Diskuse:Výří skály u Oslova

Z hesla Výří skály u Oslova byla v období od 1. do 7. dubna 2013 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … lišejník pukléřka islandská neroste jen na Islandu, jak by název napovídal, ale také u řeky Otavy v přírodní rezervaci Výří skály u Oslova?“

Prosím přeložit do češtiny!

Článek má docela sympatický námět a určitě má na to získat nějaký ten puclík. Předtím by si ale zasloužil přeložit do češtiny. V současném stavu je to horor. Hned první věta je skvost "…skály … je … rezervace". Vše končí sdělením "V rámci ochranářského managementu o rezervaci …". Tím chtěl autor říci co? Nebo další věta "…po … značce, která prochází skrz rezervaci." Už to "skrz" je hovorové a úplně zbytečné, srozumitelnější by bylo "prochází rezervací". Ale značka rezervací skoro určitě neprochází, možná tak stezka (značená zelenou značkou) by mohla procházet, ale to si netroufám posuzovat, lokalitu neznám. Shrnuto: dobrá snaha, po překladu do češtiny má článek šanci. Zatím bych navrhoval stáhnout z procesu posuzování. --Leotard (diskuse) 23. 3. 2013, 13:37 (UTC)

Ahoj, díky za komentář. Začnu od konce. Samozřejmě můžeme článek z procesu recenzí stáhnout, tomu nic nebrání, nicméně otázka, která se nabízí je ta, co tím získáme? Kdyby autor viděl chyby, které zmiňuješ, tak by je opravil před tím, než článek zahlásil. Jelikož je ale nevidí, z toho důvodu dává článek do recenzí ve víře, že se na chyby upozorní, čímž se mohou opravit. Stále jsme Wikipedie a tedy by mělo platit v první řadě edituj s odvahou. Pokud se ti nechce editovat samotný článek, od toho pak recenze jsou, aby se na chyby upozornilo a sjednala se náprava. Když se článek sundá z recenzí, hold zůstane tak, jak je nyní, protože se k němu nepřitáhne pozornost dalších editorů. Jeho stažením tak nic nezískáme, spíše naopak.

Proces recenzí není snaha se mezi sebou poplácat po zádech, jak jsme jako autoři dobří, ale naopak poukázat na článek, kde by autor rád, aby si ho přečetli další wikipedisté a dali k němu zpětnou vazbu a tím ho pomohli vylepšit a nebo svými editacemi přímo vylepšili.

S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 23. 3. 2013, 16:22 (UTC)

Ano pozoruji výraznou snahu uvést článek do čitelné podoby a vážím si toho. Osobně nemám odvahu do článku zasahovat, protože s předmětem článku nejsem seznámen a nechci napáchat více škody než užitku. Až se někdo odváží navrhnout článek na technické, nejlépe elektrotechnické téma, potom nebudu váhat ani okamžik. --Leotard (diskuse) 23. 3. 2013, 18:33 (UTC)

Recenze v rámci WikiProjektu Kvalita

Faigl.ladislav

Ahoj, rád s článkem pomohu. Po češtinářské stránce s tím opravu bude chtít něco provést, protože je to stále děs běs. Zatím jsem reformuloval úvod, zbytek asi budu brát postupně, jak mi čas dovolí. Nezkoumal jsem blíž jaká verze je tvá a co je naopak změnili korektoři, ale pozor na některé POV obraty. Hned v úvodu se mluvilo o krásné sově. Co zatím mohu uvést jako připomínky nad rámec jazykové podoby:

• Vyřešeno Předbíhají se ti reference. Ref č. 2 je "Plán péče, str. 6." - opět ale není jasné jaký plán. Já samozřejmě vím, že jde o plán z refu č. 3, ale běžný čtenář se toho nemusí dovtípit. Pořadí by tedy mělo být přehozené a zkrácená forma má vždy následovat až po plné formě, která v tomto případě postrádá poznámku, jak bude zkrácený tvar vypadat.
• Vyřešeno Ref č. 14 musí jít do citační šablony. Máme na to {{citace kvalifikační práce}}. Navíc v něm máš překlep „Dimplová práce“
• Vyřešeno Struktura článku je přinejmenším zvláštní, neboť rozebíráš dvě témata (geomorfologii a ochranu) na dvou různých místech – jednak v sekci lokalita a následně v sekcích přírodní poměry a ochrana. Dle mého skromného názoru by bylo nejvhodnější začít sekcí historie, na kterou by navazovala sekce přírodní poměry. Ta by byla uvedena lokalizací, tj. kde se území PR nachází. Zbylá dvě duplicitně umístěná témata by se sjednotila v části jim náležící. Například informace: „výrazné strmé skalní stěny, vystupující od vodní hladiny desítky metrů vysoko. Skaliska jsou v některých místech od sebe oddělena příčnými roklemi. Území rezervace je v nadmořské výšce 360–430 m. Nejvyšší bod území leží v nejvýchodnější části, oproti tomu nejnižší místo je tvořeno hladinou řeky Otavy při západní hranici území.“ – to je čistě geomorfologie. Tahle informace ale chybí v části geomorfologii věnované. Tam je zmíněno pouze zařazení oblasti v rámci geomorf. členění.
• Vyřešeno V části věnované přírodním poměrům je tedy hned několik problémů:
  • Zaprvé jsou pomíchané. Pokud nezačínáš lokalizací, což v tomto případě nezačínáš (ale dle mého by to bylo vhodnější, jak už jsem uvedl), tak má být jako první geologie, následovaná geomorfologií, půdami, hydrologií, podnebím, florou/faunou a konče ochranou ŽP. Ty začínáš geomorfologií, pokračuješ podnebím, hydrologií, geologií, půdami atd. Navíc půdy řadíš pod nadpis geologie, což může být pro nezasvěceného čtenáře nanejvíš matoucí. Chápu, že informací k jednotlivým složkám není mnoho, tak klidně nadpisy sdružuj „Geologie, geomorfologie a půdy“, „Hydrologie a podnebí“.
  • V geomorfologickém členění máš chyby, a to jak v terminologii, tak ve vlastním řazení. Jak tak na to koukám, tak jsi patrně vycházel ze zdroje, smutné ale je, že v tom je to chybně (srovnej s pramennou literaturou, jako jsou třeba Hory a nížiny od Demka). Jestli budeš mít název Českomoravská subprovincie či soustava je v zásadě jedno. Středočeská pahorkatina ale není podsoustava (geomorfologické členění ani takový stupeň nezná), nýbrž geomorfologická oblast. Pod ní spadá Blatenská pahorkatina, která tedy již z logiky věci nemůže být rovněž oblastí, ale je geomorfologickým celkem. Dosud tedy jde o terminologii. Z věty „Oblast patří z morfologického hlediska k Česko-moravské soustavě a podsoustavě Středočeské pahorkatiny, oblasti Blatenské pahorkatiny, v rámci Táborské pahorkatiny.“ ale vyplývá, že by pod Blatenskou pahorkatinu měla náležet Táborská pahorkatina. Vidím, že to je uvedeno ve zdroji, ale opět je to nesmysl. Obě pahorkatiny jsou totiž geomorfologické celky a vzájemně spolu sousedí. Je to asi nastejno jako tvrdit, že ČR náleží pod Polsko nebo naopak. Koukal jsem tedy do Demka a oblast náleží do celku Táborská pahorkatina, podcelku Písecká pahorkatina a okrsku Zvíkovská pahorkatina.

Toliko zatím z mé strany. --Faigl.ladislav _slova^činy 25. 3. 2013, 00:27 (UTC)

Opravil jsem ty nejproblematičtější pasáže v úvodní části Přírodních poměrů.--Faigl.ladislav _slova^činy 25. 3. 2013, 16:00 (UTC)

Ahoj, díky za recenzi, postupně se tím budu prokousávat. Zatím jeden bod odšrktnut. Připisuj, když najdeš něco dalšího :) S pozdravem (a moc díky za opravy!) --Chmee2 (diskuse) 25. 3. 2013, 16:01 (UTC)

Tak jdeme dál:

• Vyřešeno do jakého úmoří PR spadá? (ať se nám trochu rozšíří ta hydrologie)
• Vyřešeno Dávej pozor na ty opakující se výrazy. V sekci flora máš slovo „porost“ snad v každé větě: …lesních porostů připadá 65 % na acidofilní doubravu (…). Porost doubravy je tvořen převážně borovicí lesní (Pinus sylvestris) a v mladším porostu pak uměle vysazeným smrkem ztepilým (Picea abies). Do porostu jsou vtroušeni zástupci dubu zimního (…). V případě reliktního boru tvoří skladbu dřevin původní starý porost borovice lesní, který prorůstá smrk ztepilý. Tento porost je charakteristický (…). Keřové patro v reliktním boru pak tvoří převážně porost lísky obecné (…). Oproti tomu v jihozápadní části se nachází nepůvodní mladší porost o stáří…
• Vyřešeno Pod stromy a keři se nachází bylinné patro – zbytečná vata. Ono se někdy nachází jinde? Stačí V bylinném patře roste například…
• Vyřešeno Nebyla by fotka onoho výra? Když už je tak významný? Na commons určitě bude.

Toliko z mé strany. Jinak jsem editoval s odvahou a začlenil tu první sekci lokalita do následujících sekcí (jak jsem popsal v jednom z bodů výše). Snad se nebudeš hněvat. Domnívám se, že takto je to lepší, ale pokud budeš mít výhrady, tak je to na tobě. --Faigl.ladislav _slova^činy 30. 3. 2013, 14:42 (UTC)

Díky za další komentáře, snad vše OK nyní. Chystal jsem se na to, ale předběhl si mne :) S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 1. 4. 2013, 08:34 (UTC)

Jan Polák

• VyřešenoSnahou managementu je dlouhodobě zachovat vhodný biotop pro výskyt výra velkého. – jakého managementu. Člověka to asi napadne, přesto bych to v textu rozvedl.
• Vyřešeno Dle Plánu péče je potřeba tyto negativní vlivy na území rezervace eliminovat. – je možné několika málo slovy napsat jak bude eliminace probíhat (oplocení, kontroly lesáky…)?

Toto plán péče konkrétně neřeší. Říká jen, že je potřeba tyto jevy zcela eliminovat, ale bez konkrétních opatřeních. Tak ne, oprava, našel jsem to tam, že doporučují dělat nahodilé kontroly.

• Vyřešeno Oblast je snadno přístupná – jak snadno? Lze tam vyrazit na nedělní odpolední výlet? Může tam jít dáma v jehlových podpatcích? Mohu tam dojet na trekovém kole nebo s kočárkem? Co třeba pro turisty nějaký „servis“ (lavičky, vyhlídky apod.)?
• Vyřešeno značené zelené turistické trase – odkud sem vede? Vím, něco máš již v úvodu, ale proč to nerozvést i zde? A co takhle nějaký vlak nebo autobus nezajíždí sem? Mohu někde poblíž zaparkovat své auto?
• Vyřešeno Případně je lokalita přístupná při splavování řeky Otavy – je tam nějaké kotviště, kde mohu bezpečně „odložit“ loďku?
• Vyřešeno Nacházejí se zde dvě informační cedule informující o chráněném území – myslíš jako u té řeky, jo? A co „pěšáci“, ti mají smůlu?

--Jan Polák (diskuse) 26. 3. 2013, 23:30 (UTC)

Ahoj, i tobě moc opět díky za komentáře. Pokusil jsem se text dle nich upravit. Snad do lepší podoby. --Chmee2 (diskuse) 30. 3. 2013, 13:45 (UTC)