Chrudim (nádraží)

Chrudim
	Železniční stanice Chrudim
Stát	Česko
Kraj	Pardubický kraj
Město	Chrudim
Souřadnice	49°56′53,8″ s. š., 15°47′12,16″ v. d.
	Chrudim
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	546531
Tratě	Pardubice – Havlíčkův Brod, Chrudim–Borohrádek
Nadmořská výška	260 m n. m.
V provozu od	1. června 1871
Zabezpečovací zařízení	elektronické stavědlo K-2002
Dopravní koleje	4
Nástupiště (nástupní hrany)	2 (5)
Prodej jízdenek
Služby ve stanici
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrudim je železniční stanice v západní části stejnojmenného okresního města v Pardubickém kraji poblíž řeky Chrudimky. Leží na neelektrizovaných trati Pardubice – Havlíčkův Brod a odbočuje zde trať přes Moravany do Borohrádku. V Chrudimi se dále nachází zastávka Chrudim zastávka a dopravna D3 Chrudim město.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1871 dostavěla společnost Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) svou trať navazující na železnici z Liberce a Rosic nad Labem a pokračující dále přes Hlinsko a Havlíčkova Brodu, pravidelný provoz na trati byl zahájen 1. června. Autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. Trasa byla výsledkem snahy o propojení železničních tratí v majetku ÖNWB jihozápadním směrem, tedy traťových úseků Liberec-Pardubice a hlavního tahu společnosti, železniční trati spojující Vídeň a Berlín. Nádražní budova byla ve 20. století nadále rozšiřována a zvětšována, díky čemuž razantně změnila svou původně danou podobu.

26. září 1899 zahájila provoz trať z Borohrádku do Heřmanova Městce zbudovaná společností Místní dráha Chrudimsko-holická, jež obsluhovala též nádraží Chrudim město, z nějž vedla na nádraží Rakouské severozápní dráhy spojka. Po zestátnění ÖNWB v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy. Místní dráha byla zestátněna až roku 1925.^[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 byla dokončena rekonstrukce nádraží prováděná na širším úseku trati. Původní jedno hranové a dvě ostrovní nekrytá nástupiště nahradilo jedno nekryté vyvýšené nástupiště poloostrovní (k příchodu slouží přechod přes koleje) a jedno vnější nástupiště u budovy. Před staniční budovou se nachází autobusové stanoviště a přímo na areál přiléhá městské autobusové nádraží.