Diskuse:Pražské póly

Významnost tématu a kvalita článku

@Cerchov, Janek.rubes, Martin Urbanec, Railfort: Sledovat údaje o krajních bodech nějakého území je téměř tak běžné jako uvádět nejvyšší či nejnižší bod nějakého státu, kraje či obce. Máme tu například článek Krajní body Česka, který má ekvivalenty ve 4 dalších jazykových verzích Wikipedie, články či kategorie "extreme points" jsou standardně pro většinu významnějších zemí i na anglické Wikipedii a v Commons. Podobně jsou předmětem širokého zájmu i různě určené geografické středy Evropy, Čech, Česka, ale i jiných světadílů, zemí atd.

Článek Pražské póly z dosavadní praxe vybočuje nezvyklým užitím slova pól. Podrobné vysvětlování či obhajoba tohoto použití samozřejmě nepatří sem, ale do článku Pól, respektive do obecného článku, který by z rozcestníku Pól měl být odkazován. Samozřejmě by takový článek musel být založen na důvěryhodných zdrojích, které takový význam a takové použití slova „pól“ dokládají. Já jsem takové zdroje zběžným googlováním nenašel. Pokud použití tohoto slova v případě krajních bodů území Prahy má být nějakým novátorstvím či metaforou, pak by samozřejmě v encyklopedickém článku neměla chybět informace o tom, kdo a kdy s takovým nápadem přišel, jak a proč ho propagoval, jaké na to byly reakce atd. To vše samozřejmě opět založeno na důvěryhodných publikovaných zdrojích.

Totéž se týká i umístění těch mezníků. Z fotek a textu článku je zřejmé, že v nedávné době kdosi umístil na krajní body Prahy čtyři jakési patníky či mezníky. Z článku se nedozvíme kdo to byl, kdy to bylo, proč to dělal, kdy s takovým nápadem přišel, jak a s kým o tom jednal, jak se vypořádal s majiteli a správci pozemků a jak ti se k tomu stavěli. Zdroje a fakta naprosto žádné, krom fotografického "vlastního výzkumu". Člověk by řekl, že když už si někdo dal práci s vyjednáním a umístěním těch patníků, tak že svému dílu popřeje i nějakou publicitu, díky které ta akce může získat i encyklopedickou významnost pro Wikipedii. Paradoxně se mi však mimo Wikipedii nepodařilo najít ani jediný článek o těch patnících (pouze pár starších "výletových" článků, které si s tím pojmem "pólů Prahy" pohrávaly, ale bez jakékoliv zmínky o záměru jejich fyzického vyznačení). Wikipedie pro primární publicitu není vhodným médiem.

Co se týče zkrácených externích odkazů pro sdílení konkrétního pohledu na mapy.cz, obávám se, že nejsou trvalé, ale jsou funkční jen po omezenou dobu. Nemám to přesně otestováno, ale už vícekrát jsem se setkal s tím, že starší zkrácený odkaz už nefungoval. Pro uvádění souřadnic konkrétního bodu tady na Wikipedii máme standardní šablonu {{Souřadnice}}, která je pro podobné případy přímo určena. --ŠJů (diskuse) 29. 11. 2020, 04:18 (CET)

Čekal jsem, jestli ten článek někdo neošablonuje, nedělo se nic, tak jsem tam dal kategorii, aby nezůstal bez ní. Jiný podíl na tomto článku nemám a je mi celkem jedno jak skončí. Když už jste si ale dal práci s tím elaborátem, tak přidám zkušenost, že znám několik lidí, kteří absolvovali výlety na české "póly", kterým tak i říkali. Tím chci říct, že ten pojem nějakým způsobem v češtině žije. Tím jsem ale nechtěl hájit článek, jen obohatit diskusi.--Railfort (diskuse) 29. 11. 2020, 10:48 (CET)

Doplnil jsem k článku dvě „reference" – video z vytváření těchto patníků letos na podzim (Janek Rubeš v uvedeném videu dokonce na tento článek odkazuje) a potom článek na stránkách CAMPu. Nevím, zda je to dostatečné, ale alespoň něco. Pokud tento článek není encyklopedicky významný teď, brzy významnost určitě získá – toto vytvoření pólů určitě přitáhne pozornost médií. Je to sporné. Martin2035 (diskuse) 7. 12. 2020, 14:03 (CET) @ŠJů:

@Cerchov, Janek.rubes, Martin Urbanec, Railfort, Martin2035: Vzhledem k tomu, že akci organizoval a jámy vlastnoručně kopal ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, a tento ústav těm patníkům dělá propagaci přímo ze svého sídla, tak bych té akci (a sekundárně i těm "pólům") přiznal významnost přesto, že ty zdroje nejsou nezávislé - oficiální zdroje obvykle v praxi klademe na roveň nezávislým. Rovněž bylo doloženo, že články podobného typu v encyklopedii jsou (nejvyšší bod Prahy, krajní body Česka, krajní body Ruska, krajní body Bulharska, Nejvyšší bod v Paříži atd.). Šablonu "významnosti" jsem tedy odstranil. Díky zdrojům také už aspoň víme, kdo za těmi patníky a tou propagací těch pólů stojí, čili článek má nyní aspoň nějaký encyklopedický základ, přičemž přihlížím i k tomu, že oba aktéři jsou sami encyklopedicky významní natolik, že zde měli své samostatné články už před touto patníkovou akcí. Bylo by jistě zajímavé zjistit i to, jestli organizátoři nějak jednali s majiteli a správci pozemků, ale o tom ve zdrojích nic není, tudíž my jako Wikipedie nebudeme dělat vlastní výzkum a je to boj pana ředitele – vznikne-li kolem toho v budoucnu nějaká kontroverze, určitě by ji Wikipedie na základě zdrojů měla také podchytit. --ŠJů (diskuse) 7. 12. 2020, 17:21 (CET)

Ano, souhlasím. Už se to začíná objevovat i v jiných než „závislých" médiích, tak jsem přidal ještě referenci webu Expats.cz. Jestli organizátoři jednali s majiteli a správci pozemků mě také zajímá, určitě se to brzy z nějakého kanálu dozvíme. Hezký den. @ŠJů --Martin2035 (diskuse) 7. 12. 2020, 19:52 (CET)

Na Wikipedii se drží spousta blábolů, které se tam drží zuby nehty... Z poslední doby jsem nalezl například o osadě Jarov či o Vánocích, které vycházejí možná z přání autora, ale ne ze skutečnosti.

Výraz "pól" pak označuje obecně body krajních hodnot v rámci rozsahu či intervalu, i když se tento termín většinou nahrazuje specifičtějšími označeními v závislosti na kontextu. Nemusí mít vůbec povahu geometrickou. Například magnetické póly Země se nacházejí poblíž rotační osy, takže se často spolu ztotožňují a zaměňují. Nemají však jinak nic společného.. Póly mají i magnety, aniž by to byly rotující tělesa, Pravidelná koule má nekonečně mnoho os (které lze považovat jak za symetrály, tak za osy rotační). Avšak z faktického hlediska nemá žádné póly neboť povrch je všude konstantně identický, bez protihodnot vázaných na těleso samotné.

Pokud uvažujete vodorovnou a svislou osu třeba elipsy a průsečík označíte hodnotou nula, pak můžete horní, dolní, pravý i levý krajní body kružnice označit ve smyslu toho slova jako póly neboť mají vůči sobě opačné krajní hodnoty.. Tedy zápornou a kladnou hodnotu vzdálenosti od nulového středu - průsečíku os.

Z tohoto hlediska mi tedy označení "pól" přijde jako jednoslovné vhodnější než třeba "mys" protože označuje krajní body a nikoliv vždy třeba výběžky.

Neumím si představit, že by článek třeba o Taj Mahalu obsahoval odkaz na dokument o stavebním povolení či vyvlastňovací výměr. Takové informace do popisujících článků nepatří a nechápu, proč je požadujete. Pokud máte pochybnosti, stačí kontaktovat majitele či uživatele pozemku a optat se, nebo mailem autora článku. --88.103.231.132 7. 2. 2021, 04:54 (CET)