Diskuse:Protektorát Čechy a Morava

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 5 lety od uživatele Kixx v tématu „politicke strany za protektorau

Sudetoněmecký landsmanšaft (SL) a Svaz vyhnanců (BdV) záměrně nepoužívá pro území zvané Böhmen českého označení „Čechy“, nýbrž v jazyce českém málo užívaného názvu „Bohemie“ (např. "v Bohemii a na Moravě" (v Čechách a na Moravě), "Protektorát Bohemie a Morava" (Protektorát Čechy a Morava) apod.). Důvodem je nepřesnost takovéhoto překladu (tj. Böhmen = Čechy), která má za následek u českého obyvatelstva chybnou interpretaci pojmu (R. Ascher, 2003, v: Jandl. H: (2003): Fakta sudetoněmecko-českých dějin, Bund der Vertriebenen, Landesverband Hessen e. V., Wiesbaden).

viz http://bruntal.net/image/200506291702_fakta02.jpg ve článku Hans Jandl: Fakta sudetoněmecko-českých dějin, URL: http://bruntal.net/view.php?cisloclanku=2005062903


ta mapka ukazuje geologicke slozeni a ne protektorat--Jvano 12:44, 6. 8. 2005 (UTC)

Kdo byl prosím vás v čele PROTEKTORÁTU ?

Měli jsme zde říšského protektora (von Neurath, Frank, Heydrich), ale i státního presidenta Hácha. --Kmenicka 28. 2. 2009, 14:28 (UTC)
Jen bych upřesnil, že Heydrich byl zastupujícím říšským protektorem. Frank se naopak protektorem nikdy nestal. Frank byl státním tajemníkem, de facto nejvyšší funkce v protektorátu hned po samotném protektorovi. Dalšími protektory byli Dalegue a Frick. --89.177.43.116 11. 6. 2013, 20:44 (UTC)
Daluege byl samozřejmě také zastupujícím říšským protektorem.--89.177.43.116 11. 6. 2013, 20:57 (UTC)

Větší státní znak Protektorátu Čechy a Morava - Naléhavé!!![editovat zdroj]

Špatná podoba stáního znaku
teď už správná :-)

Zdravím. Píši kvůli nové verzi souboru Většího státního znaku Protektorátu Čechy a Morava, která byla přidána 2009-03-16. Současná verze tohoto souboru - [1], je jednak nepřesná, klamná a hlavně historicky nemožná:

1). Kresby heraldických postav, ze kterých tato verze vychází, byly vytvořeny heraldikem Loudou někdy v 90. letech minulého století, při vytváření Velkého státního znaku České republiky, a je tedy nemožné, aby takto vypadal znak protektorátu.

2). Skutečný státní znak protektorátu jak dokládají tyto zdroje: [2] [3] [4] [5], byl vytvořen podle jiných kreseb, a zvláště pak u Moravské orlice bylo to šachování velice odlišné. Jak Český lev, tak Moravská orlice byly značně zesměšněni, aby tak byla zdůrazněna nadvláda Třetí říše na Čechy a Moravou.

3). Větší státní znak Protektorátu Čechy a Morava byl rovněž součástí vlajky tehdejšího prezidenta - [6][7]

Tato první verze je skutečná podoba Většího státního znaku Protektorátu Čechy a Morava - [8]

Tedy naléhavě prosím, aby někdo (kdo je aktivní na Commons) vrátil znak k původní verzi, která je jediná historicky správná. Za všechny Děkuji předem. --Márton CZ-HU 23. 3. 2009, 17:07 (UTC)

Polský kolega j_a1 již ráno kontaktoval autora, ten se nicméně ještě neozval. --Harold 23. 3. 2009, 17:19 (UTC)
Aha. Je dobře, že si toho všimlo více lidí. Doufejme, že se to rychle vyřeší, protože současný stav není možný. Zdravím --Márton CZ-HU 23. 3. 2009, 17:25 (UTC)
Kecám. :-) Ráno ano, ale už 17. března... Já jsem se jenom podíval na čas, datum jsem jaksi přehlédl. :-) --Harold 23. 3. 2009, 17:29 (UTC)
Upss. Tak myslím, že tohle bude trochu horší problém. Ten německý autor to pravděpodobně nechce pustit. --Márton CZ-HU 23. 3. 2009, 17:33 (UTC)
On na Commons asi v poslední době moc často není (viz příspěvky), takže to asi vrátím zpět se odkazem třeba na ty stránky senátu. --Harold 23. 3. 2009, 17:37 (UTC)
Opraveno. --Harold 23. 3. 2009, 17:45 (UTC)
Dík za rychlé vyřízení. --Márton CZ-HU 23. 3. 2009, 17:51 (UTC)

Doba trvání protektorátu[editovat zdroj]

Rád bych zde rozproudil debatu na téma, kdy vlastně skončil protektorát. Dosavadní vymezení území okupované od 15. března 1939 nacistickým Německem do jeho kapitulace 8.–9. května 1945 považuji totiž za nesprávné. To, že Německo vojensky kapitulovalo 8. května ve 23:01 neznamená, že současně zanikly i závislé státní útvary. Je zde ještě

  • hledisko politické - 5. května vypuklo pražské povstání jako vyvrcholení květnového povstání; a nikdo zřejmě nepochybuje o tom, že po tomto datu byla zcela iluzorní pravomoc jak protektorátní vlády, tak říšského protektora, i nad územím, které dosud nebylo osvobozeno spojeneckými vojsky. Řekl bych, že takto je konec protektorátu chápán i v naprosté většině české literatury a encyklopedií. Za německý pohled musím připomenout, že v prvních květnových dnech se státní ministr K. H. Frank a protektorátní vláda dohodli na zrušení protektorátu a vyhlášení Českomoravské republiky, kterou měl dosavadní předseda vlády (a současně představitel nové republiky) Bienert vyhlásit shodou okolností rovněž 5. května.
  • hledisko právní - v právním systému vítěze (ČSR, ČR) je konec tzv. doby nesvobody stanoven na 4. května a tím pádem i konec protektorátu, a současně obnovení svrchovanosti Československa ke dni 5. května (samozřejmě s ohledem na výše zmíněné politické skutečnosti).

Důvod proč nezměním datum rovnou je, že změnu je potřeba provést u všech článků, kde je konec protektorátu uveden k 8./.9.květnu (např. Emil Hácha) i u článků, kde v tomto ohledu nebyla dosud shoda (např. Pückler-Burghauss [zde] a [zde]) a zbytečně dochází revertům.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Honzula (diskusebloky) 26. 10. 2009, 08:55‎ (CE(S)T)

Vaše úvahy vypadají logicky, ale Wikipedie opravdu není místo pro vlastní úvahy. Je třeba vycházet z toho, co už bylo někde publikováno. --Packa 15. 1. 2012, 01:03 (UTC)

obrázek - "mapa"[editovat zdroj]

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Protektorat_Bohmen-Mahren.png

Díky za upozornění, ale můžete to opravit v článku sám (Editujte s odvahou). Na obrázku to ü mezitím někdo opravil. --Packa 15. 1. 2012, 01:03 (UTC)

Ilegálně?[editovat zdroj]

Neznamená ilegálně spíše "utajeně před oficiálními strukturami" než protiprávně? Není lepší používat češtinu - pokud ji autor ovládá?

Ne. Ilegálně = nezákonně / protiprávně. --Wikipedista:BobM d|p 18. 6. 2012, 05:45 (UTC)

Ilegálně = protiprávně. --194.213.41.2 18. 6. 2012, 06:27 (UTC)

Možná bychom se měli zamyslet nad tím, jestli byla okupace opravdu protiprávní, protože Hácha podepsal souhlas s okupací a "...klade osud českého národa a země s plnou důvěrou do rukou vůdce Německé říše.“ Toto jednání bylo protiprávní pouze proti Mnichovské dohodě, ale president Hácha souhlasil a tím se celá věc vyřešila. Navíc protektorát byl vyhlášen až 16. března. --Jindrazak (diskuse) 17. 4. 2013, 11:41 (UTC)

Pokud vím, tak podle soudobého ústavního pořádku mohl o takových věcech legálně rozhodnout jedině parlament. Prezident či ministr podpisem něčeho takového o vlastní újmě nanejvýš vyjádřil svůj osobní názor a intenci, ale nevytvořil tím právní skutečnost. --David Beneš (diskuse) 17. 4. 2013, 12:12 (UTC)
Háchova věta přesně zněla: Osud českého národa je položen do rukou říšského kancléře, kterou Hácha pronesl jako zdvořilostní frázi na úvod jednání. Němci si ji poté upravili do podoby později ochotně šířené komunistickou historiografií. Dokument s touto (již pozměněnou větou) poté Němci Háchovi předložili k podpisu jako prohlášení pro tisk, z právního hlediska nulitní. To, že Hácha souhlasil pod pohrůžkou vojenské likvidace českých zemí je známá věc. Kromě toho... ta srdeční slabost, která Háchu postihla byla odezvou na to, že se dozvěděl skutečný důvod jednání, obsazení českých zemí a nikoliv jednání o slovenské otázce jak předpokládal. Zdroje: Tomáš Pasák: Pod ochranou říše (od str. 19) a Pavel Maršálek: Pod ochranou hákového kříže (str. 15). --Kixx (diskuse) 17. 4. 2013, 12:15 (UTC)

Německá menšina v Brně[editovat zdroj]

Nemám nyní čas dohledávat přesné počty pro Brno-město. Bylo to rozhodně přes 10 000 osob. Dále žilo přímo v Brně mnoho Židů hovořících německy. --Zbrnajsem (diskuse) 5. 12. 2012, 12:17 (UTC)

Státní prezident[editovat zdroj]

Vysvětlení k revertu této editace – [9]. Není úplně přesné, že by označení státní prezident bylo „bez jákéhokoli právního podkladu“. Podle výnosu, kterým byl protektorát zřízen, neměla jeho hlava oficiální označení ([10]), ovšem protektorátní právo zavedlo název „státní president“. Srov. pouze příkladmo vládní nařízení č. 216/1939 Sb., jímž se zřizuje vládní vojsko Protektorátu Čechy a Morava ([11]), vládní nařízení č. 222/1939 Sb., jímž se mění zákon ze dne 30. března 1920, č. 252 Sb. z. a n., kterým se vydávají ustanovení o státní vlajce, státních znacích a státní pečeti ([12]), nebo vládní nařízení č. 47/1942 Sb., o snížení požitků státního presidenta ([13]). Nakonec on sám vydal „dekret státního presidenta“ ([14]) a podstatné je, že toto označení převzala i poválečná republika (srov. § 2 dekretu prezidenta republiky č. 17/1945 Sb., o Národním soudu – [15]). S ohledem na uvedené a na to, že jde o specifickou „hlavu autonomní správy“, bylo by asi na místě ponechat toto označení (jiné ostatně není) pro budoucí článek. --Vlout (diskuse) 26. 7. 2015, 20:26 (CEST)Odpovědět

politicke strany za protektorau[editovat zdroj]

mohl by nekdo pridat jake politicke strany byly za protektooratu povoleny a kolik mely clenu ? --2A00:1028:9198:E50E:ADF4:F8C2:8F62:303C 29. 5. 2018, 17:36 (CEST)Odpovědět

Za protektorátu byla povolena jediná politická strana Národní souručenství. Formálně se do N. s. přihlásilo přes 4 miliony mužů,[5] tedy přes 97% mužského obyvatelstva Protektorátu (Židům a ženám bylo členství zakázáno. Pavel.Boreš (diskuse) 30. 5. 2018, 08:42 (CEST)Odpovědět
Moravská nacionální sociální strana --Kixx (diskuse) 30. 5. 2018, 19:04 (CEST)Odpovědět