Diakonikon
Diakonikon (διακονικόν – diakonikon, lat. diaconicum, staroslověnsky diakonik, rus. диаконник – diakonnik) je postranní místnost v pravoslavném chrámu či katolickém kostele, zpravidla jižní. Jejím protějškem je severní místnost zvaná žertvennik (nebo prothesis).
Užití[editovat | editovat zdroj]
První písemné zmínky o užívání diakonikonu pochází ze 4. století. První užití bylo pro přípravu diákonů (jáhnů) před liturgií, zároveň jako místo k vítání biskupa. Postupně začal diakonikon plnit funkci jako sakristie.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diakonik na francouzské Wikipedii.