díl) psali zkratkou Ant.

*30. září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda a 2. října 1938 obsadila Třetí říše - snad obsadila Vansdorf dopsáno

*Varnsdorf v roce 1849 sloučením jednotlivých osad – Nového Varnsdorfu (vznikl roku 1689), Floriánsdorfu (1700), Karlsdorfu (1727), Starého Francentálu (1783) a Nového Francentálu (1800) – které se spojily v jednu obec. - věta mi nedává smysl dopsal že varnsdorf vznikl

* galerie Na schodech   Biskupském gymnáziu - chybí tam snad v? dopsal v

* Ve městě pracuje ZO - možná by se hodilo rozepsat, co je ZO rozepsal Základní organizace

* K sekci Osobnosti města by to chtělo nějakou úvodní větu typu Město Varnsdorf Je spojeno s řadou významných bla blanějaký úvod jsem napsal

* Pod sekcí Období industrializace se skrytá poznámky, že by to chtělo přejmenovat přejmenoval

• S tou mapkou Varnsdorfu teda nic nebude? Myslím, že Pernak by určitě pomohl napíšu mu

  Co takováhle mapka? JAn 18. 1. 2009, 17:26 (UTC)

  

  Varnsdorf

Děkuji za mapku, mě bohatě stačí..zkusím článek zas dát do nominace.--Mirek256 18. 1. 2009, 21:05 (UTC) Jinak dost podrobný článek, doufám, že jej uvidím zase v nominaci;-) Pěkný den, --Podzemnik 18. 1. 2009, 11:17 (UTC)

Průmysl

V tom odstavci je nedokončená věta, která má možná navazovat na sousední: Majitel, který již v České republice vlastní firmu Vitana, a.s..--Zákupák (diskuse) 21. 5. 2012, 05:08 (UTC)

Požadavky na zdroj - Wikipedista:Ben Skála

Všem kolegům, kteří se zatím na úpravě článku podíleli, bych ráda poděkovala, divím se však, že si zatím nikdo nevšiml do očí bijícího nesmyslu.

TEN NAJDETE TÉMĚŘ VŠUDE NA WEBU, JELIKOŽ JEDEN CHYTRÁK OPISUJE OD DRUHÉHO. „Ve druhé polovině 19. století měl Varnsdorf přezdívku „malý Manchester českého Nizozemí“. Po druhé světové válce se Varnsdorfu říkalo „město mládí, zahrad a komínů (továren)“.“

A samozřejmě se objevil i v článku Varnsdorf. Prosím Vás, ano, městu se říkalo malý Manchester, jelikož se zde také manšestr (tkanina s charakteris­tickými podélnými vroubky, pojmenovaná podle anglického Manchesteru) vyráběl (1868 erhielt der Ort, der nun auf 15.000 Einwohner angewachsen war und auch als Klein Manchester bezeichnet wurde...), ale kde vzal ten člověk výraz Nizození, to musela být teda fakt hlavička (mám na mysli prapůvodce nesmyslu, ne autora článku). Placaté Nizozemí nemá ani zbla společného s krajinou Böhmische Schweiz aneb Českého Švýcarska a Lužických hor. Přesně takto opisují z webu nesmysly naší nevzdělané starostky a já jim pak posílám omluvné maily a prosím je, aby svá tvrzení na svých stránkách opravili. Druhé tvrzení o zahradách a komínech pochází z dob totality, tak mu začali říkat komunisté. Takže stačí hodit do vyhledávače název města a všude Vám vyskáče stejné tvrzení. V článku jsem to opravila a podle přání kolegy ozdrojovala. --Lenka Lyalikoff 1. 12. 2014, 22:04 (CET)

Tak mám dojem, že to zas až tak úplný „nesmysl“ nebude: http://www.loretarumburk.cz/akce/cernobile-fotografie-jiriho-stejskala-priblizuji-v-lorete-rumburk-ceske-nizozemi/ --Hnetubud (diskuse) 25. 10. 2016, 17:26 (CEST)

Dojem máte správný, protože kolegyně Lenka Lyalikoff to s těmi nesmysly a hlupáky trochu přepískla, navíc se mýlí. Pojem "Böhmisches Niederland" se v regionální vlastivědné literatuře používá od 19. století, znovu byl oprášen v 90. letech minulého století. České Nizozemí není přesně ohraničená oblast, je to ten kus země za Lužickými horami a Českým Švýcarskem, tedy přibližně ta část Šluknovského výběžku, která spadá do Šluknovské pahorkatiny. Že se termín běžně používá se lze přesvědčit v různých knihách, které budou mít trochu vyšší váhu než ty webové odkazy. Namátkou Betlémy a betlémáři Šluknovska, Krajina kovaných křížů nebo Drobné sakrální památky Šluknovského výběžku a Horní Lužice. Krom toho vysídlení obyvatelé výběžku a jejich potomci dodnes vydájí noviny nazvané "Unser Niederland". Gumideck (diskuse) 25. 10. 2016, 19:42 (CEST)

Vidím, že Němci mají i článek Böhmisches Niederland, ovšem používají to jako synonymum ke Šluknovskému výběžku, což nejspíš není úplně přesné. Původ názvu se mi ovšem dohledat nepodařilo.--Hnetubud (diskuse) 25. 10. 2016, 21:14 (CEST)

Přece nemůžeme mít všechno tak jednoduché :-) Pojmy Šluknovský výběžek, České Švýcarsko a České Nizozemí se dají chápat různě, protože nejsou zcela přesně vymezené. České Nizozemí je vlastně podmnožinou Šluknovského výběžku, tedy podle nejčastějšího výkladu. Zpátky k tomu "Böhmisches Niederland". Vytrženo z kontextu to člověk může chápat jako nesmysl, protože ani jeden ze tří geomorfologických celků výběžku nížinu nepřipomíná. Název ovšem vznikl logicky, protože když se chcete k nám do Českého Nizozemí dostat, musíte překonat právě to těžko prostupné České Švýcarsko a Lužické hory. I v 21. století je to skoro jako cesta na Sibiř :-) Když už horko těžko překonáte cestu přes Šébr nebo přes Lísku, přijde vám pak ten nejsevernější cíp České republiky jako Niederland. Jak jsem psal, vysvětlení názvu by se dalo dohledat ve více vlastivědných pracích, hledal jsem a hned na první pokus se zadařilo v Smetana, Jan: Rumburk. Město v Českém Nizozemí, str. 11. Pokud je tedy v článku vítězoslavně odkázáno na Varnsdorf v Českém Švýcarsku, je to omyl. Kdyžtak ať mě Mirek256 doplní, ví o Varnsdorfu víc, než já :-) Gumideck (diskuse) 25. 10. 2016, 22:27 (CEST)

Dobrá, děkuji za vysvětlení, v tom případě by myslím bylo nejlepší vrátit do článku označení „Manchester Českého Nizozemí“. Obdobně by se asi měla upravit v článku Šluknovský výběžek věta: „Po roce 1850 po reformě veřejné a státní správy dochází k největšímu a nejrychlejšímu rozvoji výběžku, který se německy nazýval „Böhmisches Niederland“, což odpovídá v češtině „Česká Dolní země“.“--Hnetubud (diskuse) 25. 10. 2016, 22:40 (CEST)

Vůbec není zač :-) Název se skutečně používá, na konci minulého století nejprve nesměle, v tomto století už zcela běžně. Osobně jsem za to rád, je to přeci jen návrat k tradicím. Kdyžtak se na to juknu zítra, teď už mi padá hlava. Čest :-) Gumideck (diskuse) 25. 10. 2016, 23:01 (CEST)

Opraveno a doplněno, ozdrojováno Nizozemí. Gumideck (diskuse) 27. 10. 2016, 20:15 (CEST)

Všiml jsem si, děkuji za úpravu i za vysvětlivky. Je to samozřejmě celkem detail, ale opět se mi potvrdila zkušenost, že když se něco začne vehementně označovat za nesmysl, který používají jen nevzdělanci, nakonec se ukáže, že skutečnost je trochu složitější...--Hnetubud (diskuse) 29. 10. 2016, 14:34 (CEST)

S tím nelze nesouhlasit a o použití slova nevzdělanec by se mohly vést sáhodlouhé disputace :-) V každém případě by to slovo mělo patřit spíš do pasivní slovní zásoby. I člověk, který nemá formální vzdělání, může být prospěšnější, než člověk ověnčený tituly. Pro Wikipedii to platí dvojnásob. Gumideck (diskuse) 29. 10. 2016, 18:24 (CEST)