Diskuse:Sněhový hrad v Kemi
Přidat témaMám dva jazykové dotazy:
- Proč Kemijský? Nemělo by to být spíš Kemiský, nebo Kemský? Přiznám se, že přesně nevím, jak české adjektivum vytvořit. Takhle to ale vypadá, že se to místo jmenuje Kemie. Osobně bych se tomu radši vyhnul opisem v Kemi.
- Proč sněžný? Nemělo by to být sněhový? Znám sněžného muže, sněžný skútr, ale když je něco ze sněhu, tak je to obyčejně sněhové.
Jak jsem se tak koukal po Internetu, zdroje se různí, občas jsou nejspíš ovlivněné slovenštinou, která ale adjektiva tvoří jinak. Co používá nějaká relevantní literatura? --Miraceti ✉ 13:06, 6. 8. 2007 (UTC)
Jen bych dodal, že "Kemijský" jsem našel jen v dokumentu Severské listy - Pojdme se učit sámsky. Je také použito v článku Sámské jazyky, ovšem beze zdrojů. V severských listech je uvedené v názvu jednoho z laponských jazyků, vedle lulejské, pitejské, umejské, inarijské, skoltské, kildinské, akkalské a terské. Nevím, zda a odkud byly tyto názvy přebrány a jestli jsou vytvořeny správně. U adjektiv lulejský, pitejský a umejský jde o něco jiného, neboť jsou to odvozeniny švédských slov Luleå, Piteå a Umeå. Možná to má co do činění s tím, že v místním laponském jazyku se Luleå řekne Luleju. Nicméně inarijský je jiný případ. V sámských jazycích se v tomto místním jméně zřejmě žádné J nevyskytuje (mrkněte na Inari (obec). Navíc Inari a Kemi jsou finská slova nekončící na švédské Å. Když jsem se díval po Internetu, podstatně běžněji se používá adjektivum inarský, nikoli inarijský. Jako příkla můžou posloužit opět Severské listy: Skoltští Sámové – menšina mezi menšinou. Vážně si nejsem jistý, jestli Kemijský má nějaké opodstatnění, spíše se zdá, že nikoli. --Miraceti ✉ 07:26, 8. 8. 2007 (UTC)
- Jak už jsem psal na své diskusi:
Tak jsem napsal mail do poradny Ústavu pro jazyk český, a přišla následující odpověď:
- "Tvoření přídavných jmen v úzu silně kolísá, některá přídavná jména odvozená od jmen zeměpisných se v češtině prakticky nepoužívají - některé formy tedy mohou působit dost nepřirozeně. V případě dvouslabičných jmen zakončených na -i bychom dávali přednost zachovávání tohoto -i a přidávání "j": tj. "lahtijský", "porijský", "kemijský". V případě jmen zakončených na -ua považujeme za přijatelné jak varianty "ranujský", "rokujský", tak i "ranuaský", "rokuaský". V každém případě doporučujeme zvážit, zda není v konkrétních případech možné volit spíše opisné vyjádření."