Diskuse:Povrchové napětí

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 3 lety od uživatele 2A02:810A:14C0:7662:494:454D:F8B7:87E1 v tématu „Pochybnost

Dík, Li-sungu, žes opravil ten matematický vstup. Ten článek momentálně překládám z němčiny a ještě nejsem zběhlý ve psaní vzorců. Byl bych rád, kdybys jej kdyžtak zkontroloval, až jej dopřeložím. Dík.

zpochybnuji uvedeny duvod pro vodorovnost hladiny rybnika. Duvodem je, ze pri vodorovne hladine ma voda nejmensi potencialni energii vztazeno ke gravitaci. I kdyby voda nemela zadne povrchove napeti, tak by to dopadlo stejne. V myslenkovem experimentu si staci predstavit, ze do rybnika nasypeme dokonale klouzave kulicky. Nebo si muzeme predstavit rybnik s nesmirne pozvolnym dnem. Kdyby nebylo gravitace, voda vytvori obri kouli s nejmensim povrchem. Vlivem gravitace se vsak rozlije do velike plochy, ktera ma vetsi povrch nez koule.

Hutor - 85.240.142.26 30. 6. 2013, 17:14 (UTC)


Zdravím, chtěl bych se zeptat, zda je logické/má smysl vytvořit článek s názem "Smáčení", který by pouze odkazoval na "Povrchové napětí", a prolinkovat jej s anglickým http://en.wikipedia.org/wiki/Wetting. Moc děkuji. Thiemel (diskuse) 28. 5. 2015, 12:29 (CEST)Odpovědět

Pochybnost[editovat zdroj]

Ahoj, nesouhlasím s odstavcem o údajné "chybné interpretaci" povrchového napětí. Je k tomu nějaký zdroj (např. na anglické verzi stránky takový odstavec není)? Konkrétně nesouhlasím s tím, že by síla způsobená povrchovým napětím byla tečná k povrchu rozhraní - naopak, je na něj kolmá a její velikost je úměrná střední křivosti rozhraní v příslušném bodě. Tečná síla odpovídá modelu elastické membrány, která se sice také lokálně snaží minimalizovat povrch, ale jiným mechanismem. Vazebné síly tam působí mezi stále stejnými "sousedními" částicemi, které vymizí po smrštění do rovnovážného stavu - toto se např. u mýdlové bubliny (ignorujeme-li tlak vzduchu vevnitř) nemůže stát - smršťování probíhá až do finální kulové kapky a na povrchu rozhodně nejsou po celou dobu smršťování stále ty stejné částice. Odpudivé síly jsou ok. Dále pak je velmi podezřelé tvrzení o tom, že hustota na povrchu kapaliny je menší než uvnitř. Proč by tomu tak bylo? 2A02:810A:14C0:7662:494:454D:F8B7:87E1 8. 10. 2020, 00:22 (CEST)Odpovědět