Diskuse:Travný (přírodní rezervace)
Přidat téma
- Docela jednoduché počty, kde je chyba? Celkem zde bylo zjištěno 35 druhů mekkýšů, z toho 33 druhů suchozemských plžů a 3 plži vodní.--Mirek256 11. 3. 2012, 06:41 (UTC)
Potíže[editovat zdroj]
Není to trochu přehnané, střelit tam dobrý článek bez jakékoliv recenze??? Když se podívám na úvod, tak "Účelem rezervace je hlavně „...ochrana fragmentů přirozených lesních porostů v komplexu bučin [...] v širokém rozpětí vegetačních stupňů od montánní olšiny po zakrslou bukovou smrčinu.“[1]" Té větě nerozumím, nedává vůbec smysl a na co jsou tam ty 3 tečky?? Odkdy je bika žlutavá karpatský endemit?--Don Pedro (diskuse) 14. 4. 2012, 20:36 (UTC)
- Dobrý den, mi ta věta celkem dává smysl, asi to chápu špatně. 3 tečky je běžná vynechávka, viz např. [1] nebo třeba [2] oddíl citace. K bice žlutavé - díky za upozornění, příště můžete upravit sám. Z [3] jsem to totiž špatně pochopil (resp. to tam je nejasně napsáno: Roste zde karpatský endemit kyčelnice žlaznatá (Dentaria glandulosa) či bika žlutavá (Luzula luzulina).). Článek už pár lidí četlo, předpokládal jsem tedy, že nikdo připomínky nemá. S pozdravem, --Podzemnik (diskuse) 14. 4. 2012, 22:16 (UTC)
Omlouvám se, jestli jsem to napsal příliš ostře. Jasně, to je nedorozumnění, bika žlutavá je sice v ČR převážně vázána na Karpaty, ale z hlediska celé Evropy to karpatský endemit není. Ale k té větě, především nedává smysl od "montánních olšin po bukové smrčiny". Patrně čerpáte ze zdroje s lesnickou terminologií, ale to je vedlejší. Co je to montánní olšina? v Beskydech azonální společenstvo v nivě u potoka nebo na prameništní mokřině. Takže aby ta věta dávala smysl, vyberte jako dolní hranici uvedeného rozsahu nějaké zonální společenstvo, tedy typ bučiny. Jak to v tom zdroji mají. Příklad: od dubových bučin po smrkové bučiny, to už dává smysl. Co se týče dobrých článků, nikdo není odborník přes všechno a je dobré to hodit k recenzi, aby se na to podívalo více lidí z různých oborů a vychytaly se jasně viditelné nepřesnosti. Je to užitečné. Není žádná ostuda se dopuštět přehmatů v oborech, které nejsou mou specializací, ale od toho jsme tady kolektiv a jsou tu recenze. V opačném případě se může jako dobrý člának dostat článek i s chybami, které sice laik neodhalí, ale u odborníků pak je wikipedie méně důvěryhodná. Je nutno to nepodceňovat. Zrovna dnes jsem se setkal, že mi odpověděli, že na wikipedii to tak píšou a pokud s tím nesouhlasím mám jim to tam opravit. šlo o brusnici borůvku a její výskyt a rozšíření. Ačkoliv nemám moc času, tak jsem to tam musel opravit.--Don Pedro (diskuse) 14. 4. 2012, 23:18 (UTC)
- Po mě se tu chtělo, abych do recenze nepsal "hloupé" body, nebo dokonce, abych body, které mohu sám zpracovat zpracoval a nepsal je do recenze. Tak já nevím co jsou pro někoho "hloupé" body, že. Navíc je pravda, že bych mohl tedy rovnou zapracovat 99% bodů. To podle mého názoru, ale není smysl recenze. Navíc já na to nemám čas. Vedení recenze je stejně náročné (možná i náročnější) než psaní kvalitního hesla. Takže kdyby se chtěl někdo věnovar recenzním bodům, tak tady jsou (ať to nepřijde vniveč).--Juandev (diskuse) 15. 4. 2012, 12:46 (UTC)
- @Don Pedro: upravil jsem dle Vašich pokynů. Ano, vím, k čemu jsou recenze, koneckonců se jim s různou intenzitou několik let věnuji. Vzhledem k tíživému nedostatku recenzentů mám za to, že ne každý článek musí recenzí projít před zařazením mezi Dobré články. Sám jsem tam v minulosti poměrně dost článků bez recenze zařadil - převážně od zkušených editorů, kteří už předtím napsali několik DČ a NČ. --Podzemnik (diskuse) 16. 4. 2012, 13:04 (UTC)
Já bych to nedělal, pokud se na to nepodívá víc lidí, tak bych tam žádnou nálepku dobrý článek nedával. Nic se nestane, když to zůstane dál jen normálním článkem. Dobrý článek, kde se najdou nápadné chyby, to je tak trochu medvědí služba. Juan se asi naštval, patrně oprávněně, protože pokud někdo takto kritizuje a nazývá recenzi hloupými body, tak to k naštvání je. Já taky nemám moc času, hlavně teď u vůbec.--Don Pedro (diskuse) 16. 4. 2012, 16:19 (UTC)
Otázka spolehlivosti zdrojů[editovat zdroj]
Kolega Wiki2sAd zpochybňuje některé citované zdroje. Protože ovšem není možno takhle jen smazat tvrzení s tím, že zdroj se mýlí, navíc přitom smazat jinou než citovanou referenci (a tím udělat bordel v odkazech na zdroje), prosím tímto, abychom nejprve spolehlivost zdrojů pořešili tady, a až si to vysvětlíme, tak to v článku přeformulovali. --Mmh (diskuse) 23. 9. 2012, 10:57 (UTC)
- Dobrý den, omlouvám se za potíže s citacemi. I když jsem to kontroloval, tak mi zřejmě vypadla část tagu. Teď ke zdroji. Přiložím část diskuze s panem Myslikovjanem z CHKO Beskydy:
- - Petr Jonák...publikovaná část rozsáhlé zprávy o Travném a ve stati "Ochrana" je zmínka o negativním působení skautů v chráněné oblasti. Už jsme o tom bavili, my to nezpochybňujeme, jakýkoliv zvýšený pohyb lidí všude v těchto územích není ideální. Na druhé straně, jak sám víš, tato záležitost má svůj vývoj - učinili jsme za skauty řadu opatření k minimalizaci negativních důsledků naší přítomnosti na a kolem chaty Barnošky a také se snažíme brigádami kompenzovat přírodě v jiných oblastech. Jsme skauti a jsme vstřícněji k přírodě laděni, než jiné skupiny obyvatelstva, její ochrana je jedním ze skautských zákonů. Má prosba zní: buď stať o skautech stáhnout, nebo rozšířením objektivizovat k pravdivější současné skutečnosti. Prosím, napiš, co se dá pro to udělat, ať nedochází k demotivaci dětí a můžeme je nadále kladně ovlivňovat ve vztahu k přírodě. Média, škola, nadnárodní korporace, politické strany a celková společenská atmosféra to za nás neudělají.
- - Tomáš Myslikovjan...příslušné dvě věty jsem v článku na wikipedii smazal. ...V plánu péče však už formulaci měnit nemůžu. Plán péče se připravoval v době počínající spolupráce se skauty, kdy ještě nebylo jasné, jakým směrem se bude využívání chaty a jejího bezprostředního okolí ubírat. V textu plánu péče jsou nastíněny možné problémy spojené s provozováním chaty v nejcennější části přírodní rezervace. Jsem rád, že jste se jako skauti k tomu postavili čelem a jednak upravili režim využívání chaty a jednak aktivně přiložili ruku k dílu.
- Myslím, že předchozí diskuze je vhodným argumentem, proč danou pasáž v článku smazat. Wiki2sAd (diskuse) 23. 9. 2012, 16:51 (UTC)
- Ta diskuze proběhla veřejně, v nějakém časopisu, webu CHKO, nebo jen tak mezi Vámi dvěma? Ten zdroj, zpochybňující v hesle napsané tvrzení (třeba zastaralé), musí být vložen stejně, tedy referencí a větou, která dokladuje stav nový. Tedy ne mazat, ale připsat ozdrojovanou větu, že je stav jiný. Nikdo Vás nechce pomlouvat.--Zákupák (diskuse) 23. 9. 2012, 17:05 (UTC)
Problém je, že ta diskuse vámi přednesená je typický primární zdroj, viz tučně zvýrazněnou větu v definici: WP:Věrohodné zdroje#Některé definice. Wikipedie potřebuje sekundární zdroj. Píše se o tom v nějaké seriózní publikaci nebo oficiálním webu? --egg 23. 9. 2012, 17:54 (UTC)
- Omlouvám se za pozdní reakci, ale mám práce nad hlavu. Diskuze proběhla osobně a přes e-mail přímo s autorem onoho zdroje. Nyní k tématu. Už jsem několik prací a publikací napsal a vím, jak se co cituje a jakou mají zdroje váhu. Pasáž ve zdroji, o kterou mi jde, je typickým nepodloženým názorem. Ano, názory se mohou citovat, pokud se nacházejí ve zdroji, ale pak se jedná o primární zdroj. Když už zde uvádíte příklad s primárními zdroji, tak ve stejné pasáži jako ona tučná věta se nachází věta jiná a to Obecně by články ve Wikipedii neměly záviset na primárních zdrojích, ale spíše na věrohodných sekundárních zdrojích, vyznačujících se opatrným využíváním materiálu z primárních zdrojů. Vyzdvihl bych slovo opatrným, protože v tomto případě se tomu nestalo. Abych to shrnul, kdybych někde v publikaci ocitoval zdroj, který se pouze domnívá (klasické může se stát, ale nemáme to podloženo), tak mi to recenzent omlátí o hlavu. Pokud by daná pasáž byla podložena měřením, studií, a podobně, tak neřeknu ani popel a nechám vše být. --Wiki2sAd (diskuse) 4. 10. 2012, 19:08 (UTC)