Diskuse:AZ Tower

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 2 lety od uživatele Stavrog v tématu „N Tower x AZ Tower

Dobrý den, jen ohledně výšky a nejvyšší budovy v ČR je třeba zmínit tohle - z dostupných informací můžeme vypátrat:

1. AZ Tower: 30 podlaží do výšky 98,8m [výška střechy], s antenní ocelovou konstrukcí 111m
(http://img.ihned.cz/attachment.php/60/33075060/itv38CDEFHJKLMjlPQbdfghprz01SUwn/AZT_rez.jpg)
2. City Tower: 27 podlaží do výšky 109m [výška střechy], s antenní ocelovou konstrukcí 135m
(http://www.ecm.cz/getattachment/af676e14-501b-4786-acc4-62f8285aa30a/rez-1.aspx)
3. City Empiria: 27 podlaží do výšky 104m [výška střechy], s antenní ocelovou konstrukcí do 132m
(http://atelier2h.cz/wp-content/uploads/empiria_007_rez.jpg)

Takže pokud se týká počtu nadzemních podlaží, tak ano - az tower je budova s nejvíce podlažími v ČR, pokud se týká fyzické výšky střechy a přidané antenové konstrukce,
tak zdaleka ne. Ale vím, že řečičky s předponou "nej" dobře prodávaj. Dále by bylo zajímavé najít jiný formát než mrakodrap - ve světě se používá slovo skyscraper
(mrakodrap) pro mnohem vyšší budovy, pro výšku do 150-200m se užívá high-rise (http://en.wikipedia.org/wiki/High-rise), tedy výšková budova.

Pěkný den, Petr -- Tento příspěvek přidal(a) 88.160.186.26 (diskuse)

Dobrý den. Ke srovnání tu existuje Seznam nejvyšších budov v Česku, který je z článku o AZ Toweru také odkazován. Co se týče výšky AZ Toweru, tak o tom proběhla krátká diskuse, každopádně by to chtělo nějaké autoritativní odborné zdroje (nikoliv články novinářů), co je považováno za součást budovy a co ne, pokud o nějakých víte, klidně podle nich článek upravte (vámi odkazované schéma končí na 109 m, obecně podle zpráv má 111 m - viz také ona diskuse, kterou jsem odkázal výše). S mrakodrapem souhlasím, výšková budova bude určitě lepší výraz. --Harold (diskuse) 6. 4. 2013, 15:33 (UTC)

Dobrý den, jako nejvěrohodnější zdroj pro měření výšky budovy se zdají být pravidla zavedené "Council on Tall Buildings and Urban Habitat" [1]. Jsou jasné a zřetelné, dostupné zde: http://www.ctbuh.org/TallBuildings/HeightStatistics/Criteria/tabid/446/language/en-GB/Default.aspx zejména odstavec 3: "How is the Height of a Tall Building Measured?" - kde je výška dělěna dle 3 kategorií (to by asi bylo dobré zavést i do výše zmíněného seznamu budov v česku, bohužel jsem ve směru úprav wikipedie amatér) - tedy 1. Height to Architectural Top - Height is measured from the level1 of the lowest, significant,2 open-air,3 pedestrian4 entrance to the architectural top of the building, including spires, but not including antennae, signage, flag poles or other functional-technical equipment.5 - přeloženo volně jako výška z nejnižšího, jasně daného, volného a veřejného prostoru vstupu budovy do střechy budovy, zahrnující i zakončující "věžičky" (je vidět například u Chrysler Building, Shard v Londyně, atd.), ale (!) nezahrnující antény, držáky vlajek, signalizaci, nebo další technologické vybavení - které muže být přidávano, odděláváno, upravováno. - 2. Highest Occupied Floor - Height is measured from the level1 of the lowest, significant,2 open-air,3 pedestrian4 entrance to the finished floor level of the highest occupied6 floor within the building. (6 Highest occupied floor: this is intended to recognize conditioned space which is designed to be safely and legally occupied by residents, workers or other building users on a consistent basis. It does not include service or mechanical areas which experience occasional maintenance access, etc.) Opět volně přeloženo jako výška ze stejného bodu jako u 1. do nejvýšího patra budovy, to je chápano jako k prostor určený k bezpečnému pobytu rezidentů, pracovníků a dalších uživatelů. Nepočítá se ale servisní část. - 3. Height to Tip: Height is measured from the level1 of the lowest, significant,2 open-air,3 pedestrian4 entrance to the highest point of the building, irrespective of material or function of the highest element (i.e., including antennae, flagpoles, signage and other functional-technical equipment). Toto kritérium chápe výšku od vstupu až do nejvyššího bodu včetně technických věci.

Zpět k výšce AZ toweru, jelikož není veřejně dostupná žádná relevatní stavební dokumentace, pouze schématické řezy, tězko soudit no. Z dostupných (řez na ihned.cz,) je dle kritéria 1. je výška 100,80m (ovšem ve skutečnosti vypadá vršek jinak, kdy je přidaná technologická konstrukce, která přidává oněch 10,2m: http://vimeo.com/62406328), dle kriteria 2. je výška 89,10m a dle kriteria č.3 je je to výška 109m, respektive 111m. Rozhodně je ta výška velice diskutabilní, zda-li přidáním (není součástí celkové konstrukce), se lze výška "umělě" navyšovat. No rozhodně by stálo zavést pro měření výše uvedaná pravidla, která se mi zdají velmi kvalitní a postavená na odborných znalostech. Pěkný den, Petr -- Tento příspěvek přidal(a) 88.160.186.26 (diskuse)

Myslím, že úplně nejlepší by bylo vycházet ze sekundárních zdrojů, které už nějaká kritéria pro měření výšky aplikovaly, provedly standardizované měření a nejlépe i poskytly potřebné srovnání. Jinak myslím, že primárně by se tato diskuse měla vést u onoho seznamu budov, protože výška AZ Tower je jen dílčí otázkou v celkové standardizaci. --Bazi (diskuse) 7. 4. 2013, 12:08 (UTC)

Definice mrakodrapu nebo výškové budovy (high-rise)[editovat zdroj]

To je samozřejmě zajímavá, ale ne zcela zodpovězená otázka.

Na en:wiki (http://en.wikipedia.org/wiki/High-rise) je k popisu onoho high-rise mj. toto (nebudu to překládat):
Various bodies have defined "high-rise":
Emporis Standards defines a high-rise as "A multi-story structure between 35–100 meters tall, or a building of unknown height from 12–39 floors."
The New Shorter Oxford English Dictionary defines a high-rise as "a building having many storeys".

Hned první obrázek, který tam je, ukazuje obytné budovy v Honkongu, které mohou mít více než 39 podlaží (nepočítal jsem to).

Nemyslím, že bychom měli zcela rigorózně zamítat označení "mrakodrap" pro brněnskou věž AZ Tower a pro obě vysoké budovy v Praze a další. Pak bychom teoreticky museli změnit také název článku Baťův mrakodrap. --Zbrnajsem (diskuse) 22. 12. 2013, 10:57 (UTC)

Nemuseli, Baťův mrakodrap je běžně používané označení. Osobně bych s tímto výrazem u českých budov šetřil, ale v médiích se AZ Tower jako "mrakodrap" označuje a článek Mrakodrap pro jistotu uvádí všechno možné dohromady, včetně pražského Mrakodrapu odborových svazů. Jestli chcete tam to slovo vrátit, tak budiž. --Harold (diskuse) 22. 12. 2013, 11:12 (UTC)

Schody a závody[editovat zdroj]

Mohl by někdo prosím doplnit počet schodů z přízemí nahoru? A případně přidat seznam konaných závodů, např. https://run-up.cz/cs/event/brno-az-tower-2016 Díky. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 176.74.148.2 (diskuse)

N Tower x AZ Tower[editovat zdroj]

Nejsem příznivec přejmenovávání. Když se stavěl AZ Tower, sledoval jsem z okna skoro každý den jeho výstavbu. Roky jsem tam měl kanceláře, takže k Ázetku mám osobní vztah a skvělé vzpomínky. Před několika měsíci jsem na idnes.cz zjistil, že došlo k přejmenování a nově se to jmenuje N Tower. Název se mi nelíbí, ale respektuji změnu, nic jiného mi ani nezbývá. V posledních několika dnech sleduji pokusy u článku vše přejmenovat na AZ Tower (osobně bych za to byl raději), ale všechny zdroje nadále uvádí, že od cca podzimu 2020 je to jen N Tower. Došlo případně ke změně na původní název? Existují zdroje, že se budova opět jmenuje AZ Tower? Já je k dnešnímu dni 22.10.2021 nevygoogloval, proto jako revertér vracím neodzrojované změny jména zpět. Nevíte někdo, jak to se jménem tedy je? Existuje zdroj, že se budova opět jmenuje AZ Tower a nebo ty změny provádí jen někdo, kdo si na nový název nemůže zvyknout? --Stavrog (diskuse) 22. 10. 2021, 17:11 (CEST)Odpovědět

@NatlandCZ:Připadá mi, že to majitelé blbě vykomunikovali (to je hrozné slovo...). Když si teď dohromady spojím všechny ty současné editace, snažící se o změnu zpět na AZ, ať už to byl účet NatlandCZ nebo IP adresy, a jejich obsah s faktem, že přestal fungovat web https://www.ntower.cz (naopak funguje https://www.aztower.org s aktuálním obědovým menu), a nahlédnutím do katastru nemovitostí a obchodního rejstříku, tak se zdá, že ty články v médiích jsou poněkud zkreslené. V aplikaci Nahlížení do KN je uvedeno velké množství majitelů budovy (fyzických i právnických osob), tedy objekt, jak se zdá, nepatří jen Natlandu (jak tvrdí ČTK (např. https://byznys.hn.cz/c1-66702230-brnenska-az-tower-znovu-meni-majitele-budovu-koupila-investicni-skupina-natland) s odkazem na https://www.e15.cz/byznys/reality-a-stavebnictvi/nejvyssi-budova-ceske-republiky-meni-majitele-1365441). Dle OR koupil Natland v roce 2020 společnost AZ TOWER a.s. (IČO 29192854), která byla zřejmě jedním z majitelů budovy, a přejmenoval ji nejprve krátce na Natland Property I., a.s. a následně na N Tower, a.s., což byl asi (moje spekulace) plánovaný nový název pro budovu, ale zřejmě kvůli nedohodě se spoluvlastníky (zmíněno ve shrnutích editace, např. zde). Buď tedy média informovala o změně názvu předčasně, nebo byl opravdu na krátkou chvíli změněn (ale potom zase vrácen zpět), nebo šlo o chybu novinářů, kteří zaměnili právnickou osobu, jednoho z vlastníků, s budovou jako takovou. Asi nejnovější článek ze včerejška [2] uvádí zase název AZ Tower a korektně i spoluvlastnictví Natlandu. Na základě komplexního průzkumu bych tedy článek přesunul zpět. --Harold (diskuse) 22. 10. 2021, 18:37 (CEST)Odpovědět
Přesně ten stejný pocit z toho mám i já. V AZ Toweru se nepronajímaly kanceláře, byty a obchodní jednotky. Vždy se kupovaly. Proto je tam více majitelů. Správu zajišťovala jedna společnost, tuším, že to byla ta AZ TOWER a.s., která vlastnila společné prostory, neprodané jednotky a starala se o budovu.
Osobně po tom zmatku se jménem a dnešním googlování mám pocit, že k přejmenování na N Tower skutečně došlo závěrem roku 2020. Ale nový název se patrně neujal, mezi lidmi se stále používá "ázetko" a proto se společnost Natland rozhodla vrátit k původnímu názvu. Hodilo by se ale, aby se o tom někde psalo, aby to třeba společnost uvedla na svých stránkách apod. Takto je to bohužel jen náš vlastní výzkum.
Zatím bych tedy nepřesouval článek zpět na AZ Tower, ale počkal bych na dozdrojování. Pokud účet NatlandCZ je skutečně propojen s N Tower a.s., může dodat nejlepší zdroje. --Stavrog (diskuse) 22. 10. 2021, 19:43 (CEST)Odpovědět
Dnešní článek https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/sitova-prolezacka-v-oblacich-ozdobi-strechu-nejvyssi-budovy-v-zemi-az-tower-2021.html očividně reaguje na zdejší problém. :-) Výslovně totiž uvádí: "Ideovou soutěž vyhlásili představitelé společnosti Natland, kteří jsou největším spoluvlastníkem brněnského mrakodrapu. „Všechny změny závisí na dohodě s dalšími spoluvlastníky objektu AZ Tower, který se takto oficiálně jmenuje,“ vysvětlila za společnost Natland Hana Filipová." --Harold (diskuse) 25. 10. 2021, 09:31 (CEST)Odpovědět
Na stejném deníku od stejné společnosti srpnový článek: https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/n-tower-brno-mrakodrap-vizualizace.html Podle mého "osobního výzkumu" mi přijde, že došlo k přejmenování na N Tower a v průběhu tohoto měsíce se rozhodli vrátit k původnímu názvu AZ Tower. Jen to marketingově nezvládli. Za sebe bych byl rád, kdyby se to jmenovalo AZ Tower.
Připomíná mi to neustálé přejmenovávání brněnského Ronda. Když jsem si zvyknul, že je to DRFG Aréna, tak se to letos zase přejmenovalo na Winning Group Arena. --Stavrog (diskuse) 25. 10. 2021, 10:45 (CEST)Odpovědět