Daniel Folta

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Daniel Folta
Osobní informace
Datum narození7. března 1977 (47 let)
StátČeskoČesko Česko
Klubové informace
Aktivní roky1994–2009
Předchozí kluby1. SC Vítkovice
HC Rychenberg Winterthur Švýcarsko
Hornets Bulach Švýcarsko
Jona-Uznach Švýcarsko
Trenérská kariéra
Roky 
2012–2015
2023–
Panthers Otrokovice
1. SC Vítkovice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Superliga florbalu
bronz 1993/1994 1. SC Ostrava
bronz 1994/1995 1. SC Vítkovice
zlato 1995/1996 1. SC Vítkovice
zlato 1996/1997 1. SC Vítkovice
zlato 1999/2000 1. SC Vítkovice
bronz 2000/2001 1. SC Vítkovice
bronz 2002/2003 1. SC Vítkovice
zlato 2008/2009 1. SC Vítkovice
stříbro 2022/2023 1. SC Vítkovice – trenér
bronz 2023/2024 1. SC Vítkovice – trenér
1. liga žen
zlato 1999/2000 1. SC Vítkovice – trenér
National League A Švýcarsko
bronz 1999 Hornets Bulach

Daniel Folta (* 7. března 1977) je český florbalový trenér, bývalý hráč, kapitán reprezentace, čtyřnásobný mistr Česka a nejlepší florbalista sezóny 2008/2009.[1] Jako hráč nejvyšších florbalových soutěží Česka a Švýcarska byl aktivní v letech 1994 až 2009.

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Folta hrál za 1. SC SSK Vítkovice (v první sezóně ještě jako 1. SC Ostrava) v nejvyšší české florbalové soutěži již od její první sezóny 1993/1994.[2][3] V sezónách 1995/1996 a 1996/1997 získal s Vítkovicemi jejich první mistrovské tituly.

V roce 1997 Folta odešel do švýcarské National League A do týmu HC Rychenberg Winterthur. Po roce přestoupil na dvě sezóny do klubu Hornets Bulach. S týmem získal v nejvyšší švýcarské soutěži bronzovou medaili.[4]

V průběhu sezóny 1999/2000 se vrátil do Vítkovic, se kterými získal třetí mistrovský titul. V klubu zůstal další tři sezóny. Během nich mimo hraní i trénoval ženský tým a získal s ním v roce 2000 mistrovský titul.[5][6]

V roce 2004 odešel znovu do Švýcarska, tentokrát do klubu Jona-Uznach Flames z National League B (druhé nejvyšší soutěže), kde strávil čtyři roky a působil i jako asistent trenéra. V týmu s ním dva roky hrál i Vojtěch Skalík. Folta z klubu odešel po jeho sestupu do 1. ligy.[7][8]

Na sezónu 2008/2009 se opět vrátil do Vítkovic jako kapitán[7][8][9] a získal s nimi čtvrtý mistrovský titul, kdy v posledním zápase finálové série vstřelil rozhodující gól[10] (Folta tak byl u všech čtyřech prvních titulů Vítkovic). Byl vyhlášen florbalistou sezóny a nejužitečnějším hráčem ligy. Kvůli artróze kolena po sezóně ukončil hráčskou kariéru.[11]

V letech 2012 až 2015 byl trenérem mužského týmu Panthers Otrokovice.[12][13] V sezóně 2013/2014 dovedl Otrokovice k jejich historicky nejlepšímu výsledku – do semifinále.[14]

Následně působil jako konzultant v mužském týmu Vítkovic.[15] Tam v roce 2023 nahradil Pavla Bruse na pozici trenéra[16] a získal s Vítkovicemi titul vicemistra.[17]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Folta reprezentoval Česko na obou mistrovstvích Evropy, a mimo ročníku 2004 i na všech mistrovstvích světa až do roku 2008. Patří tak k hráčům s nejvyšším počet účastí.

Mistrovství Evropy v roce 1994 se zúčastnil v 17 letech. Byl tak na dlouho nejmladší český reprezentant v historii.[18] Až v roce 2017 ho překonal Filip Langer.

Mistrovství v roce 2004 se nezúčastnil kvůli problémům s kolenem a přišel tím o první české druhé místo.[19] Folta tedy nezískal s reprezentací žádnou medaili. Na šampionátu v roce 2006 byl kapitánem českého výběru.[20] Na svém posledním mistrovství v roce 2008 byl společně s Alešem Zálesným zvolen do All Star týmu.[21][11]

Umístění Soutěž
6. Mistrovství Evropy ve florbale 1994
5. Mistrovství Evropy ve florbale 1995
4. Mistrovství světa ve florbale 1996
6. Mistrovství světa ve florbale 1998
6. Mistrovství světa ve florbale 2000
4. Mistrovství světa ve florbale 2002
4. Mistrovství světa ve florbale 2006 (kapitán)
4. Mistrovství světa ve florbale 2008 (All Star tým)

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Folta byl u příležitosti 30. výročí založení 1. SC Vítkovice zařazen do klubové Síně slávy.[22]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Loučící se Folta je florbalistu roku, mezi ženami obhájila Novotná. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2009-06-13 [cit. 2020-10-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ Profil hráče – Daniel Folta [online]. 1. SC Vítkovice [cit. 2024-04-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ 1. liga – 1994 – Utkání v soutěži [online]. Český florbal [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ Legionáři Vítkovic od A do Z. www.florbalvitkovice.cz [online]. 1. SC Vítkovice, 2010-10-24 [cit. 2024-04-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ Dan Folta mi řekl: Musíš! vzpomíná autorka zlaté vítkovické trefy z roku 2000 Radka Juříčková. Florbal.cz [online]. 2013-04-19 [cit. 2022-12-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ „Obojživelník“ Martiník napodobil titulem manželku. Užívám si to vnitřně, říká vítkovický matador. Florbal.cz [online]. 2014-04-17 [cit. 2022-12-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Daniel Folta se vrátil ze Švýcarska do Vítkovic. Moravskoslezský deník [online]. 2008-09-08 [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Daniel Folta: Chci hrát nejlepší florbal v lize. www.florbalvitkovice.cz [online]. 1. SC Vítkovice, 2008-06-30 [cit. 2024-04-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ 1. SC Vítkovice Oxdog – Kapitáni. Český florbal 2015/2016 – Oficiální průvodce florbalovou sezónou. Český florbal, 2015, s. 34. 
  10. ↑ Ligová nadvláda florbalistů Střešovic končí. Titul patří Vítkovicím. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2009-04-18 [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Do měsíce chci mít jasno, co budu dělat dál, říká florbalový důchodce Folta. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2009-06-14 [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ Nový kouč otrokovických florbalistů začal prohrou 1:11. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2012-12-06 [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ Dan Folta končí v Otrokovicích! Minimálně rok si od florbalu odpočinu, říká. Florbal.cz [online]. 2015-04-17 [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 
  14. ↑ Vítkovice srovnaly s Boleslaví na 2:2, Střešovice jsou už ve finále. ČT sport [online]. 2014-03-30 [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 
  15. ↑ Na vítkovickou střídačku míří Vavrečka! Pomáhat mu budou Brus a Folta. Florbal.cz [online]. 2015-06-24 [cit. 2023-04-21]. Dostupné online. 
  16. ↑ Náhrada za Bruse. Vítkovice převzal Folta. www.ceskyflorbal.cz [online]. Český florbal, 2022-12-30 [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. 
  17. ↑ Nevyšlo to, ale nemáme se za co stydět, řekl dvougólový střelec Vítkovic Zubek. Florbal.cz [online]. 2023-04-17 [cit. 2023-04-21]. Dostupné online. 
  18. ↑ Historické statistiky národního týmu mužů. Český florbal 2021/2022 – Oficiální průvodce florbalovou sezónou. Český florbal, 2021, s. 125. 
  19. ↑ Díky, Bazi!!!. www.florbalvitkovice.cz [online]. 1. SC Vítkovice, 2009-10-29 [cit. 2024-04-21]. Dostupné online. 
  20. ↑ Florbalisté ze Švédska medaili nepřivezou. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2006-05-28 [cit. 2021-04-20]. Dostupné online. 
  21. ↑ Folta a Zálesný se dostali do All Star týmu florbalového MS. Sport.cz [online]. 2008-12-14 [cit. 2021-09-28]. Dostupné online. 
  22. ↑ 30 let Folty: Vítkovice mají svůj charakter a modro-bílou tvář. www.florbalvitkovice.cz [online]. 1. SC Vítkovice, 2022-10-21 [cit. 2024-04-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Daniel_Folta&oldid=23844798“