Diskuse:Bohuslav Fuchs

Vážení kolegové wikipedisté,

při reeditaci stránky Bohuslav Fuchs 8.8. 2011, jsem se snažil přispět svými odbornými vědomostmi a doplnit dosud chudou stránku o tomto opravdu významném architektovi, doplnit jej o několik dalších specifických informací. Pravda je, že jsem to dělal narychlo, zaneprázdněn také jinými povinostmi, než je zrovna prostor Wikipedie. Především ale, jsem se vzhledem této stránky snažil co nejvíce přiblížit figuře a rozvržení jiných podobných stránek, především článku Le Corbusier, Josef Gočár, Jan Kotěra, Adolf Loos, Erich Mendelsohn a částečně i Walter Gropius v české Wikipedii nebo Alvar Aalto, Le Corbusier nebo Mies van der Rohe v anglické W. Tyto stránky nejen já považuji za dosti uspokojivé, přehledné, které poskytují víceméně správnou informaci o těchto autorech. Nepozoroval jsem zde nic, co by mne jako odborníka zvlášť znepokojovalo, i když pravda zdaleka ne vše tam je správně. Co je ale podstatné, žádná z těchto stránek není obtížena balastem přemnohých informací, a co je snad ještě důležitější,nezsnaží se zobrazit všechna díla obrazovou přílohou. Méně (ne někdy - ale velmi často) znamená více. Stálo by za to proč ani původci zmíněných stránek volili jinou cestu. Je na nich vidět, že tématu do značné míry rozuměli. Nechápu tedy, proč byl změněn výčet děl Bohuslava Fuchse, jež byl pro Wikipedii obvyklý a provedený ve standardu, jaký je vlastní všem stránkám o architektech (toto založení nebylo provedenou mnou ale zakladatelem stránky - já jsem ho jen rozšířil v původní fazoně) do formy zcela "originální" tabulky. Jaké zvláštní sebevědomí vedlo někoho k tomu, aby formálně experimentoval. To opravdu chce někdo tvrdit, že to cílem encyklopedie je taková nikdy nekočící "kreativita"? Vždy jsem si myslel že jistým podstatným znakem excyklopedie je uniformita, v zájmu a ve službách přehlednosti (průchodnosti základních poznatků). Tak se ostatně ostatně dělaly i klasické "kamenné" excyklopedie, kde ale každý soubor hesel zpracovávali pečlivě vybraní odborníci. Vždy nejlepší specialisté na danné téma. Vím že to byla "koule na nohou" těchto encyklopedií ale také - z druhé strany nesmírná přednost. Je možné že to jednou Wikipedii vrátí, půjde-li to takhle dál. Také opravdu nechápu proč když jeden člověk pan Lukáš... přidal domnívám se že obstojný snímek Fuchsova památníku, na levou stranu figury, musel být zanedlouho přeřazen na stranu pravou někým jiným, ač je sám od podstaty štíhlý a nudíž formátově těžko slučitelný s osttatníi formáty a v celkové grafice se s nimi "hádá".

Uvolil jsem se, že jsem po pečlivé kontrole uvolnil jeden snímek o kterém jsem nabyl dojmu že je již volný od Rudolfa Sandala sr. a proč se propadl do houfu roznmanitých fotografií ač nad všechny bez výjimky svou excelencí vyniká,je od všeobecně uznávaného autora, zachycuje zcela autentický stav architektova díla. Navíc jeho zařazení neodpovídá ani chronologicky. Tyto podivné přesuny jsou pochopitelně důvodem, že již nikdy podobné kroky neučiním a neuvoním žádné ze svých archivních fotografií pro tento účel, i kdyby jiná kriteria vyhovovala.

Dále jsem také a dosti nalehavě upozornil, že i zobrazení architektury platí jistá pravidla. Zejména to, že domy se "nemají kácet" jako u zemětřesení. To jest že nejsou snímány objektivem nad 35°. Tak vnímáme budovy přirozeně i my našim okem. "Pokud nemám odstup, nebo ho neumím nalézt, je lepší stavby nefotit"! Potom platí také jistá základní další pravidla, která není tak těžké dodržet: tato pravidla jsou hierarchicky mnohem důležitější než je technická kvalita snímu (např. ostrost) i když ani v nejmenším netvrdím že technická bezvadnost je nedůležitá. Zájemcům doporučuji aby si prohlédli snímky přiložené k různým článkům o architektech.

Pak mám ještě jednu doušku nakonec. Ne každá fotografie je autorským dílem. Nestačí zmáčnou spušť aby se věc stala dílem. Sáhodlouhá praxe tvůrčích disciplin reflektovaná nakonec zákonem předpokládá přítomnost nepochybné tvůrčí činnosti (§ 2 AutZ) aby něco mohlo být dílem. Proto např. portrétní fotografie, která má znaky jen zcela rutinní (jako např. pasová) fotografie není autorským dílem a je v podstatě volná, pokud tomu nebrání jiné (např. obchodně právní, nebo občanskoprávné) smluvně doložené překážky. Pokud někdo zachytí např. pád letadla nebo prchavý okamžik atentátu, může za své "štěstí" utržit balík peněz - pokud si ovšem podrží vládu nad originálem. Přesto že se budou všechny agentury předhánět ve snaze získat takový snímek a budou ho dobře platit, ani v nejmenším to neznamená že jde o autorské dílo. Opravdu ztěží by bylo možno uplatnit autorskoprávní pravidla - tam platí jen pravidla obchodní. Snad to někoho trkne. Snad by bylo dobré trohu více se zajímat o autorské právo, než jen mechanicky uplatňovat základní poučky. Musím se vyznat že sám jsem pro důsledné uplatňování AP.

Grafická úprava stránky je velmi rozháraná, v podstatě roztříštěné a již jsem několikrát uvažoval, že vše co jsem tam vložil smažu. Ale asi bych tím porušil pravidla Wikipedie, tak jsem si ještě netroufl. Třeba je ještě naděje, že se jednou dostane článek o Bohuslavu Fuchsovi do nějaké úhledné podoby srovnatelné s jinými články o ostatních architektech.

s úctou Jan Sapák

Dobrý večer, je to těžké, wikipedie existuje zatím jen pár let a funguje dosti živelně pouze prací dobrovolníků, kteří nemusí být nutně odborníky v dané oblasti. Vzniká tak dílo zčásti jedinečné, ovšem mnohdy nevyvážené a nejednotné. Osobně také sdílím názor, že ta tabulka v článku nevypadá úplně esteticky. Jinak máte pravdu, že kvalita fotografií kolísá, ale na druhé straně je třeba ocenit, že fotografie fotí a nahrávají sami wikipedisté s vírou v dobrou věc. Fotografickou osvětu se snaží šířit i někteří wikipedisté, kteří pro své kolegy pořádají workshopy. Všichni se učíme.

Ale zpět k tomu seznamu. Možná by bylo řešením vyčlenit onu tabulku do samostatného seznamu staveb Bohuslava Fuchse a v článku ponechat standardní seznam, tak jak byl předtím. Výhodou by bylo už jen to, že by nebyla tak stlačená a fotografie by byly větší. Nechápu, k čemu je tabulka s fotkama architektury, na kterých není nic vidět:-) Zdraví --Nadkachna 31. 8. 2011, 23:15 (UTC)

Co se týká seznamu, nebyl bych proti jeho vyčlenění do samostatného článku a rozpracování do podoby blížící se třeba Seznamu funkcionalistických staveb v Brně, jak jsem ostatně už naznačil kolegovi Flukasovi zde. Jen si myslím, že v takovém případě by bylo zbytečné ponechávat v článku duplicitně seznam v odrážkové (nebo jakékoli) podobě a spíš bych se přimlouval třeba jen za nějaký souhrn jeho díla v podobě souvislého textu s odkazem na samostatný článek seznamu. Nemá dle mého názoru smysl udržovat dva duplicitní seznamy.

Ohledně některých dalších připomínek už jsme s panem architektem Sapákem něco diskutovali na mé diskusní stránce, avšak na má vysvětlení už nikdy dále nereagoval. Co se týká fotografování architektury, děkuji za cenné připomínky, avšak zároveň nemyslím, že by vložené fotografie byly natolik nekvalitní, aby bylo správným řešením je všechny vymazat. Např. u mnoha staveb v uliční zástavbě je prakticky nemožné získat dostatečný odstup a zároveň zajistit, aby ve výhledu na objekt nebránila přemíra aut, sloupů a jiných rušivých prvků. Bude-li možno v budoucnosti pořídit kvalitnější snímky či snad dokonce historické snímky z doby vzniku jednotlivých staveb, bude to určitě cenným příspěvkem k vylepšení a vždy je pak možné stávající fotografie nahradit lepšími.

V tom tkví výhoda Wikipedie oproti tištěným encyklopediím, že se stále rozvíjí a aktualizuje. Zároveň je s tím spojena i ta zmíněná nejednotná úprava článků. Ovšem není vždy jednoduché domluvit se na jednotném stylu, když každý editor může mít trochu jinou představu o tom, co by bylo nejlepší. Byl bych velmi nerad, kdybychom přišli o cennou spolupráci kolegy Sapáka. Nebylo by dobré, aby se nechal od další editace odradit, narazí-li na nutnost hledání nějakého společného konsensu nebo na nutnost korigovat své představy podle pravidel a doporučení Wikipedie. Věřím, že vždy lze najít nějaké přijatelné řešení. --Bazi 1. 9. 2011, 02:41 (UTC)

Asi bych se taky měl vyjádřit k změně ze seznamu na tabulku, když jsem ji provedl. Nevedlo mě k tomu zvláštní sebevědomí, ale funkčnost a informační hodnota. Tabulka – na rozdíl od prostého seznamu – umožňuje řazení podle jednotlivých sloupců, což je výhodné např. pro vyhledání staveb v určitém místě, chronologické řazení nebo abecední řazení podle názvu. Ač jsou všechny tyto informace obsaženy i v původním seznamu, jsou poněkud hůře dostupné (se seznamem nelze pracovat). V zásadě jde pouze o využití výhod, které poskytuje elektronická forma encyklopedie. Tabulku považuji za vhodný formát všech obdobných seznamů, nejen tohoto.

Tabulka navíc umožňuje vložení obrázků. Jak už bylo zmíněno jsou tak malé, že na nich není nic vidět. Problém je, že vložením větších obrázků by tabulka nabyla značných rozměrů (vyžadujících přesun do vlastního článku). Současné miniatury odpovídající svou velikostí přibližně ikonám mají sloužit primárně jako odkaz na stránku fotografie, kde si každý může fotografie prohlédnout v plné velikosti. Považuji to za nejméně násilný způsob zpřístupnění fotografií všech staveb bez toho, aby se z článku stal komiks. Nicméně zvětšit fotografie v tabulce je velmi jednoduchá a rychlá automatická úprava, takže nevidím problém ve změně z 40px na 60 nebo třeba 100.

Fotku památníku jsem vložil na původní pozici (vlevo a trochu výš) právě z důvodů správně odhadnutých Janem Sapákem. Z jejího přesunutí jsem zrovna radost neměl, ale pozici fotky nepovažuji za natolik důležitou abych ji přesouval na původní místo. --Flukas 1. 9. 2011, 09:46 (UTC)

K fotce památníku bych jen dodal, že jsem ji přemístil s ohledem na to, že v článku máme samostatnou kapitolu o pomnících, tedy právě toto místo považuji za nejvhodnější pro fotku památníku. Jestli je vpravo nebo vlevo, to už je pro mě vedlejší a na takovém umístění netrvám. --Bazi 1. 9. 2011, 13:56 (UTC)

To jsem z té editace pochopil, ale kdyby to bylo až v té sekci tak by to zasahovalo do závěrečných sekcí se zdroji a odkazy. Ostatně mít nadpis první úrově pro pět pomníčků je trochu hodně. Klidně bych dal pomníky jako podkapitolu k ohlasům a kritice, spojil Urbanista a Urbanistické dílo, poválečnou kariéru začlenil do života nebo díla... --Flukas 1. 9. 2011, 14:30 (UTC)

Nejsem proti, směle do toho. Taky by šlo ještě zmenšit celkovou velikost té fotky památníku, pro takovouto trochu nestandardní nudli nejsou běžná nastavení dělaná, takže bych se nerozpakoval to upravit. --Bazi 1. 9. 2011, 14:44 (UTC)