Diskuse:Teokracie

Přesnost

není pravdou, že u teokracie není oddělena světská a náboženská moc - to klidně být může - např. Írán má tyto složky do značné míry odděleny, pouze ty náboženské jsou silnější. Také nevím, jak si vyložit tvrzení, že základy fungování země jsou založeny na fundamentálním výkladu určité víry, podle mne se to takto říci nedá. --Cinik 21:32, 28. 11. 2007 (UTC)

Ne není oddělena, protože právě náboženská moc má hlavní slovo při fungování státu, i když třeba papírově oddělena je. Když například nejvyší duchovní řekne, že by ženy neměli už chodit ven nezahalená a že se to bude pokutovat, tak tento zákon platí a skutečně by ta dotyčná osoba měla velké problémy..

Ta druhá věta je tvoje subjektivní vnímaní. Tudíž pokud seženeš další lidi, kteří budou mít obdobný názor jako ty a budou si myslet, že náboženský stát může být založen na klidném,pohodovém a normálním civilizovaném výkladu víry ( i když ten stát je teokratický což nedává smysl) tak možná můžeš o tom NPOV uvažovat. Jinak tam nemá co dělat --Arsen 23:47, 28. 11. 2007 (UTC)

Pojem oddělený ale neznamená nikdy zcela oddělený. V mnoha evidentně neteokratických státech jsou ty složky propojeny taky. Jde o míru propojení, repsktive o podíl moci náboženské složky. Např. v Maďarsku seděli biskupové automaticky ještě před 60 lety v horní komoře parlametu a kníže primas měl význané pravomoci i z hlediska státních struktur. V Anglii seděli (a pokud vím, tak ještě sedí) biskupové automaticky ve Sněmovně lordů.

Pomineme-li fakt, že např. Vatikán je založen na normálním a civilizovaném výkladu víry, tak jsem rád, že jsem přesně pochopil, co jste měl na mysli. Vy jste chtěl patrně napsat fundamentalistickém (tj. extremistickém, rigidním či doslovném) výkladu víry, a napsal jste fundamentálním (základní, zásadní, hlavní). Ta věta tak jak je, nemá smysl. Napsána tak, jak jste ji chtěl napsat, je evidentně nepravdivá. --Cinik 05:22, 29. 11. 2007 (UTC)

Teokracie a klerikalismus

Obávám se, že v článku se mlčky zaměňuje teokracie s klerikální vládou. Pro tu totiž platí, že vládnou duchovní atd. - příklad: Slovenský štát za války. Teokracie je něco jiného, totiž zřízení, kde se veřejná moc chápe jako přímý výkonný nástroj samého Boha, kde zákony jsou zjevené atd. Zatímco klerikální státy bývají autoritativní a vyžadují věrnost osobě svého vůdce, teokracie se vyznačují spíš odmítáním lidské autority, nedůvěrou k lidské vládě, k soudům a podobně. Teokracií byl starý Izrael za Mojžíše, do jisté míry Egypt, husitský Tábor a možná některé misionářské osady v Jižní Americe. Také některé osady v USA začínaly jako teokracie, například Huttereři a pod. Dnes k tomu má blízko šíitský islám atd. a tak si to představují i některé ortodoxní skupiny v Izraeli.

--Sokoljan 19:05, 25. 3. 2008 (UTC)

Myslím, že nikdo nemá nic proti tomu, abyste to přepracoval, nicméně dovolím si trochu nesouhlasit. Podle mně je z technického hlediska hlavní rozdíl mezi klerikalismem a teokracií v tom, že v případě klasického klerikalismu má církev moc skrze duchovní, co se automaticky staví do čela nějaké klerikální strany. Čili církevní osoby jsou dosazovány do světských úřadů. Naproti tomu v teokracii tomu tak není, protože v mnoha ohledech vládnou "církevní" úřady. Samozřejmě filosofický popis je takový, jako říkáte Vy, ael to nic nemění na tom, že technicky mám pravdu i já. --Cinik 19:17, 25. 3. 2008 (UTC)

S tím zase, Ignáci, úplně nesouhlasím já – současný Írán má dost blízko k teokracii a tam duchovní sedí v ryze světských funkcích. Pro mne je podstatné, že pojem klerikalismus je spojován hlavně s katolickou církví (s určitými jejími konzervativními proudy), např. s islámem nebo s protestanty jsem ho nikdy spojovat neviděl. Naproti tomu teokracie je pojem daleko širší, může to být Savonarolova vláda ve Florencii, v jistém smyslu i Kalvínova Ženeva, ale i vláda volených chalífů v arabské říši. Jirka O. 19:23, 25. 3. 2008 (UTC)

Ano, ale hlavní moc snad má Rada duchovních, což mi jako světský orgán nepřipadá. Pokud vím, protestanté klerikalismus hlavně nikdy neměli. --Cinik 19:28, 25. 3. 2008 (UTC)

Hlavní moc má duchovní vůdce, který užívá titulu "Nejvyšší vůdce islámské revoluce" – je to nestandardní funkce, ale takových vůdců je i jinde ve světě dost. V podstatě je duchovní vůdce prezident, zatímco prezident je premiér (funkci premiéra v Íránu zrušili). Ve vládě samotné, v regionální správě atd. však zasedá velmi mnoho duchovních. Jirka O. 19:33, 25. 3. 2008 (UTC)

Přepsání

Heslo jsem přepsal, protože se hemžilo nepřesnostmi a anachronismy (například faraonský Egypt se těžko dá označit za stát). Snad se nic neztratilo. --Sokoljan 17. 12. 2008, 21:44 (UTC)

Proč není Egypt stát

Omlouvám se za tak možná primitivní otázku, studuji prvním rokem politologii, proč nebyl faraonský Egypt stát? Co to bylo?

Byla to říše, chápaná jako vlastnictví panovníka a jeho rodu. Státy v přesném slova smyslu jako instituce, řízené pravidly. začínají až v novověku. --Sokoljan (diskuse) 24. 3. 2016, 17:22 (CET)

@Sokoljan: V tomhle s vámi nesouhlasím. Egypt nebyl moderní stát - je anachronické vztahovat moderní kritéria se striktním smysl právě na starověk a středověk. --Wikipedista:BobM _d|p 23. 11. 2016, 13:24 (CET)

Vatikán a šaría

Má někdo zdroj pro označení Vatikánu a šaríi za teokracii? --Wikipedista:BobM _d|p 19. 9. 2012, 16:32 (UTC)

Odstranil jsem. --Wikipedista:BobM _d|p 27. 8. 2013, 09:30 (UTC)

Přesnost

Když už jsem u toho, článek se zdá nepřesný respektive vyžaduje vysvětlení v terminologii (viz Hierokracie)

• přesnost a ověřitelnost - doložit zdroje, upřesnit některá tvrzení
• POV - encyklopedičnost, dodržet wp:NPOV

Konkrétní tvrzení:

• je přesnější mluvit o hierokracii, pokud je moderní státní moc pod přímým vlivem duchovenstva či (křesťanského) kléru, hovoříme o klerikalismu - definovat pojmy (rozlišení klerikalismu od teokracie)
• Opakem teokracie je sekularismus, způsob vládnutí oprošťující se od náboženských autorit. - odlišení sekulárního státu není opak teokracie (lépe formulovat, není vůbec jasné co chce autor říci)_odstraněno
• Pojem teokracie poprvé použil starověký židovský historik Flavius Iosephus, který jím odlišil specifickou formu vlády v Izraeli - nebylo to spíše obráceně? Egypt a Starověký Řím za dominátu jistě byli teokraciemi
• třetí odstavec - zdroje,
• == Současný stav == - encyklopedičnost a POV
  • Poslední teokracie s božským panovníkem bylo Japonské císařství do roku 1946. - zdroj, zdá se v rozporu s další částí
  • Vláda v řadě jiných zemí však i dnes vykazuje jisté teokratické rysy, nejvýrazněji v islámských zemích, jež se řídí božským právem (šaría), například Írán či Saúdská Arábie. - určitě je sporné považovat šaríu za teokracii, doložit zdroji
  • Blízko k teokracii byla i vláda dalajlámů v Tibetu. - zdroj
  • V některých zemích je dodnes státní náboženství, jehož je panovník nejvyšším představitelem (Spojené království, Norsko, Švédsko), ve státě Izrael se do zákonů přebírají části rabínského práva - státní náboženství není teokracie
  • ty jako Vatikán nebo mnišský stát na poloostrově Athos v Řecku. - doložit --Wikipedista:BobM _d|p 23. 11. 2016, 13:21 (CET)