Diskuse:Migréna
Přidat téma
myslím, že dihydroergotamin má serotonergní učinek a ne astiserotonergní, jak je uvede v članku, pak by nezpůsobil vasokonstrikci, ale dilataci, u migrény nežádoucí-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 109.238.210.164 (diskuse)
Externí odkazy či reference byly změněny (srpen 2018)[editovat zdroj]
Dobrý den,
právě jsem se pokusil opravit 1 externí odkazy či reference na stránce Migréna. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:
- Přidán odkaz na https://web.archive.org/web/20100331095113/http://www.i-h-s.org/upload/ct_clas/ihc_II_main_no_print.pdf do http://www.i-h-s.org/upload/ct_clas/ihc_II_main_no_print.pdf
- Přidán tag
{{dead link}}k http://openurl.ingenta.com/content?genre=article&issn=1081-1206&volume=91&issue=3&spage=233&epage=241
. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.
Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 31. 8. 2018, 12:13 (CEST)
WPQ[editovat zdroj]
Flukeman[editovat zdroj]
V anglickém originále jako Good Article, ale v české podobě má k statutu DČ ještě dost daleko. Asi jako největší slabinu zatím vidím množství červených odkazů na velmi odborné termíny, které čtenář potřebuje k pochopení textu. Proto bude potřeba udělat dalších X článků, jež mohou čtenáři vysvětlit pojmy jako je aura, prodrom, scintilační skotom, šířící se kortikální deprese, histaminovou cefalalgie, tenzní bolest hlavy, sporadická hemiplegická migréna, atd atd.
- řazení kapitol neodpovídá standardům pro medicínské články (nutno přeházet)
- šablony citací jsou v angličtině, měly by být v češtině
- v prvé řadě lepší definice do úvodu. Migréna je nosologická jednotka tuším. Jedná se o nemoc člověka pouze. Navrhuji najít nějaké lékařské skripta, či učebnici a definici vylepšit.
- bolest hlavy jako taková je symptom celé řady nemocí člověka a je nutno v článku oddělit symptom bolesti hlavy od pojmu migréna a to hned v úvodu
- dále bude potřeba odlišit od sebe „příznak“ (tedy klinický příznak jakožto vnější příznak pozorovatelný – zvracení, motorické poruchy apod. od symptomů (tedy subjektivní pocit pacienta – bolest, nevolnost, svrbění, ušní a oční poruchy)
- místo věty: „Má se za to, že migrény vznikají v důsledku kombinace environmentálních a genetických faktorů“ by se hodilo začít, že přesná příčina a ani jejich mechanismus není zcela znám. A pak navázat na zmiňované. Nebudeme čtenářům něco podsouvat.
- rozhodně bych v úvodu zmínil spouštěcí faktory o kterých je v článku později řeč.
- A co ten obrázek v úvodu? Ve mně například evokuje jakési umění, ženu v depresi, smutek, ale vůbec ne bolest hlavy. Je to medicínský článek, tak proč proboha toto? Je jasné, že u takovýchto abstraktních nemocí, kde chybí vnější příznaky, je použití pacientů do obrázků dost nevhodné. Jaký obrázek byste dali třeba ke schizofrenii a nebo maniodepresivní poruše? Co třeba to schéma z mozkem, není to lepší na úvodní obrázek?
- v první větě kapitoly Fáze bolesti je uvedeno že „Bolest hlavy je typicky jednostranná“ a pak se píše, že více než „Ve více než 40 % případů však může být bolest oboustranná a často spojená s bolestmi krku“ - možná bych změnil (i jinde v textu) a nahradil slovo „typicky“ slůvkem většinou či převážně, častěji apod.
- kapitolu „Genetika“ by měla být spíše Genetická podstata vzniku migrén či dědičnost , nebo tak něco
- v podkapitole Spouštěcí faktory je přehnaná pozornost věnována potravinám a environmetálním faktorům, u nichž nebyl v podstatě prokázán žádný velký vliv. Naopak zcela chybí zmínka o vlivu stresu, psychického (oběti kriminálních činů, psychický otřes, oběti havárií a katastrof, váleční veteráni apod) nebo fyzického traumatu (úrazy hlavy). Ale to spíše patří do rizikových faktorů u patofyziologie.
- kapitola Diagnostika: vůbec není jasné, jak se vlastně diagnostikuje. Je to na základě dotazníku, který je dán pacientovi a lékař jej vyhodnotí dle uvedených kritérií? Jak to chodí vlastně v praxi?
- kapitola Prevence – není to spíše prevence migrenózních záchvatů než prevence nemoci jako takové- a tedy se jedná spíše o léčbu?
- kapitola Léčba_do jaké skupiny léčiv patří triptany a ergotaminy? Nejsou to také analgetika? Spíše se NSAID a triptany a ergotaminy liší v chemickém složení a mechanismu účinku ne? Celkově se mi zdá kapitola Léčba zmatečná a nevyvážená. A co jiné formy léčby než farmakologická pomocí analgetik?
toliko pár mých postřehů.--Flukeman (diskuse) 25. 12. 2018, 23:07 (CET)
- Díky moc za seznam připomínek. Pokusím se tedy průběžně na jednotlivé body koukat a posouvat tak článek směrem k DČ; ale vidím že to nebude úplně rychlá cesta :-) --Mimars (diskuse) 31. 12. 2018, 20:01 (CET)