Diskuse:Norské moře

Článek byl 24. 10. 2009 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 6. 12. 2009 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek týdne

Tento článek byl v 31. týdnu 2009 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

prosím o objasnění hranic Atlantského a Severního ledového oceánu. Na en a de wiki je 5azeno do Atlantiku. Existuje nějaký zdroj, podle kterého je nově Norské moře řazeno do Severního ledového oceánu? Mircea 14:45, 4. 6. 2007 (UTC)

Stačí toto? --Chmee2 14:54, 4. 6. 2007 (UTC)

no právě na tom obrázku je také v Atlantiku, v článku však je uvedeno že je nově zařazen do Severního ledového oceánu, ale nevím na čem se tato informace zakládá... Mircea 16:15, 4. 6. 2007 (UTC)

Severoatlantský mořský proud

Nejedná se čistě náhodou o Golfský proud? --MiroslavJosef 20. 6. 2009, 05:51 (UTC)

Severoatlantský proud je správně. Lepší by bylo možná psát systém Severoatlantského proudu. Systém Severoatlantského proudu zahrnuje další mořské proudy (Irmingerův, Norský atd.). Golfský proud přechází v Severoatlantský proud na 40° s.š. (ISBN 80-200-0313-4) -xfi- ☤ 20. 6. 2009, 06:23 (UTC)

Děkan za podrobné vysvětlení, zdravím --MiroslavJosef 20. 6. 2009, 06:47 (UTC)

Reference

Proč se s překladem nepřevzali i reference? --Chmee2 27. 6. 2009, 14:30 (UTC)

To udělám, ale dá to práci, Němci to trošku pokazili, nedá se podle nich vyhledávat. Mají je dobře, ale jaksi špatně napsané ISBN (špatný formát) a z 90% jsou z knih.--Mirek256 27. 6. 2009, 14:33 (UTC)

Poznámky svajcra

• Po Tau ceti další útok na zlatou hvězdu? Vypadá to komlexně a rozsáhle! Takže se ptám...
• Vyřešeno teplá voda a vysokou salinitou se zde ochlazuje - co to znamená? --Svajcr 27. 6. 2009, 16:51 (UTC)

logicky bych tipoval, že teplá voda s vysokou salanitou, asi překlep --Chmee2 27. 6. 2009, 17:05 (UTC)

• Kapitola: Plankton a živočichové žijící na dně moře

Píše se v ní, že plankton je důležitý, ale nepíše se už proč a pro co je důležitý. Pochopil jsem, že je asi důležitý pro ryby - tj. potravinářský průmysl... a pak také pro ekosystém. Nebo ne? Nemělo by to být řečeno hned zkraje?

• Nejproduktivnější tvorové v oblasti zooplanktonu

co je oblast zooplanktonu??? Co produkují nejvíce ze všech?

nahrazeno Nejvíce biomasy ze zooplanktonu vyprodukují klanonožci Calanus finmarchinus a Calanus hyperboreus

• Když jsou ...Nejdůležitější druhy v Norském moři tvoří druhy Meganyctiphanes norvegica, Thyssanoessa inermis a Thyssanoessa longicaudata.

Když jsou Nejdůležitější v Norském moři, stálo by pro laika napsat alespoň, co to je za druh, jestli ryba nebo hlavonožec... A nejen latinsky - nelatiník tomu nerozumí.

Nejdůležitějšími druhy krilu v Norském moři tvoří druhy Meganyctiphanes norvegica, Thyssanoessa inermis a Thyssanoessa longicaudatami. U prvního jsem český název našel světélkovec atlantský, ten zde asi moc nepomůže, u dalších druhů krilu ne.

• Z živočichů žijících na dně moře hrají důležitou roli u souostroví Špicberky a na euroasijském kontinentálním u Barentsova moře šelfu chladnovodní v potravě ryb krevety, především pro tresky.

Divoká věta, který rozumí snad jenom němec.

nahrazeno Z živočichů žijících na dně moře hrají důležitou roli u souostroví Špicberky a na euroasijském kontinentálním šelfu Barentsova moře v potravě ryb chladnovodní krevety

• Protikladu k historickému lovu velryb je zde konzumováno maso velryb, místo velrybího tuku v minulosti. divoká věta, které nerozumím.

Zatím vše...--Svajcr 29. 6. 2009, 20:54 (UTC) nahrazeno V dřívějších dobách se velryby zpracovávaly na rybí tuk, v současnosti se konzumuji velrybí maso--Mirek256 30. 6. 2009, 13:30 (UTC)

• Zkuste něco udělat s větou: Vír přitahuje též tresky, které ve živí malými zvířaty, které vír přitahuje, a z tohoto důvodu se k malstromu přibližují i rybářské lodě.

Navrhuji něco v tomto smyslu:
Vír vcucává malé živočichy, za kterými se stahují tresky, a ty zase loví rybáři v rybářských lodích... :-))) pěkně popořádku... --Svajcr 30. 6. 2009, 19:46 (UTC)

nahrazeno Vír přitahuje malá mořská zvířata, za kterými se stahují tresky, které se jimi živí, za nimi zas k malstromu připlouvají rybářské lodě.

PS: Obdivuji Vaši odvahu překládat všechny ty potvory a zířata, názvy atakdále!!!--Svajcr 30. 6. 2009, 19:46 (UTC)

To není odvaha, to je jednoduché...návod *[[1]], jinak bych to nepřišel, a snad mají pravdu, a s tamtou větou máte asi pravdu, podívám se.--Mirek256 30. 6. 2009, 20:03 (UTC)

Můj názor

1. co mě udivilo je malý počet refů ne De wiki jich má daleko víc, dále bych navrhoval ho ještě kapánek rozšířit, (na en wiki sice má jen 5 kib ale na de odkud je přejatej a je NČ je 69 má kb) jestli s tím někdo nesouhlasí ať to sem prosím napíše --El Barto 27. 6. 2009, 17:53 (UTC)

Na německé wiki má článek 61 082 bajtů, na en lepším pahýlem s 5 538 bajty, u nás již má 49 802 bajtů, když budeme přesní, nepřeložil jsem dvě věty, a reference dodám z de jak jsem již napsal, co je spíš problém, to je má čeština, vynechávání slov atd. -:)))--Mirek256 27. 6. 2009, 18:09 (UTC)

Minirecenze

Pročetl jsem si úvod a část "Kraken a malstróm". Úvod se mi líbí, na sekci o Krakenovi se mi nelíbí pár detailů.

• Co je to malstróm? Slovy Filipa Marlowa: "Tím, co nevím o mořích by se dala popsat celá knihovna." Absolutně vám tam chybí alespoň základní vysvětlení, co to je. Úryvek z knihy je sice hezký, ale mě, jako absolutně neznalého čtenáře to pouze mystifikuje
• U krakena by se hodilo víc ho popsat. Popisujete ho pouze letmo, jako by ho všichni viděli...
• Jak se skloňuje jméno kraken? Neměl by to být popis krakena, místo popis krakenu? U tankeru bych to pochopil, ale kraken je snad životný. Sice ho nikdo nikdy neviděl, ale můžete si říct "Kraken, vidím Krakena".--Slfi 28. 6. 2009, 20:51 (UTC)

Skloňování krakena jsem opravil, o malsromu jsme doplnit odstavec - jaksi mi dělalo problém jej přeložit. Kraken má na wikipedii docela hezký článek, takže by byl popis asi duplicitní. A opravdu krakena nikdo neviděl, je z říše legend a pohádek.--Mirek256 29. 6. 2009, 13:10 (UTC)

Čeština

(Doufám, že můžu tykat) Mirku, ptal ses na češtinu, dal jsem text do wordu a chyby mi to ukázalo jen v cizích slovech (pokud nepočítám překlepy) takže podle mě už to aspoň DČ být může --El Barto 29. 6. 2009, 15:12 (UTC)

Moc děkuji a tykat mi klidně můžeš. Ale ještě článek není hotový. A bude snad koncem týdne.--Mirek256 29. 6. 2009, 16:19 (UTC)

Připomínky

• Před zhruba 8 tisíci lety došlo v Norském moři k obrovskému sesuvu – sesuv Storegga, který měl za následek vlnu tsunami na pobřeží Norského a Severního moře. - nelíbí se mi tam 2x sesuv hnedka za sebou, nějak bych upravil opraveno
• na NČ počeštit obrázky to já neumím
• který tvoří 61. rovnoběžka, a poledník 0°53′ západní délky. Tato linie tvoří hranici s otevřeným severním Atlantikem. Odtud tvoří hranici až k Norskému pobřeží 61. rovnoběžka. Jihovýchodní hranici tvoří norské pobřeží od 61. rovnoběžky po Nordkapp. - 3x po sobě 61. rovnoběžka. Na zváženou, nestálo by to nějak upravit? zde jsem na nic nepřišel, aby věta dávala smysl
• obsah 2408 milióny km³ - obsah v kilometrech krychlových? zvláštní to mohl opravit sám -

mohl, ale netušil jsem, jestli tam nechceš mít objem a tedy km krychlové a nebo jestli to má být skutečně obsah (pač před tím tam máš už plochu a pak bych nechápal, proč je tam 2x ten samý údaj)

• evropská kontinentální deska s Norskem a severoamerická kontinentální deska s Grónskem začaly pohybovat směrem od sebe - možný by stálo za to zkusit najít rychlost, jak rychle se od sebe pohybovaly no, já asi těžko, je to překlad z de wiki, přeci jen zas tak přístup k literatuře nemám.
• Z části jej vytvořily velké sesuvy, z nichž sesuv Storega před 8000 lety byl příčinou gigantické vlny tsunami na pobřeží Severního moře. V oblasti kontinentálního svahu se nachází bohatá loviště ryb a korálové útesy. - ta poslední věta mi do toho nějak neštimuje, odstavec před tím jen geologie, teďka taky a poslední uplně jakoby mimo téma
• Velké, mnoho kilometrů vysoké ledovce se sunuly především v Norsku do moře a vytvořily hluboká údolí a fjordy. - velké a vysoké mi přijde opisné pro mládežnickou knížku, napsal bych prostě mohutné. A ledovce bych specifikoval jaký typ to byl, kontinentální, horský atd. ať to má odobrnou informaci. to je opravil
• jednou se používají metry, po druhé km. Ujednotil bych, buď oboje krátce a nebo oboje dlouze. Zde pokud vím, vzdálenosti se obvykle udávají v km, a hloubka moře v metrech.
• Materiál, který ledovce před sebou nahrnuly do moře, zvětšil kontinentální šelf před pobřežím a rozšířil oblast mezi kontinentálním svahem a pevninou. - ten materiál se nazývá till. Nahradil bych tedy slovo materiál správným označením a nebo to tam nějak jinak zakomponoval. Zde nevím, till nikdo asi neví co je, zdá se mi to příliš odborné
• Velice zřetelné je to u norského pobřeží mezi souostrovím Lofoty a Halter Hank. - jak zřetelné, okem, mapou, sonarem? Upřesnil bych, takto byh čekal, že když tam pojedu, že něco uvidím. opraveno
• V některých příkopech jsou silné proudy - upřesnit jaké proudy. Mohou být turbulentní, mořské (elektrické :) ) atd.opraveno
• Hydrologie - ty 4 proudy, dva mají popsanou salanitu, dva ne, doplnil bych všude, ať si čtenář může udělat kompletní obrázek. Pokud to možné nebude, tak OK :) nemám zdroje, je to překlad
• vysokou salinitu 34,3 - myslím si, že se to uvádí v promile nejčastěji, tady je jen bezrozměrné číslo. Pročpak? opraveno
• Voda v příkopu má salinitu 34 až 35,2 - to saméopraveno
• Dlouhodobá měření v 50 metrové hloubce u doložily teplotu 11,3 stupňů - uteklo kde, je tam u a pak nic opraveno
• Salinita leží mezi 34,3 až 34,6. - opět jednotky (?) opraveno
• Podíl, která tato voda zabírá na povrchu moře, závisí na síle Východoislandského proudu, která zas závisí na severoatlantické oscilaci, - nešlo by tam dát něco jiného? čeština je bohatý jazyk :) opraveno
• Na rozdíl od okolních moří má Norské moře v hlubinách vysoký obsah živin, ale nízký obsah kyslíku a stop po činnosti člověka. Je tímto jednou z nejstarších vod z okolních moří. - nechápu, jak tyhle dvě věty spolu souvisí - opraveno, zde trošku špatný překlad

stále nechápu, jak ty dvě věty spolu souvisí. To, že má voda někde hodně živin a nízké množství kyslíku a málo stop po činnosti člověka nelze takto spojit s Je tímto jednou z nejstarších vod z okolních moří. Jak to souvisí se živinama? Chápal bych, kdyby tam bylo něco ve smyslu: Ná základě měření obsahu kyslíku a znečištění vod člověkem se dá předpokládat, že tato voda patří k nejstarším vodám v těchto končinách (ale pak to chce vysvětlit, co takové stáří vody znamená :) dle mého, ale je možné, že to třeba jen nechápu já a dělám tady zbytečné čeřiny :) Ale fakt mi to zatím není jasné, co to má přesně vyjadřovat a proč jsou spojené živiny s kyslíkem a člověkem a jako výsledek mi vychází stáří... --Chmee2 11. 7. 2009, 09:28 (UTC)

Stáří vody je zde myšleno, že stejná se nachází x-let na jednou místě. Toto jinak už nevím jak jinak přeložit. Na německé wiki je věta takto „Im Vergleich zu den umliegenden Meeren und deren Tiefwassergebieten weist das Europäische Nordmeer in den Tiefen den höchsten Anteil an Nährstoffen, aber den niedrigsten an Sauerstoff und menschlich erzeugten Spuren auf, so dass das Nordmeertiefenwasser das älteste der Gegend ist.“ jestli to jde přeložit lépe, tak prosím, spíš je to tam takové konstatování faktu,

• V severní části Norského moře probíhá izoterma 10 stupňů - jakých stupňů? opraveno
• Po jarním kvetení tvoří druh mořské řasy Phaecocystis pouchetti nejvýznamnější druh. - druh druh, co s tím? To první bych prostě smazal. opraveno
• Larvy ryb stoupají k povrchu moře a jsou pobřežními proudy přenášeny směrem k severu. - všech ryb a nebo jen těch sleďů? opraveno
• Přestože treska ztratila s vymizením sledě potravního konkurenta, zvýšení teploty moře v 80. letech 20. století vedlo k jejímu zmizení z Norského moře. Za prvé změnou životního prostředí se snížila produkce zooplanktonu, za druhé se znovu vyskytovaly mladé populace sleďů, které mladým populacím huňáčka severního sežraly všechen zooplankton a toto vedlo ke zkolabování populace huňáčka. - tady se to trošku míchá dohromady. Začátek píše o treskách a najednou jsou tam huňáčci, chce to sepsat tak, ať je furt jasné čeho se to týká opraveno
• Ve stejné době rostly větší exempláře tak rychle, že veškerá starší populace padla za oběť rybolovu. - jaké exempláře, čeho? Sleďů? :) opraveno
• tresky obecné zůstaly příliš malé, aby mohly nahradit huňáčka severního - v čem ho nahradit? opraveno
• Norsko-arktický lov tresky obecné je rozšířen v Barentsově moři a ve vodách okolo souostroví Špicberky. - tohle působí na první pohled, že lidi loví tresku jenom tam, až po přemýšlení mi asi došlo, že tresky tam loví. A nebo mi to došlo špatně? Tím pádem mi pak na to zvláštně navazuje ta další část.opraveno, zas trošku zle přeloženo
• Plejtváci jsou po staletích lovu na větší druhy velryb s převahou nejpočetnějším druhem velryb v Norském moři. - češtinářsky to nechápu opraveno
• Velice důležitou roli hrálo velrybářství. Angličan Stephen Bennet začal na Medvědím ostrově decimovat velká stáda mrože ledního. - mrož se řadí do odvětví verlybářství? Jestli ne, tak nechápu logickou spojitost. Pokud ano, tak se omlouvám za zbytečnou připomínku. Zde je to myšleno tam, že velryby a mrož lovili stejní lidé, velrybáři
• častokrát jsou tam za sebou dvě mezery, projít a promazat jen na jednu. Něco jsem udělal, ale asi ne všechno.snažil se opravit

Uff, je to fakt pěkný, ale dlouuuhý :) Takže zatím takto. S pozdravem --Chmee2 10. 7. 2009, 19:40 (UTC)

Zdroj jsem doplnil, druhý jaksi ne, že Norské moře (a Lofoty je jedním nejdůležitějších lovišť ryb je celý článek, a myslím se to učí i ve škole

• Spojené království - má být opravdu uvedeno mezi státy v infoboxu?, podle zde uvedeného vymezení se nachází jihozápadní roh Norského moře asi 30 km severovýchodně od pobřeží Shetland (UK)
• Přítoky o kterých je na cs wiki článek jsem doplnil (do článku by byla dobrá tabulka největších podle průtoku a povodí)
• Chybí info o ostrovech (příp. tabulka největších)

Mircea 16. 7. 2009, 09:56 (UTC)

Spojené království jsem již jaksi koupil, klidně jej odstraním, ale asi teritoriální vody Velké Británie do Norského moře zasahují. Jinak jsem jsi stačil všimnout, že tak velké infoboxy o mořích nemá žádná jiná wikipedie. S ostrovy u Norského moře asi nebude tak jednoduché, Západní Špicberk, Island jaksi do Norského moře patří jen zčásti, ostrovy které jsou celé v Norském moři, budou jen při pobřeží Norska. Takže je takové sporné.--Mirek256 16. 7. 2009, 10:34 (UTC)

1. doplnění: Lofoty, Vesterály a u pobřeží další - těch ostrovů je tam dost a ty co jsou na hranicích Norského moře by se uvedli s příslušnou poznámkou 2. to UK bych odstranil (terit. vody bych nepočítal, podstatné je pobřeží) 3. založil bych článek o malstrómu a přesunul tam citáty týkající se malstrómu. Mircea 21. 7. 2009, 16:09 (UTC)

Připomínky po nominaci

• "V severní části Norského moře probíhá izoterma 10 stupňů Celsia, jižně má nejteplejší letní měsíc průměrnou teplotu 10 stupňů Celsia a často bývá považován za jižní hranici Arktidy." Není to divné, že deset stupňů je na severu i na jihu? V jakém období izoterma na severu probíhá?
• "je místem vzniku tlakových níží, islandské tlakové níže, zčásti zde vznikají tlakové níže se závažnými následky na pobřeží severozápadní Evropy" - sloh - pořád se tam opakuje ta tlaková níže, a není to úplně srozumitelné: vzniká tam jenom islandská t.n. nebo i jiné tlakové níže?
• "Oba zmíněné druhy klanonožců, jak již bylo řečeno, stojí na počátku potravního řetězce" - to asi není úplně pravda, na počátku potravního řetězce stojí fytoplankton, zatímco zooplankton je až na druhé pozici.--Ioannes Pragensis 6. 12. 2009, 09:25 (UTC)

Dík za připomínky, věty jsem se snažil upravit, snad již bude vše ok. --Mirek256 6. 12. 2009, 09:54 (UTC)

• Ještě by chtělo se zamyslet nad obrázky, mám pocit, že se skoro všechny tlačí doprava a skoro všechny jsou stejně široké, což působí jednotvárně (hrát si s parametry left a upright).--Ioannes Pragensis 6. 12. 2009, 23:26 (UTC)

S obrázky si ještě pohraji, jen musí být nálada, snad článek nebude horší.--Mirek256 8. 12. 2009, 15:13 (UTC)