Diskuse:Masaryková

Zásadně neslučovat - je to naprosto nesystematické a zpátečnické řešení, které jen ztíží a znepříjemní práci uživatelům, o přebírání a zpracovávání dat dále ani nemluvě. Navíc nebyl předložen jediný relevantní argument pro sloučení. (související diskuse)
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 11. 9. 2008, 14:28 (UTC)

Sloučit - máme tu asi 98 % rozcestníků příjmení s názvem v mužském tvaru ve kterých jsou uvedeny i ženské tvary příjmení. Pro mě je nesystemetické že většina je udělána tak a pár vyjímek jinak. Mělo by se postupovat jednotně. Ale pokud někdo všechny ostatní předělá do obou samostaných tvarů nebráním se tomu. Jinak nevím o jakém ztížení práce Danny B. píše, já myslím že uživatelé jsou natolik inteligentní že poznají kdo je muž a kdo žena. --Jowe 11. 9. 2008, 14:46 (UTC)

Asi nikdo z nás nepochybuje o tom, že příjmení Masaryk je z historických příčin zvláští a svým způsobem i dost jedinečné - já bych to v tomto případě neslučoval. U příjmení typu Novák, Novotný, Dvořák, Kopecký by zase slučování přineslo nepraktickou práci s přespříliš dlouhým seznamem. Samostatný rozcestník pro ženskou variantu má smysl jen pokud bude těch osob tři a více - například u příjmení Fuchs je nyní hnedle pět žen - tam by o této variantě šlo uvažovat ** Nic se nemá přehánět ** Zdravím vespolek --MiroslavJosef 11. 9. 2008, 14:53 (UTC)

Samozřejmě, že je naprosto nesmyslné argumentovat tím, že jestliže něco zatím ještě neexistuje, tak se to, co zatím už bylo vytvořeno, má zrušit. To že něco zatím není, by naopak mělo ponoukat k tomu, aby se to udělalo. Těch 98 % je číslo naprosto vycucané z prstu. Je-li jich 362, jak je tvrzeno na mé diskusní stránce, tak 4 ryze ženské a těch pět mnou náhodně vybraných ryze mužských je už více než 2 %. Nesymetrické je právě to, že několik rozcestníků obsahuje obojí. Pokud se nebráníte předělání, proč tedy tak zarputile prosazujete sloučení? Články o příjmení jsem tu začal ve velkém dělat já a od počátku párově. Navíc jsem si na ně sehnal i důležitý zdroj informací. Posléze se jim začal ve větší míře věnovat kolega Miroslav Josef. Kolik těch rozcestníků jste udělal vy? Pomíjím to, že opět zcela irelevantně argumentujete něčím, co s tím nemá co dělat, ačkoliv jsem vám to už vysvětlil, že to není podstatou.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 11. 9. 2008, 15:06 (UTC)

... je ještě doplním - na toto téma zde probíhala poměrně rozsáhlá diskuse úplně jinde, není to vůbec nové téma - můj osobní názor IMHO je ten, že muži a ženy (pokud to lze) patří k sobě - už jenom proto, aby se v tom orientoval i cizinec, který o slovanském přechylování ženským jmen nemá ani ponětí (ale má to i své didaktické důvody) a dále také proto, že se zde dají zachytit v jednom článku rodinné vztahy mezi muži a ženami pocházejícími z téže rodiny ** --MiroslavJosef 11. 9. 2008, 15:14 (UTC)

K vztahům v rámci jedné rodiny slouží články s názvy dané rodiny, např. Bushovi, nikoliv rozcestník, v němž jsou navzájem zcela nesouvisející lidé.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 11. 9. 2008, 16:12 (UTC)

Na toto téma už byl ŽoK

Aby se neprobíraly věci již probrané, tak zde uvádím odkaz na Wikipedie:Žádost o komentář/Příjmení, kde se již probíralo, zda mají být ženská příjmení na zvláštních rozcestnících, nebo ne.

Cinik tehdy při zakládání ŽoKu uvedl následující: "Dnes se na poli příjmení objevil Danny B a začal své klasické tažení - bez jakékoliv diskuse prostě zrušil dosavadní zvyklost a začal oddělovat ženy od mužů [...]. Když jsem ho upozornil na to, že s tím nesouhlasím a nepovažuji to za logické, nereagoval, ale v činnosti pokračoval tímtéž u Novákovákových. Jelikož k diskusi jsou třeba alespoň dva a Danny zjevně nemá o diskusi zájem, zakládám tento ŽoK[...]"

V ŽoKu se objevily tři návrhy řešení:

1. Dát ženská a mužská jména do jednoho článku a z druhého ponechat redirekt[...]. 8 pro, 9 proti
2. Dát ženská a mužská jména do dvou kapitol jednoho článku[...] Ponechat redirect. 14 pro, 7 proti
3. Mužská a ženská příjmení do vlastních článků/rozcestníků. 11 pro, 12 proti

Formální uzavření ŽoKu sice neproběhlo, ale z výsledků je patrné, že druhý návrh řešení si získal podporu, ostatní dvě řešení podporu nezískala. --Luděk 11. 9. 2008, 15:26 (UTC)

Myslím, že je vhodné Luďkovi poděkovat, což tímto rád činím ** Mám pocit, že je velice vhodné tuto diskusi ukončit ** --MiroslavJosef 11. 9. 2008, 15:31 (UTC)

Ještě jsem přehlédl, že byl čtvrtý návrh, který byl uveden pod názvem "Berenovo stanovisko", jeho podstata je v poslední větě, která zní: "[...]navrhuju slučovat ženskou a mužskou podobu jména pouze v článcích, nikoliv v rozcestnících". 4 pro, 3 proti.

I tak si ale největší podporu získalo druhé řešení - absolutně i relativně. --Luděk 11. 9. 2008, 15:34 (UTC)

Já Luďkovi také děkuji a také si myslím že by se mohla tato diskuze ukončit s výsledkem Sloučit --Jowe 11. 9. 2008, 15:43 (UTC)

Nevím, jak by tato diskuse mohla být po tak krátké chvíli s tak málo vyjádřivšími se být uzavřena. To jsem jí rovnou mohl uzavřít minutu poté, co jsem vložil svůj příspěvek a prohlásit, že bylapodpora toho názoru. Diskuse se neuzavírají, dokud jsou živé a diskutuje se.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 11. 9. 2008, 16:07 (UTC)

Myslím jsem že je zbytečné znova o tom diskutovat když už tu proběhl ŽoK s tím výsledkem hlasování. --Jowe 11. 9. 2008, 16:33 (UTC)

Luděk samozřejmě, jako obvykle, manipuluje, ohýbá skutečnost dle potřeby, zamlčuje, co se mu nehodí a naopak vytrhává z kontextu to, co se mu hodí. O měření dvojím metrem (rozumějme vydávání jednoho poměru za konsensus a u obdobného, či dokonce horšího tvrzení, že to není konsensus v žádném případě) ani nemluvě.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 11. 9. 2008, 16:07 (UTC)

k Luďkově motivaci se nemohu nijak vyjádřit - neznám ji, předpokládal jsem ale u něj i u Vás dobrou vůli. Omlouvám se a upřesňuji, z mé strany pokládám tuto diskusi za ukončenou ** Mám IMHO dojem, že kontroverze v této věci je opravdu hodně zbytečná ** Zdravím vespolek --MiroslavJosef 11. 9. 2008, 16:13 (UTC)

Já nějak nechápu Dannyho obvinění. Napsal jsem, že zde již byl na toto téma ŽoK, uvedl jsem na něj klikatelný odkaz, citoval jsem, proč byl ŽoK založen, uvedl jsem všechny čtyři návrhy řešení i s počtem hlasů pro a proti a řekl, který návrh získal největší podporu. Kde je v tom manipulace, ohýbání skutečnosti dle potřeby, zamlčování a vytrhávání z kontextu? Samozřejmě sem nebudu kopírovat celou diskusi z ŽoKu, stačí snad odkaz, kde si to může každý po prokliknutí přečíst. A obvinění z "vydávání jednoho poměru za konsensus a u obdobného, či dokonce horšího tvrzení, že to není konsensus v žádném případě" také nerozumím. Možná by to chtělo doložit, kde jsem se toho dopustil, abych se mohl poučit a příště se onomu nešvaru vyhnout. Bez doložení ty formulace o manipulaci zavánějí osobním útokem. --Luděk 11. 9. 2008, 16:54 (UTC)

Výsledek ŽoKu nemá smysl pomíjet. Má svou logiku přijatelnou logiku. Mělo by se tedy postupovat podle něj. Miraceti 11. 9. 2008, 18:21 (UTC)

Po sloučení

Řídil jsem se výsledkem Žoku. Tam to bylo velmi obšírně prodiskutované a i odhlasované. Tento revert považuju za velmi hrubé porušení pravidel wikipedie.– Tento příspěvek přidal(a) Jowe , 11. 9. 2008, 19:55 SE(L)Č

Myslím, že Danny B. by měl vysvětlit své shrnutí revertu "revert nedostatečně prodiskutované, neopodstaněné, neodůvodněné a nátlakem provedené změny".

V Wikipedie:Žádost o komentář/Příjmení byly 4 návrhy řešení. Největší podporu (14 pro : 7 proti) získal návrh "Dát ženská a mužská jména do dvou kapitol jednoho článku (pokud je jich víc - když je jich 5 celkem, stačí do jedné kapitoly). Zapnout obsah. Ponechat redirect." Přesně tím se řídil Jowe.

V tomtéž ŽoKu získal mírnou podporu (4 pro : 3 proti) Berenův návrh (který se však celkově těšil menšímu zájmu než výše zmíněný druhý návrh řešení), shrnutý v poslední větě: "Tedy navrhuju slučovat ženskou a mužskou podobu jména pouze v článcích, nikoliv v rozcestnících." Jak je vidět, zde se jedná o článek, nikoliv o rozcestník, takže i kdyby z nějakého mně neznámého důvodu mělo mít toto řešení vyšší váhu než druhé řešení zmíněné v předchozím odstavci, tak i zde Jowe postupoval zcela v pořádku.

ŽoK byl řádně prodiskutován. Založen na začátku února loňského roku, poslední příspěvek v květnu tohoto roku, více než 100 editací.

Nevím, co si mám představit pod tím "neopodstatněním".

Důvod Jowe uvedl, byť později v samotném sloučení o 14 minut později ne. To je možná drobnost, která by se mu mohla vytknout. Mohl do shrnutí napsat třeba "na základě ŽoKu Příjmení" nebo "viz diskuse ke stránce".

A to "nátlakem provedená změna" také nechápu. O jaký nátlak jde?

Má to znamenat, že by se neměla brát v úvahu diskuse v žádosti o komentář a to, k jakému řešení se tam lidé nejvíce přiklonili? --Luděk 11. 9. 2008, 18:47 (UTC)

No nevím, mě připadá, že ten ŽoK byl ukvapeně uzavřen bez pochopení jednotlivých argumentů, jen na základě numerických počtů (ostatně kde je započítán můj názor? Asi nikde, protože jsem "jen" argumentoval, nepsal se do kolonek. Ovšem tak se konsenzus neposuzuje.). V určité fázi byl vznesen argument typu Albertová → (Albert / Alberta) + navíc ještě název kanadské provincie, s kterým "vítězný" návrh neumí vypořádat. Padly návrhy:

• Vrazit všechno do jednoho článku, tedy seznamy nositelů všech tří jmen a také povídání o třech jménech. (Hkmaly 07:06, 7. 2. 2007) Ale byl by výsledkem rozumný článek, i když by pojednával o několika různých i nesouvisejících věcech? A na jaké jméno ho umístit a z kterého udělat redirekt? Není to násilné řešení pojednávat třeba v článku Albert o jménu Albert? Nebude to dost mást? Pojmout jako rozcestník ho nemůžeme, protože ten už z definice má pomáhat rozlišení pojmů se stejnými názvy, nikoliv různými.
• I mezi příznivci vítězného návrhu byl nesoulad a je tam zmíněn ještě druhý návrh (Zanatic ʡ 09:53, 7. 2. 2007) - udělat jednoduchý rozcestník jen na články s mužskými variantami. Ovšem proč by člověk hledající nositele jména Albertová měl pátrat, jestli má hledat v článku Albert nebo v článku Alberta a oba procházet?

Každopádně s argumentem se vítězný návrh nevypořádal, řešení problému do něj nebylo zapracováno a mezi jeho příznivci panoval očividný nesoulad, jak ho řešit. Bylo tedy předčasné ŽoK uzavírat, spíše by bylo vhodné jej oživit a věc vyjasnit. --Beren 12. 9. 2008, 02:32 (UTC)

Beren: Uzavření (či spíš archivace) ŽoKu 19 měsíců po založení (3. 2. 2007), 18 měsíců po posledním diskusním příspěvku (24. 3. 2007) a čtyři měsíce po posledním hlase (4. 5. 2008) se mi nezdá jako zbrklé. Na Dannyho námitku ze 7. 2. 2007 (s příklady typu Albert/Alberta aj.) se objevilo 9 příspěvků, takže nelze říct, že by si ho lidé nevšimli a že by neměli příležitost a čas případně změnit hlas. Po diskusi u Dannyho příspěvku přibylo ještě 5 hlasů pro návrh č. II (z 9 na 14) a jeden proti němu. Ke Tvému návrhu přibyl jeden hlas pro. Dannyho námitku uznal jako opodstatněnou Sandik, výhrady k ní měli Hkmaly, Zanatic, PaD, Cinik. Tvůj příspěvek z 8. 2. 2007 v té diskusi se nevyjadřuje ani pro, ani proti (články slučovat, rozcestníky ne).

Zřejmě si wikipedisté nemyslí, že by Dannyho poměrně vzácné a značně netypické případy měly komplikovat zbytek. Aby se kvůli "extrémním" případům šily zcela jiné a nepohodlné mundúry pro drtivou většinu obvyklých. Obec wikipedistů se přiklonila k řešení č. II. Nechápu to ovšem černo-bíle a předpokládám, že ani většina wikipedistů to nevidí binárně - že by v případě onoho netypického příjmení neměli žádné problémy, kdyby nějaké výjimečné příjmení bylo řešeno Dannyho způsobem.

Připomínám argument Zanatica: "Takže jsme si vymysleli neexistující problém a řešíme ho. Kolik nositelek těch problematických příjmení je ve skutečnosti encyklopedicky významných tak, že to tvoří opravdový problém? Taky nechápu, proč je třeba řešit všechno uniformě systémově. Proč se na těch nejednoznačně přechýlených příjmeních nemůže udělat obyčejný rozcestník vedoucí na nepřechýlená?" Příjmení Masaryk/Masaryková nepatří mezi ony výjimky. Výjimky se mohou řešit výjimečně. Kde je nějaká encyklopedicky významná paní či slečna Albertová, která měla manžela či otce jménem (pan) Alberta? Až bude, bude se moci řešit výjimečně.

Nicméně tohle všechno se už probíralo v ŽoKu a lidé se té debaty zúčastnili, nemá smysl to *znovu* od začátku probírat. Dannyho řešení má logiku a je správné, ale to neznamená, že je to jediné logické a správné řešení. Komunita se přiklonila k jinému logickému a správnému řešení.

To by bylo ke Tvému příspěvku. Ještě jsem zvědav na vysvětlení Dannyho a vysvětlení jeho formulace shrnutí (zvláště to neopodstatnění a nátlak mne zajímají) - možná jsem přehlédl něco, co Danny B. vidí. --Luděk 12. 9. 2008, 05:43 (UTC)

Uzavření ŽoKu se najednou událo až v okamžiku, kdy se o věci začalo opět diskutovat. Tedy místo oprášení onoho Žoku a pokračováním diskuse v něm se tato najednou uťala právě v okamžiku, kdy začal být zájem v ní pokračovat. To je absurdní a proti vší logice a lze to vysvětlit snad pouze snahou získat "výsledkem" ŽoKu argument zde.

Argumentovat neexistujícím problémem ve světle toho, kolik takových příjmení jen pro dvě písmena v abecedě tam Danny B. vypsal, je poněkud úsměvné. Ty údajné výjimky vůbec nevypadají tolik výjimečně, je jich naopak spousta. Pokud někdo přijde s argumenty, měl by se s nimi výsledný návrh nějak vypořádat, nikoliv je jen smést ze stolu, ignorováním cizích argumentů se konsenzus nehledá. Že zatím nemáme encyklopedicky významnou Albertovou, není důležité, časem taková může být, ale zatím je to jen modelový případ, kterých se může vyskytnout řada. Pokud nelze uspokojivě pokrýt modelový případ, pak je řešení špatné a to nezávisle na tom, kolik lidí ho podpořilo.

Jinak co se týká onoho výsledku ŽoKu, tak jej zde stejně nelze aplikovat, protože rozsahem ani Masaryková ani Masaryk nejsou články, ale rozcestníky. A sloučit dva rozcestníky s různými jmény a vytvořit tak jeden, který bude ošetřovat různá jména by bylo proti doporučení o rozcestnících. ("Rozcestníky jsou stránky s odkazy sloužící k rozlišení mnoha článků o pojmech z různých oborů, které mají stejný název." - zvýraznění mé). Účelem rozcestníků je navigovat čtenáře tak, aby se dostal co nejrychleji k obsahu a pokud možno jej nic nezdržovalo. Vzpomeňme, že odstraňujeme rozcestníky, které mají jen dva významy, ve prospěch uvedení různých významů na začátku dominantnějšího článku, jen aby čtenář nemusel zbytečně klikat. A teď budeme čtenáři, který jasně napsal "Masaryková", podstrkovat Masaryky, kterých si nežádal, jen aby je musel přeskočit. To je absurdní. --Beren 12. 9. 2008, 06:35 (UTC)

Já pořád stále nechápu ten argument že když někdo napíše Masaryková budeme mu podstrkovat Masaryky. Když někdo hledá někoho s příjmením např. Beran také mu přece podstrkujeme ono rohaté zvíře které čtenář v žádném případě nehledal. --Jowe 12. 9. 2008, 07:12 (UTC)

Když ale napíše "Beran" nebo "beran" (software to nerozlišuje), tak přece nemůžeme vědět, zda nehledal zvíře, a proto mu jej správně nabídneme. --Beren 12. 9. 2008, 07:16 (UTC)

Jistě máte pravdu ale když se hledající Berana vypořádá s tím zvířetem i hledající Masarykové se vypořádá s těmi Masaryky a ještě mu to přinese informaci o možných příbuzných. Na tom já nic absurdního nevidím. --Jowe 12. 9. 2008, 07:24 (UTC)

Ale proč se s nimi má vypořádávat a zdržovat, když víme, že je nechtěl? Nesnažme se rozhodovat za čtenáře. Copak nestačí odkaz na rozcestník s Masaryky na konci, jako je to jinde v rozcestnících, kde jsou na konci příbuzná slova, a když se s nimi bude chtít čtenář seznámit, tak si klikne? --Beren 12. 9. 2008, 07:34 (UTC)

Zdržovat ? Jak dlouho si proboha myslíte že to čtenáře zdrží než tam najde osobu požadovaného jména ? Nedělejme z čtenářů hlupáky kteří buidou zaskočeni a budou dlouho a složitě hledat na stránce Masarykovou když chtěli Masaryka. --Jowe 12. 9. 2008, 07:40 (UTC)

opravuju se: ...hledat na stránce Masarykovou když se jim tam nejprve zobrazí Masarykové --Jowe 12. 9. 2008, 07:47 (UTC)

Já neřekl, že budou dlouho a složitě hledat. Jistěže je to jen malé zdržení, když se mi nezobrazí, co jsem chtěl, ale musím to očima přeskočit. Ale je zbytečné. Pokud nám jinde vadí zdržení pouhým jedním kliknutím navíc, pak nevidím důvod, proč se nebavit o tomto. Navíc v jiných, rozsáhlejších rozcestnících to bude mnohem markantnější. A když se to jednou povolí, bude se to chápat jako oprávnění zavést to všude. --Beren 12. 9. 2008, 08:03 (UTC)

Berene, nemá smysl otvírat znovu něco, k čemu se už měsíce neobjevily žádné nové argumenty. Bylo to proprané ze všech stran a pouze tento návrh zaujal nějak víc. Není nijak vadný, svou logiku má. Místo počátku flamu toto řešení přijmi, nic špatného se tím nestane. Tohle není téma, které by nás mělo nějak pálit. Kvalitu obsahu to nijak nezhoršuje. Miraceti 12. 9. 2008, 07:41 (UTC)

Nechápu, proč nemám mít právo diskutovat o něčem, o čem se diskutuje. Nic neotevírám, nemohu za to, že je tu snaha to násilím uzavřít. Tebe pálí jedna věc, mě zas něco jiná. Ono se začne jedním rozcestníkem, který nebude dodržovat doporučení a pak se pokračuje dalšíma. Ten návrh, který zaujal, neříkal nic o tom, že ve skutečnosti to budou rozcestníky, které budou popírat svou vlastní definici a rozlišovat věci nikoliv stejných, ale různých názvů, ale mluvil o článcích, tedy vyvolával naprosto mylnou představu. Samozřejmě, že to kvalitu zhoršuje. Kdybych tušil, co vlastně bude prosazováno, křičel bych mnohem více už tehdy. --Beren 12. 9. 2008, 08:03 (UTC)

Právo na diskusi máš. Právo na flame nikoli. Jaké máš tedy nové argumenty?

Nikde není psáno, že doporučení je konečné - vždycky ho lze změnit. A tady to vypadá, že ho změnit lze bez újmy na kvalitě. Zatím jsi neukázal, jak se kvalita zhorší. Nic se neztratí, nic se nestane hůře dostupným (srovnej s wiki v jazycích, které nepřechylují) a přitom zůstane u sebe to, co k sobě patří. Česká jména jsou se svým přechylováním dost zvláštní, není tedy nelogické k nim přistupovat zvláštně. Chápu, že to není zcela čisté oproti stávajícímu doporučení, ale tohle opravdu není téma, které by nás mělo nějak extrémně pálit. Výjimku pro jména lze do doporučení doplnit. Netřeba se obávat, že se tak spustí lavina výjimek, protože přechýlená jména jsou opravdu něco extrovního. Miraceti 12. 9. 2008, 09:08 (UTC)

Dle mého názoru Masaryk není pouze rozcestník ale zároveň i článek. Obsahuje i informace a není to jen rozcestí na jiné články. Tady je to informace o vzniku příjmení. Pokud to tak není rád se nechám poučit. --Jowe 12. 9. 2008, 08:45 (UTC)

Je to rozcestník. Nebylo by dobré tvořit rozcestníky, které jsou zároveň články. To by přístupnost opravdu zhoršilo, čtenář by musel hledat mnohem podrobněji. Do rozcestníku lze dojednat výjimky, ale ne měnit jeho význam. Je otázkou, jestli krátká zmínka o etymologii toho příjmení nemá být raději na Wikislovníku. Každopádně i to je pouhá poznámka, která se může vlézt do případné výjimky pro jména. Miraceti 12. 9. 2008, 09:08 (UTC)

... plný souhlas s Miracetim ** --MiroslavJosef 12. 9. 2008, 09:14 (UTC)

děkuji za vysvětlení... ikdyž pár takových kříženců rozcestníků se články se tu najde --Jowe 12. 9. 2008, 09:53 (UTC)

Vím, ale to je chyba, která čeká na opravu. Miraceti 12. 9. 2008, 09:59 (UTC)

Rodiny a podobná jména

K problému Albert (jméno) - (Albert (příjmení)+Albertová) - Alberta - Albertina lez říci asi tolik, že IMHO je nutné přistupoval k těmto věcem selektivně a individuálně :

a) podle četnosti výskytu těchto jmen (při řidším výskytu je IMHO vhodnější všechno mít pohromadě v jednom článku), při větší četnosti je to nutno články vhodně rozdělit do více částí - to jedna věc

b) další kritérium je společenský význam, u angosaských příjmení tylu Kennedy, Carter, Bush, Adams, Johnson, Roosevelt atd. apod. Zde má smysl popisovat opravdu celé významné rodiny či rody zvlášť , v tom má Danny bezpochyby pravdu a jistě by se vyplatilo z anglické Wiki přeložit maximum článků o významných rodinách a rodech pocházejících z zejména anglosaského prostředí ale i odjinud. Samostatné články o jenotlivýhch rodinách by pak velké a rozsáhlé rozcestníky více zpřehlednily (ty by byly jaksi řidší).

I u nás máme takové rody a rodiny (Havel (politika a podnikání), Masaryk (politika a umění) Kopecký (loutkáři, těch je už asi 6 generací), Fiala (herci a divadelníci, nejméně 3 generace), Štěpánek (herci a divadlníci, asi 5 generací), Kodetovi a Steinmarovi (herecký a malířský rod), Rousovi (sochaři a řezbáři), Červíček-Hrušínský (herecký rod) atd. atd. atd. ...... Bylo by velmi dobré kdyby se těmto věcem, kromně mne někdo na Wiki také systematičtěji věnoval - i v těchto věcech máme obrovskou díru a je zde ukryta ohromná část naší nedávné národní historie ** Zdravím vespolek --MiroslavJosef 12. 9. 2008, 04:43 (UTC)

Návrh řešení

Navrhuji toto kompromisní řešení:

V rozcestníku Masaryk budou uváděny nositelé mužské i ženské podoby příjmení a bude zde odkaz na rozcestník Masaryková kde budou uváděny pouze nositelky ženské podoby příjmení. Rozcestník Masaryk bude kategorizován v Kategorie:Rozcestníky - příjmení. Rozcestník Masaryková pouze v Kategorie: Rozcestníky (případně v nové kategorii Ženská příjmení)

Při tomto návrhu jsem vycházel z toho jak je to praktikováno u rozcestníků u osoby se stejným jménem i příjmením. Např. nositelé jména a příjmení Martin Dvořák jsou uvedeny v rozcestníku Dvořák i Martin Dvořák a rozcestník Martin Dvořák je jen část rozcestníku Dvořák. Podobně na tom budou nositelky příjmení Masaryková. A stejně jak navrhuju je to i s kategorizací u Dvořáků.

Vím že to není asi ideální řešení a najde se dost odpůrců z nejrůznějších pohnutek. Je to kompromisní řešení a zcela řeší výtky a nedostatky k mému původnímu návrhu uváděné zde wikipedisti Danny.D a Beren. --Jowe 12. 9. 2008, 09:53 (UTC)

Kompropis bude nutný - ale obávám se, že se jedná pouze o tento jeden konrétní článeček - problém je mnohem obecnější a bylo by velmi vhodné jej nadále diskutovat třeba Pod lípou. ** Zdravím vespolek, hádky a spory pokládám v této věci za dost zbytečné a kontraproduktivní ** Hledejme komropmisy tam, kde je naléz lze a já jsem IMHO pevně přesvědčen, že je nálezt lze ** --MiroslavJosef 12. 9. 2008, 10:00 (UTC)

Psal jsem o konkrétním článečku ale jsem přesvědčen o tom že se to dá použít u všech přechýlených příjmení... --Jowe 12. 9. 2008, 10:08 (UTC)

Není to tak úplně jednoduché - obvzlášť v případech, kdy dotyčné slovo znamená něco konkrétního - pár příkladů za všechny :Kohout nebo Pelikán nebo Polák ** --MiroslavJosef 12. 9. 2008, 10:13 (UTC)

Já na tom nic složitého nevidím. V rozcestníku Kohout neuvádět jména konkrétních lidí ale napsat tam že Kohout může být i příjmení osob a odkaz na Kohout (příjmení) a tam už postupovat jak jsem popsal. Podobně třeba jako v rozcestníku Hlinka --Jowe 12. 9. 2008, 10:40 (UTC)

Doporučuji tady obecnou diskusi ukončit a pokračovat v ní na Wikipedie diskuse:Rozcestníky#Příjmení. Miraceti 12. 9. 2008, 10:20 (UTC)

Moje zrušení tohoto rozcestníku

Omlouvám se předem, pokud po dvou letech opět vyvolám nějakou bouři předěláním tohoto rozcestníku na redirect na Masaryk (příjmení). Totiž – bylo to tak, že jsem nejdřív integroval ženy do Masaryk (příjmení) (protože to tak je v případě většiny příjmení a hlavně mají společný {{Infobox Příjmení}}) a teprve pak si všiml této diskuse. Sám to už teď ale revertovat nechci; pokud to je pro někoho velký problém, nechť vyvolá novou diskusi nebo hlasování. --Gumruch 4. 8. 2010, 20:29 (UTC)