Diskuse:Kaple Nalezení svatého Kříže (Praha)

Řeckokatolická církev

Zdravím všechny a mám dotaz ohledně řeckokatolické církve v infoboxu. Je to správně? Našel jsem kapli na stránkách řím.kat. farnosti Stodůlky (https://www.centrumbutovice.cz/kostely/). Díky, --Vit001 24. 2. 2018, 21:03 (CET)

A tam se říká: "V současné době je v soukromých rukou a farnost na dění v ní nemá žádný vliv." Jistěže by článku velmi slušely zdroje. --Uacs451 (diskuse) 27. 2. 2018, 13:13 (CET)

Vypadá to na nějaké punkové církevní struktury. Údajný duchovní správce P. Leo Salvet v minulosti určitě v rámci Apoštolského exarchátu řeckokatolické církve v ČR působil, ale aktuálně v seznamu jeho kněží nefiguruje. Údajný světitel kostela biskup Spiridion Špiner je slovenský biskup podzemní církve z linie Felixe Davídka, po revoluci působil na Slovensku jako kněz, potom v ČR v akademické sféře, a z doby relativně nedávné má na kontě nedovolené udílení svěcení v cizí diecési.--Iacobuspaulicus (diskuse) 8. 4. 2023, 12:38 (CEST)

Duchovní správce chrámu je řeckokatolík, byl neveřejně vysvěcen v roce 1988 na knězem biskupem dr. Špinerem na východním Slovensku, o čemž má písemný doklad. V letech 1991 až 1993 na pokyn prešovského biskupa dr. Hirky vykonal na Gréckokatolícke fakultě v Prešově zkoušky v rozsahu státních zkoušek, avšak poté došlo k rozdělení republiky, vzniku biskupského vikariátu v České republice a s prešovským řeckokatolickým biskupstvím tím byl prakticky přerušen kontakt.

O. Salvet se od cca roku 1998 opakovaně se snažil o inkardinaci do Apoštolského exarchátu v České republice, avšak bezvýsledně. Důvod mu nikdy nebyl sdělen, Naposledy loni či předloni to zkoušel prostřednictvím pražského římskokatolického arcibiskupství, jímž byl dle očekávání odmítnut jakožto řeckokatolík. Věc inkardinace jmenovaného byla cca v roce 2005 postupně předložena přes několik římských grémií sekretariátem papeže dokonce až Apoštolské signatuře, která dosud nerozhodla a stěží již někdy rozhodne.

Proto o. Salvet, který dosud konal bohoslužby pouze v privátu, využil možnosti užívat soukromý chrám sv. Kříže a sv. Heleny ve Stodůlkách. Na vlastní náklady jej krásně vybavil lavicemi, topením, osvětlením, 35 ikonami, analojem a svíčníkem, koberci, květinami a vnějším bezpečnostním kamerových systémem. V současné době je návštěvnost neděleních bohoslužeb minimální až nulová. Přesto o. Salvet, který má trvalé zaměstnání na plný úvazek jako právník, pravidelně každou neděli slouží řeckokatolickou bohoslužbu v ukrajinštině nebo ve staroslověnštině, neoficiálně pod hlavičkou Ukrajinské apoštolské církve. Podle jeho slov "si připadá jako Senta z Wagnerovy opery Bludný Holanďan" a je stále připraven splnit všechny podmínky nutné pro inkardinaci, kdyby mu je ovšem někdo sdělil.

Je to absurdní situace. Je zde řada tajně vysvěcených římskokatolických kněží, u nichž je ochota inkardinovat je do Apoštolského exarchátu, pokud o to projeví zájem, a o. Salvet, který o to již několikrát žádal, byl odmítnut, protože je řeckokatolík. Proto se v případě potřeby vysvěcení chrámu, který byl před tím dlouho nepoužívaný a nevybavený, obrátil na svého světitele biskupa dr. Špinera, který mu vyhověl. Přitom o. Salvet pro řeckokatolckou církev mnoho udělal, například přeložil Codex Canonum Orientalium Ecclesiarum z latiny do češtiny. Na Apoštoslkém exarchátu pracoval krátce na dohodu o provedení práce, kdy se mu podařilo získat pro řeckokatolickou církev kostelík sv. Longina v Praze, který tato církev dosud užívá, a pomoci v dalších věcech. Stal se ale obětí různých pomluv a podvržených článků a snad i dopisů, a apoštolský exarcha, aniž by si prověřil pravdivost udání, na něj zanevřel a asi proto mu znemožnil a znemožňuje inkardinaci. Snahy o. Salveta o narovnání vztahů s apoštolským exarchou jsou ze strany apoštolského exarchy striktně odmítány, resp. na ně vůbec není reagováno. Možná je to škoda. O. Salvet ovládá i římskotatolickou liturgii aby by ochoten zadarmo jako kněz vypomáhat římskokatolíkům podle jejich potřeb. Ale, jak se říká, sedí žába na prameni..... --193.35.102.253 17. 8. 2023, 14:46 (CEST)

To už tak je, že si biskupové vybírají, koho vysvětí a koho inkardinují, a uchazeč (byť sebevzdělanější a sebezasloužilejší) nemá na přijetí nárokovatelné právo. Do řad oficiální hierarchie nepřijatým klerikům z podzemní církve samozřejmě přiměřená porce soustrasti. --Iacobuspaulicus (diskuse) 19. 8. 2023, 13:01 (CEST)

Proč soustrasti? I to je vůle boží, že některé kněze jejich biskup nepřijal. Možná, že v případě o. Salveta je to tak dobře. Kdyby o. Salvet byl přijat do apoštolského exarchátu, nejspíš by byl zařazen pod dohled jiného kněze a mohl by dělat pouze podružné pomocné a nenutné práce a bylo by mu stále dáváno na vědomí, že je nezvaný host.. Chrám sv. Kříže a sv. Heleny by zůstal opuštěný a pokračovalo by jeho chátrání. Díky o. Salvetovi je krásném stavu a plánuje se jeho další oprava, zejména izolace a odvodnění, jakož i odstranění zbytků hákových křížů ze vchodových dveří a velikého oranžového nasprejovaného nápisu na zdi chrámu UA = symbol hákového kříže, které tam před instalací bezpečnostních kamer namaloval nejspíše nějaký "statečný" bojovník proti Ukrajině. Třeba se časem chrám sv. Kříže a sv. Heleny stane zase cílem více věřících, jako tomu bylo před tím, než funkcionář apoštolského exarchátu ukrajinským věřícím zakázal tento chrám navštěvovat. Ani v církvi se konkurence netrpí. --193.35.102.253 23. 8. 2023, 10:57 (CEST)

Podle informací v ukrajinštině na vnější nástěnce kostela tento chrám sv. kříže a sv. Heleny v Praze - Stodůlkách patří pod Ukrajinskou řeckokatolickou církev. Proto asi byl nějakým "statečným" bojovníkem proti Ukrajině poničen. Český exarchát s ním nemá nic společného. protože není podřízen Ukrajinské řeckokatolické církvi. --193.35.102.253 26. 2. 2024, 12:34 (CET)

Rád bych viděl nějaký doklad, že s ním má něco společného ta Ukrajinská řeckokatolická církev - řekněme veřejný záznam v diecésním katalogu. Na důkladné mapě kostelů UŘC nic o tom, že by k nim patřil nějaký kostel nebo duchovní v Praze, nepíšou. --Iacobuspaulicus (diskuse) 27. 2. 2024, 15:51 (CET)

(Nejen) k ukrajinskému textu

Nepřihlášený uživatel editující z IP adresy 193.35.102.253 by udělal dobře, kdyby si nastudoval platná pravidla, mj. oddíly Co Wikipedie není: Wikipedie není nástrojem propagace a Wikipedie není blog, poskytovatel webhostingu (...). Revertování ukrajinského textu není "akt nevlídnosti proti Ukrajině", ale akt péče o kvalitu české Wikipedie. Pro informace pro návštěvníky svého soukromého kostela založte tomu kostelu webové stránky. Wikipedie k takovým účelům neslouží.--Iacobuspaulicus (diskuse) 25. 8. 2023, 12:27 (CEST)

Náhodný kolemjdoucí doplňuje, že jednotlivé verze Wikipedie jsou rozděleny jazykově: česká Wikipedie je určena pro českojazyčné čtenáře, a proto je psána výhradně v češtině. Nepatří sem tedy texty v ukrajinštině, ale třeba ani ve slovenštině, nebo v jakýchkoliv jiných jazycích. Pokud chcete psát o kostele v ukrajinštině, doporučuji směřovat svoje úsilí na ukrajinskou Wikipedii. --Harold (diskuse) 25. 8. 2023, 13:31 (CEST)

Díky moc za skvělé doporučení. Článek už je v plném rozsahu na ukrajinské wikipedii. --193.35.102.253 25. 8. 2023, 14:06 (CEST)

A smazali vám to jako „reklama/spam“. A vůbec se jim nedivím. Nemůžete odněkud zkopírovat text a vydávat to za encyklopedický článek. Wikipedie je encyklopedie, která má svá pravidla. --Matěj Orlický (diskuse) 25. 8. 2023, 21:48 (CEST)

Nesmazali, je to tam. --193.35.102.253 4. 9. 2023, 09:24 (CEST)

25. 8. skoro obratem smazali (tu stránku a její rychlý konec jsem viděl), ale každopádně blahopřejeme k solidnějšímu a úspěšnějšímu druhému pokusu o pár dní později. --Iacobuspaulicus (diskuse) 4. 9. 2023, 12:01 (CEST)