Diskuse:Láska/Archiv 2011

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Stará diskuze[editovat zdroj]

Poznámka autora: Encyklopedie by měla čtenářům přinášet definice v logických souvislostech ověřené v praxi. Recitování z definic autorů s bujnou fantazií není pro nikoho přínosné. Tuto novou definici si ostatně každý může ověřit na vlastní kůži a v celém rozsahu.


Láska vzniká v důsledku opakování obrazné i abstraktní představy v mysli člověka. Lásku je možné cítit k čemukoliv co si opakovaně promítáme do naší představivosti po určitou dobu. Důvodem pro opakované představování daného objektu (ať už fyzického či abstraktního) je atraktivita, resp. důležitost jakou má pro náš život. Nejdůležitějším aspektem života je jeho zachování. Z tohoto důvodu vnímáme jako nejvýznamnější lásku reprodukční.

Láska reprodukční[editovat zdroj]

Sexualita je nejelementárnější projev života. Zaujímá pevné místo v nejhlubších strukturách mozku. Představivost související s reprodukcí má moc aktivovat vylučování specifických hormonů do krve, které působí jako droga. Výběr partnera probíhá u obou pohlaví na základě rozdílného vnímání atraktivity. Muži posuzují instinktivně atraktivitu ženy z pohledu zajištění co nejkvalitnější reprodukce, tedy z 90% rozhoduje fyzický vzhled. Muž vyhodnotí atraktivitu během několika sekund. Ženy potřebují k posouzení atraktivity muže mnohem více informací. Ty nejdůležitější však získávají z řeči těla. Fyzický vzhled muže hraje nízkou roli. Podstatné jsou projevy jeho chování. Ženy vnímají jako nejatraktivnější muže dominantní, vůdčí ... schopné zajistit přežití. Řeč těla slouží jako nejrychlejší jazyk pro dorozumívání. Z postoje, tonality hlasu, očního kontaktu a mnoha dalších rysů pozná žena podvědomně jak přitažlivý pro ni muž je. Láska na první pohled je zaměňována s atraktivitou. U lidí je láska reprodukční zkoplikována vlivem kulturních návyků, vlivem církve, přesvědčení, vlivem majetnictví.

Láska rodičovská[editovat zdroj]

Reprodukční láska zajišťuje vznik nového života, láska rodičovská jeho přežití. Citová vazba mezi dítětem a rodičem je opět závislá na kontaktu obou a na představivosti. Je pravděpodobné, že probíhá též vylučování určitých hormonů do krve s cílem prohloubit pouto ve snaze zajistit maximální šance na přežití potomka.

Ostatní formy lásky[editovat zdroj]

Ostatní formy lásky se odvíjí od našich potřeb a od jejich důležitosti v daném období našeho života. V dětství to může být láska k hračkám, v dospělosti láska k lidem (dána potřebou životního naplnění), atd. atd. K čemukoliv je možné cítit lásku.

Dřívější dělení na jmenovité druhy je zcestné a vychází z nepochopení principu lásky jako takové. Láska je ve své podstatě velmi jednoduchá.

Komentář[editovat zdroj]

Nebím, zda je předchozí text míněn jako jakési společné pískoviště, tj. příprava textu do článku. Pokud ano, dovolím si ho komentovat.

  • Láska skutečně je jednoduchá, ale asi tak, jako je "jednoduchý" život nebo bolest: rozhodně to neznamená, že by se dala jednoduše popsat. Druhá potíž je v téměř bezbřehém užívání slova "láska" ("stará láska", "láska k penězům", "prodejná láska" atd.) - ale to teď nechám stranou.
  • Lze si představit, že i lidské láska jaksi vyrostla (vyvinula se) ze sexuální přitažlivosti, to ale neznamená, že by se dala na ni redukovat - ostatně v textu se opakovaně vyskytuje slovo "atraktivnost", což jistě není totéž co láska.
  • I lidská "reprodukční láska" se zásadně liší od atraktivity, a to přinejmenším ze dvou dobrých důvodů:
    • Aby mohla být "reprodukční", to jest nejen přivést nemluvně na svět, ale také je vychovat, měla by zajistit rodičovskou součinnost po celou dobu dětství, ne-li ještě déle. To už hormony zvládnout nemohou.
    • Zároveň je sexuslita u člověka specifickým způsobem od reprodukce oddělena: neslouží jen k oplodnění a početí, ale právě k udržení páru pohromadě dostatečně dlouho. Na tom stojí historický úspěch lidského druhu, ale zrovna tak i možnost prostituce.

A teď ještě ke stávajícímu článku. Je opravdu hodně zmatený a mnohomluvný. Zatím chci jen odstranit dvě evidentní chyby:

  • v části o "definicích" se říká, že staří Řekové rozlišovali lásku jako ludos, jenže takové slovo v řečtině není; zato existuje latinské ludus, které znamená hru, ale nemá moc společného s láskou.
  • řecké pragma znamená skutek, čin, povinnost - ale nikoli lásku. Nevím o žádném starověkém autorovi, který by je v této souvislosti použil.

Odstavec sice cituje "zdroj", ale pokud v něm takové nesmysly opravdu stojí, je pochybné i všechno okolo.

Zdraví --Sokoljan 15. 5. 2010, 19:29 (UTC)