Diskuse:Černobylská havárie

Článek týdne

Tento článek byl v 12. týdnu 2006 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Nové sekce prosím zakládejte na konci stránky.

"Příčiny" - závažné faktické chyby

• "Kontraintuitivní vlastnosti" - čto takóje? V technice může spousta věcí vypadat pro "zdravý lidský rozum" kontraintuitivně - příroda tomu tak zkrátka chtěla.
• "dostatečně nechápali, jak reaktor pracuje při nízkém stupni reaktivity" - to je nesmysl! To by ten reaktor nemohli vůbec řídit! Správně má být "při nízkém výkonu". Reaktivita jaderného reaktoru je terminus technicus a znamená něco jiného.
• "vojenská tajemství" - jako která například?
• "Regulační tyče nebyly zcela naplněné" (atd.) - nesmysl; autor daného zdroje očividně sám neměl mnoho informací o konstrukci černobylského reaktoru. Regulační tyče nebyly duté, ale měly pětimetrové grafitové nástavce (tzv. vytěsnitele). Tzv. koncový efekt byl poprvé pozorován při fyzikálním spouštění reaktoru 1. bloku JE Ignalina r. 1983, ale také při aktivaci 4. bloku Černobylu v témže roce. Jestli obsluze byl či nebyl znám není až tak podstatné, protože za daných okolností ho nemohli nijak ovlivnit. Je ale jen těžko představitelné, že by obsluha reaktoru neznala jeho konstrukci. Za předepsaných provozních podmínek (dodržení minimální operativní zálohy reaktivity) nepředstavoval tento efekt žádné riziko.
• "To mělo za následek, že na těchto částečně vysunutých regulačních tyčích vznikala tzv. žhavá místa." - nesmysl; regulační tyče jsou konstruovány k tomu, aby mohly stabilně setrvávat v různých polohách. Nefungují způsobem on/off.
• "Tyčí bylo méně a proto nestačily regulovat štěpnou reakci dostatečně, " - však proto obsluha většinu tyčí vysunula, aby nebrzdily štěpnou reakci, když potřebovali zvýšit výkon. I tak zbývající tyče v kombinaci s dalšími procesy uvnitř reaktoru očividně stačily regulovat štěpnou reakci víc než by si obsluha byla přála, když se na kýžených 700 MW_t nemohli dostat.
• "takže z ostatních palivových tyčí, kde probíhala štěpná reakce se šířilo teplo, které tyto částečně vysunuté tyče ohřívalo" - to ale vůbec ničemu nevadilo, to je normální stav.
• "Cílem zkoušky bylo přece zjistit, za jak dlouho by se při vypnutí turbín pohánějících vodní čerpadla, která by ještě pracovala setrvačností, zapnuly záložní zdroje energie, které by poháněly turbíny, a zda by to bylo účinné." - NE!!! Autor tohoto nesmyslu jednak evidentně netuší, v čem ten test spočíval, a jednak to očividně není žádný technik, protože napsal naprostý technický blábol! Cílem testu bylo zjistit, jak dlouho by vybíhající turbogenerátor byl schopen dodávat energii hlavním cirkulačním čerpadlům (která zabezpečují chlazení reaktoru) po havarijním odstavení reaktoru při úplné ztrátě napájení.
• "Hlavní turbíny" - čto takóje? Autor si tu opět cosi cucá z prstů. Žádné "vedlejší" turbíny tam nebyly.
• "Záložní zdroje, které by daly do pohybu čerpadla, se nespustily hned. Právě toto riziko bylo pro Ďatlova jen teoretické." - NE!!! To se právě vědělo moc dobře, proto se ten test prováděl, OMG! Bylo třeba zjistit, zda turbogenerátor pracující ve výběhu bude schopen dodat dostatek elektřiny pro časový interval mezi odstavením reaktoru a náběhem záložních zdrojů.
• "Výkon a teplota v reaktoru stoupaly." - jak to můžete vědět?
• "Tlak páry byl tak silný" - to psalo malé dítě? V souvislosti s tlakem hovoříme o jeho výšce.
• "že na víku reaktoru nadzvedl 350kilové uzávěry palivových tyčí." - vy jste tam u toho byl? V okamžiku havárie přímo v reaktorovně nikdo nebyl - i kdyby býval byl, už by o tom těžko někomu podal svědectví, co se tam dělo. Jaké "uzávěry"? Jakých 350 kg? Provozní tlak palivových kanálů byl 7 MPa. To by tam ty "uzávěry" lítaly jak špunty od šampusu i při normálním provozu. Jinak "víko reaktoru" (horní biologická ochrana) se nacházelo cca 10 metrů pod úrovní podlahy reaktorového sálu, zatímco ústí palivových kanálů asi půl metru pod podlahou.
• "Operátoři si prudkého růstu výkonu samozřejmě všimli." - jak to můžete vědět? Oni tvrdili, že žádný růst výkonu, natož prudký, nepozorovali a ani dochované údaje zaznamenané počítačem ničemu takovému nenasvědčují. Celý zbytek té odrážky je jen snůškou naprostých nesmyslů.

A vlastně celý ten odstavec nadepsaný "Příčiny" je jakési beletristické blábolení člověka bez technického vzdělání, který si navíc rád vymýšlí. Doporučuji buď zcela přepracovat, nebo vymazat, protože přesnější informace následují dále v textu hesla (i když i tam bych doporučoval nahradit laické výrazy správnými termíny - "vodní pumpy" máte možná na dvorku, ale zde hovoříme o čerpadlech, v tomto konkrétním případě o hlavních cirkulačních čerpadlech apod.). V.B. 46.13.196.11 21. 2. 2018, 00:00 (CET)

Děkuji za upozornění. Nechcete se chopit upřesnění této části článku? Je evidentní, že se v problematice dobře orientujete. --Jenda H. (diskuse) 21. 2. 2018, 14:58 (CET)

Celou sekci "Příčiny" jsem raději odstranil a nahradil ji překladem závěrů zprávy INSAG-7. --Jvs 26. 2. 2018, 19:08 (CET)

Odstranění odstavce "2007: indikováno 985 000 obětí"

• Nadpis i obsah odstavce je založen na jediné referenci - knize "Chernobyl: Consequences of the Catastrophe for People and the Environment".
• Odstavec předkládá jako fakt senzační tvrzení o počtu obětí havárie. Tyto počty jsou řádově vyšší, než jaké uvádějí jiné, důvěryhodné zdroje.
• Spolehlivost knihy, jejích zdrojů a předkládaných závěrů byla v recenzích zpochybněna. V akademickém tisku bylo publikováno pět recenzí, z nichž čtyři považovaly knihu za vážně vadnou a rozporuplnou a jeden ji chválil, přičemž zaznamenal některé nedostatky. (Zdroj: Chernobyl: Consequences of the Catastrophe for People and the Environment. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 870552355. )

Odstavec i jeho nadpis přináší velmi výjimečné tvrzení, měl by být tedy podložen výjimečnými důkazy. Ty však absentují. Nedohledal jsem žádné další důvěryhodné zdroje, ani primární, ani sekundární, které by potvrzovaly tak vysoké počty obětí. --jjirka (diskuse) 18. 3. 2019, 19:46 (CET)

Vzhledem k WP:VTVVD si myslím, že by se mělo přepsat na reálné údaje doložené důvěryhodnými zdroji, a tento "senzační" tam maximálně uvést jako zajímavost, ale jen v případě, že by k tomu zazněla i doložená kritika oné knihy. --Palu (diskuse) 18. 3. 2019, 19:51 (CET)

Navrhuji odstranění celého odstavce "Stigmatizace mladých"

• Celý odstavec je na vystavěn na "měkkých tvrzeních", která lze prohlásit o komkoliv a budou pravdivá.

...mnoho adolescentů a mladých dospělých ze zasažených oblastí trpí stresovými symptomy, depresemi, strachem, pocity bezmoci, slabosti a ztrátou životních vyhlídek.

Příklady jsou: konzumace lesních plodů z vysoce zamořených oblastí, nadužívání alkoholu a tabáku, nechráněná promiskuitní pohlavní aktivita.

Cokoliv z výše uvedeného lze směle připsat i různým obdobím mého vlastního života...

• Odstavec je zdrojován jedinou esejí, založenou na práci Dr. Freda Mettlera, Jr. (doktor medicíny, diplom z radiologie), žádné jiné zdroje závěry nepotvrzují. Namítám, že obsahuje výsledky vlastního výzkumu nebo neověřená tvrzení.
• Nepodařilo se mi nikde dohledat, že by Dr. Mettler kdy byl členem jakékoliv komise MAAE. Byl členem "International Commission on Radiological Protection (ICRP)" a také zástupcem Spojených států v "United Nations Scientific Committee on the Effects of Atomic Radiation (UNSCEAR)".
• Výzkumné práce Dr. Mettlera a jejich metody byly zpochybněny a byl také obviněn ze střetu zájmů kvůli členství v ICRP a UNSCEAR, jejichž cíle jsou protichůdné. Viz odstavce "The International Chernobyl Project" a "Dr. Fred Mettler, Jr., ICRP and UNSCEAR"
• Odstavec byl přidán stejným anonymním editorem, jako odstavec "2007: indikováno 985 000 obětí". Budí ve mně dojem hledání senzace za každou cenu a kvalitě článku nijak neprospívá, spíše ji snižuje k bulvárním rovinám.
• Navrhuji proto jeho úplné odstranění, před editací bych však rád znal i názor kolegů. Děkuji. --jjirka (diskuse) 19. 3. 2019, 16:48 (CET)

Souhlasím s odstraněním. --Jvs 22. 3. 2019, 09:38 (CET)